„Armáda je určená pro boj, ne jen pro vítězství,“ řekl ParlamentnímListům.cz rázně bývalý válečný veterán a velitel z Afghánistánu Lumír Němec. „Ano, měli jsme se bránit,“ dodal muž, který byl za své bojové nasazení proti teroristům z Tálibánu opakovaně pozitivně hodnocen nejen českými, ale i britskými nadřízenými (pod kterými jeho speciální jednotka SOG v Afghánistánu operovala - pozn. red.).
Stejný názor jako Němec má i poslanec Karel Schwarzenberg (TOP 09). „Byla by škoda Prahy, ta by byla rozflákaná, to je pravda, ale zachovali bychom si páteř a hrdost. V osmačtyřicátém je to stejný. Jednou jsme si zvykli kapitulovat, tak i v roce 1968,“ uvedl politik v rozhovoru pro Reflex.
„Temnou stránku národních dějin - Mnichov - jsme si naším protinacistickým odbojem odčinili měrou víc než vrchovatou. A přesto sami sobě dáváme kvůli přijetí mnichovské smlouvy a vyklizení pohraničních pevností punc zbabělců, protože jsme prý za svou svobodu nikdy nebojovali a vždy se jen přizpůsobili silnějšímu,“ odporuje Schwarzenbergovi s poukazem na ryze český rys sebemrskačství historik Eduard Stehlík z ministerstva obrany.
Psali jsme:
Jenže nad tím, zda se Československo mělo v říjnu 1938 bránit, se neshodnou všichni.
V tomto směru s Mahlerem souhlasí i další známý historický publicista a skaut slavného Foglarova 2. oddílu Jaroslav Čvančara: „Zachovala se Hitlerova slova, která pronesl při prohlídce našeho opevnění v zabraném pohraničí, když prohlásil, že plán československých generálů, před kterým ho varovali jeho generálové, byl opravdu smrtící,“ cituje známý publicista a expert na české dějiny 2. světové války slova rakouského vůdce všech Němců. Na otázku, zda jsme se měli za tehdejší strategické situace bránit, pokrčí Čvančara rameny: „Prezident Beneš měl tehdy na rozhodnutí několik dní, přitom Češi nejsou schopni se ani po osmdesáti letech shodnout, zda bylo jeho rozhodnutí dohodu přijmout správné, nebo ne,“ dodává Čvančara pro ParlamentníListy.cz.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Petr Blahuš
