V rámci Týdne v médiích si mediální analytik tentokrát všímá především toho, jak si dnešní společnost připomínala jedny z nejdůležitějších událostí moderních českých dějin. Česká republika 17. listopadu uctila 36 let od začátku pádu komunistického režimu a zároveň 86 let od uzavření českých vysokých škol nacisty. „Někteří slaví 17. listopad jenom jako výročí převratu v roce 1989. Ale nebýt té původní události z roku 1939, tak by se samozřejmě nemohla konat ani ta událost v roce 1989, protože to bylo právě k uctění výročí těch padlých studentů a připomínka toho nacistického protektorátního režimu,“ upozorňuje Petr Žantovský, že mnozí vnímají tento den pouze jako připomínku roku 1989, čímž opomíjejí jeho původní historický význam.

Hlavní proud uctění památky se každoročně soustřeďuje na Národní třídu. Žantovský však upozorňuje, že pro mnoho lidí – včetně některých jeho blízkých – se centrum Prahy v tento den stává místem, kterému se raději vyhnou. Jeden z jeho známých, který bydlí přímo u Národní třídy, dokonce říká, že z bytu raději nevychází, protože se stydí za „jarmark neziskovek“ a mladých aktivistů, kteří hlasitě mluví o utrpení za komunismu, ač o té době často nevědí vůbec nic. A podotýká, že mnohé tyto aktivity jsou navíc financovány z veřejných prostředků.

Jako temný kontrast k pietním akcím a symbolickým uctěním památky Petr Žantovský připomíná tragickou události – večer 17. listopadu došlo k brutálnímu incidentu v pražském metru, kdy 17letá dívka pobodala 81letého muže ve stanici Národní třída. Žantovský připomíná tuto událost. Předseda SPD Tomio Okamura následně uvedl, že napadený senior byl dlouholetým členem a podporovatelem jeho hnutí. Označil to jako politicky motivovaný útok. „Sedmnáctiletá účastnice demonstrace pobodá seniora, který má pravděpodobně odznáček SPD na klopě. To je něco tak nehorázného, že to opravdu připomíná úplně jiné doby, než jaké bychom si přáli žít dnes,“ doplňuje s tím, že nepřátelství mezi lidmi, a dokonce napříč generacemi, je dnes strašlivé, avšak v dnešním společenském klimatu pochopitelné.

Nejbizarnější na celé věci je podle Petra Žantovského skutečnost, že policie odmítla, že by šlo o politicky motivovaný útok. Upozorňuje na komentář redaktora Lukáše Prchala v Deníku N, který informoval, že policie údajně nezjistila žádný politický podtext, a citoval údajné vyjádření policie: „Podle všeho se jednalo o banální spor mezi seniorem a nevhodně se chovajícími a hlučnými náctiletými.“ Žantovský k tomu poznamenává, že takové zjednodušování závažného incidentu působí krajně nepatřičně s ohledem na tragické následky: „Tak to už je hodně silná káva, zejména když to vyřkne policie – pokud to opravdu vyřkla a není to jen z hlavy pana Prchala – záhy poté, co se věc stala, a v podstatě nebyl žádný čas vyšetřit věci do detailu,“ pozastavuje se mediální expert.

Kdyby k podobnému útoku došlo v opačném gardu, reakce médií by podle něj byla naprosto odlišná. Připomíná, že na Národní třídě zaznívalo i skandování „Ať žije Pavel“, a proto si lze představit i situaci, kdy by „člověk s prezidentem na klopě byl pobodán příznivcem opoziční strany“. Podle něj by pak „režimní média rozpoutala vřavu o bujícím fašismu a konci demokracie“, zatímco současný případ provází naopak snaha politický rozměr minimalizovat. „To strašné pokrytectví našich novinářů a médií je známý fakt už dlouhodobě. Tady se někdo, ať už je to policie nebo nějací novináři, pokouší z toho v podstatě velmi nebezpečného útoku udělat banalitu a předmět nějakého generačního sporu,“ uvádí mediální analytik.