Před pár dny obletěla svět zpráva, že Spojené státy dodají Ukrajině tzv. kazetovou munici. Americká zpravodajská stanice CNN upozornila, že ji při svém vpádu na Ukrajinu používá i ruská strana. Dovolávala se přitom informací OSN. „Ukrajinská generální prokuratura zahájila řadu vyšetřování ohledně používání kazetových bomb Ruskem od samého počátku války,“ uvedla CNN.
Už v prohlášení z 27. března 2022 generální prokuratura uvedla, že Rusko použilo kazetovou munici na civilní cíle ve východní Dněpropetrovské oblasti a že regionální prokuratura zahájila „trestní řízení kvůli porušení zákonů a válečných zvyklostí“, upozornila americká zpravodajská stanice.
Ve zprávě na Telegramu zveřejněné 11. května vojenská správa Záporožské oblasti uvedla, že ruské síly „masivně zaútočily (na město) Malokaterynivka několika raketomety, kde bylo kazetovou municí zraněno 8 lidí“. Tři z těchto zraněných byli pracovníci záchranné služby, kteří reagovali na volání.
CNN však také upozornila, že všechny ukrajinské informace nemohla nezávisle ověřit. Potvrzeno má použití kazetové munice v Charkovské oblasti, a to na civilní cíle. „Zpráva dokumentovala, jak ruský generál, který dohlížel na zvěrstva v Sýrii, vedl kazetové bombardování druhého největšího ukrajinského města,“ upozornila americká zpravodajská stanice.
V prohlášení zveřejněném 30. března 2022 tehdejší šéfka OSN pro lidská práva Michelle Bacheletová uvedla, že podle věrohodných zpráv Rusko použilo kazetovou munici v obydlených oblastech Ukrajiny „nejméně ve dvou tuctech případů“.
Kazetovou munici v průběhu války použila podle CNN i Ukrajina. Má to dokládat zpráva skupiny Cluster Munition Monitor. Podle zprávy monitorovací skupiny bylo od začátku války kazetovou municí zabito nejméně 215 civilistů a zraněno celkem 474 osob.
Ukrajina přiznala své předchozí použití těchto zbraní a uvedla, že je použila na obranu svého území před válkou, kterou zahájilo Rusko.
Ukrajinská vojenská rozvědka (HUR) ve stejné době přinesla informace o telefonátu, který dokládá, jak jednomu z ruských vojáků ruply nervy a zahájil palbu, která zasáhla ruské řady. V příspěvku na Telegramu HUR napsala, že hovor „odhaluje kritický psychický stav ruských vojáků“.
„Ahoj, proč jsi mi včera nezavolal?“ zeptal se na začátku odposlechu první volající.
„Do pr..., včera byl tak zábavný večer. Ten chlápek z dvanácté brigády včera nejspíš ztratil nervy a začal po nás zas*aně střílet,“ odpověděl druhý.
Veřejnost o ïnformacích ukrajinské rozvědky informoval server Kyiv Post.
„Naši ho zastřelili, musel jsem odnést jeho tělo...“ zaznělo také v telefonu.
Další z telefonátů ukázal, že ruští vojáci uvažují, jak se vyhnout dalšímu nasazení na frontě. Muži spolu debatovali např. o tom, že je možné rozvést se s manželkou, žádat o udělení dítěte do péče a tím se vyhnout nasazení na frontě.
Podle ukrajinské rozvědky muži také diskutují o velkých ztrátách, které ruská armáda utrpěla, a říkají, že úřady nikomu nesdělují skutečná čísla.
Washingtonský Institut pro studium války (ISW) tvrdí, že Kreml provádí v armádě čistku.
„Ruské zdroje také tvrdily, že ruské úřady zatkly velitele 90. tankové divize (Východní vojenský okruh) generálmajora Ramila Ibatullina a také dva blíže neurčené zástupce v blíže neurčeném termínu. Významný proválečný bloger napojený na Kreml naznačil, že ruské vojenské velení plánuje také odvolat velitele 31. brigády VDV (gardové výsadkové divize), kterým je údajně plukovník Sergej Karasev. Ruské zdroje spekulovaly, že ruské MO se možná chystá zatknout velitele VDV generálplukovníka Michaila Teplinského,“ sdělil institut.
Podle ISW Ibatullinovo zatčení může souviset s obnovením útoků 90. tankové divize v Luhanské oblasti, kde vedla rozsáhlé útočné operace, které nedosáhly územních zisků, i když podle analytiků institutu vůbec není jisté, že byl opravdu zatčen.
Jeden z ruských blogerů napsal, že ruská armáda je demoralizovaná podobně jako v časech rozpadu SSSR v roce 1991.
A mezitím, co se kremelské vedení pravděpodobně pokouší o čistky v armádě, na Krymském mostě došlo podle ruských úřadů k „nouzové situaci“, údajně k nehodě s explozí, při které zahynuli dva lidé. Anglicky mluvící čtenáře o tom informovala BBC.
„Incident nebyl označen za útok, ale nepotvrzené zprávy uvádějí, že exploze byly slyšet v pondělí brzy ráno,“ uvedla BBC.
Šéf ruské administrativy na Krymu Sergej Aksjonov na Telegramu napsal, že „na Krymském mostě byl zastaven provoz. Jsou přijímána opatření k obnovení situace. Žádám obyvatele a hosty poloostrova, aby se zdrželi cestování přes Krymský most a z bezpečnostních důvodů aby zvolili alternativní pozemní cestu přes ‚nové regiony‘,“ jak Rusko nazývá okupovaná ukrajinská území.
Ruské ministerstvo dopravy uvedlo, že výbuch nepoškodil podpěry mostu a že byl zasažen pouze povrch vozovky.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
válka na Ukrajině
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Stručné informace týkající se tohoto konfliktu aktualizované ČTK několikrát do hodiny naleznete na této stránce. Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
autor: Miloš Polák
Petrski
