Dnešní vydání NEWSROOMU nelze začít jiným tématem, než je vyklizení objektu takzvané Kliniky od „slušných, pracovitých a pořádkumilovných lidí“. Nebudu rozebírat genezi celé absurdní kauzy, nekonečně dlouhé soudní spory či neschopnost státu zajistit výkon práva. V posledních dnech mi ale od kamarádů a známých přišel bezpočet někdy i dosti rozzuřených textových zpráv s dotazem: „Tome, je pravda, že si jako koncesionář Českého rozhlasu platím postavu jménem Jakub Ort? Teď jsem si s ním přečetl rozhovor a chce se mi zvracet. To přece není možný, co s tím jako rozhlasový radní budeš dělat?“ Zmíněný Jakub Ort je jedním z vůdců okupantů žižkovské budovy SŽDC, a jak už server ParlamentniListy.cz připomněl, pracuje na smlouvu pro jednu ze stanic Českého rozhlasu, a to Radio Wave. Připomínám, že je autorem ultralevičáckých výroků o fetišizaci vlastnického práva, demokratizaci vlastnictví a také říká, že Klinika by se opět měla obsadit, a to i z toho důvodu, že do ní okupanti „dali miliony“. Jeho kolega ze stanice Wave a rovněž klinikář Jan Škrob zase proslul facebookovým výrokem, že „soukromé vlastnictví je kultura smrti“. Celkem trefně na něj reagoval starosta Prahy 8 Ondřej Gros. Podle něj se soukromé vlastnictví často stávalo příčinou smrti, a to především právě vlastníků. „Zmíním pouze arizaci, tedy vyvlastnění židovského majetku nacisty a znárodnění i těch nejmenších živnostníků a sedláků bolševiky,“ podotkl.
Ale teď k věci. Rada Českého rozhlasu ze zákona až na několik výjimek nesmí přímo zasahovat do personálních záležitostí rozhlasu. Ty jsou v kompetenci nejvyššího managementu či vedení jednotlivých stanic. Nicméně právo na názor na danou věc mi nikdo nemůže upřít. Tady je.
Před necelým rokem došlo v Hradci Králové ke konfliktu, do něhož byl zapleten dnes už tehdejší spolupracovník Českého rozhlasu Štěpán Kotrba. Jednalo se o potyčku se dvěma bezdomovci a Český rozhlas záhy s analytikem zastavil externí spolupráci. „Incident v Hradci Králové považujeme za jeho osobní selhání. Jeho reakce byla nepřiměřená a poškodila dobré jméno Českého rozhlasu,“ stálo ve zdůvodnění. A teď si položme otázky: Poškozuje i Jakub Ort svým explicitně protiprávním jednáním dobré jméno Českého rozhlasu? Nemůže zesílit jakási neochota lidí platit koncesionářské poplatky? Bude Český rozhlas s Jakubem Ortem spolupracovat i v případě, až se jeho tlupa rozhodne zabrat „nepotřebný majetek“ přímo rozhlasu?
Celá kauza má ale i svůj mediální příběh, a až na výjimky to není zrovna pěkné čtení. Začnu opět Českým rozhlasem. Už mě ani nepřekvapuje, že nejen takzvanou Kliniku na veřejnoprávních vlnách (Český rozhlas Plus) komentuje jistá Apolena Rychlíková, redaktorka neomarxistického serveru www.a2larm.cz. A kdo je pravidelným přispěvatelem zmíněného serveru? Bingo, Jakub Ort a Jan Škrob! Perfetto byznys.
A teď to hlavní, čímž možná některé zklamu. Jako demokrat (nikoli liberální), zastánce širokého spektra názorů a svobody slova mi Ortové, Rychlíkové a další z tohoto názorového proudu v Českém rozhlasu v podstatě nevadí. Je to jejich úhel pohledu, mají na něj právo. Ale proboha, kde jsou „mluvčí“ té druhé strany? Jak to, že si nemohu poslechnout koment odsuzující jednání žižkovských fanatiků? Ten ve vysílání nenajdete. Asi nebudu daleko od pravdy, ale tak 90 procent koncesionářů jednání okupantů odsuzuje. A tito lidé na rozhlasových vlnách nemají zastání, musejí za svoje povinně placené desátky poslouchat, že zabírat cizí majetek je vlastně v poho a na dodržování zákonů a práva se můžete vybodnout. Tato stádní myšlenková linie, připomínající mi doby nedávno minulé, se přirozeně netýká jen našeho tématu. Vždyť najděte mi za poslední dobu v rozhlase jediný komentář pozitivní třeba k hlavě českého státu. Tedy politikovi, jenž má důvěru většiny koncesionářů. Podobá se to praxi, zdůrazňuji, některých „neziskovek“, které si platíme z našich daní a ty přitom vykonávají činnost proti zájmům republiky. Tyranie menšinou, chtělo by se říct, ale to je už jiné téma.
S tím dalším u Českého rozhlasu zůstanu. Před pár dny si stanice ČRo Plus do pořadu Osobnost Plus pozvala podnikatele a developera Radima Passera. No a ten způsobil jisté mediální pozdvižení prohlášením, že za Čapí hnízdo by Česká republika měla tleskat. A protože je mediálně nařízeno na současného premiéra pouze plivat, někteří médiusové mohli puknout vzteky. Nejvíce mě zaujala reakce šéfredaktora Britských listů Jana Čulíka. Cituji: „Český rozhlas Plus se specializuje na poskytování prostoru bláznům a maniakům, jejichž šílené názory normalizuje a dál tak destabilizuje už křehkou hodnotovou strukturu ČR. Skončí v koncentrácích.“ Asi poprvé s panem Čulíkem naprosto souhlasím. Určitě měl na mysli třeba relaci Názory, argumenty, pořad s takřka dokonalou myšlenkovou uniformitou, stále stejnými nosiči stále stejných postojů. Tento kolovrátek jako radní kritizuji strašně dlouho, před necelým rokem nový šéf stanice Plus Petr Šabata přislíbil, že se situace změní. Ano, změnila se, dle mého ještě k horšímu. Přitom není vůbec těžké oslovit i jiné komentátory, než ty z gaunerovic stáje. Vždyť třeba v Parlamentních listech je jich víc než dost. Není vůle, není odvaha.
Rozhazuje vláda Andreje Babiše zbytečně a nezodpovědně naše peníze?Anketa
Myšlenkové piruety bývalého šéfredaktora postrádají jak elementární zásady logiky, tak i zatajují důležité skutečnosti. Zaprvé pan Groman říká, že se současná Rada nevyjadřuje kriticky, ale zároveň mu vadí, že má výhrady k vysílání Vltavy a práci Janka Kroupy. A jak to dopadlo? Obě záležitosti vyústily k přijetí usnesení vyzývající Český rozhlas k nápravě. Prostě kritizovat Vltavu nebo práci vybraných vyvolených zaměstnanců by se nemělo. To není ta „správná“ kritika. Kdo nekritizuje s námi, kritizuje proti nám. Je škoda, že pan Groman zapomněl vyjmenovat ještě další rozhlasové hříchy, na které Rada v poslední době upozornila. Tak například absolutní nezájem rozhlasu připomínat 15. března výročí okupace Německem, náznaky cenzury českého premiéra po jeho předtočeném rozhovoru pro Radiožurnál či již zmiňované prosazování ideologie takzvané liberální demokracie především v pořadech Českého rozhlasu Plus. Je toho ještě daleko víc, ale to pan Groman nemůže, nebo nechce vědět. Ale když už poskytl rozhovor radnímu České televize Dostálovi, který pravidelně ingeruje do poměrů v Českém rozhlase, mohl se ho zeptat, jak je to s kritikou v Radě ČT. Tam je vše tak nějak zalité sluncem, v richtiku. Á propos, kolikrát za sebou schválila Rada České televize jejímu řediteli maximální roční odměny?
Dále mi vyčítá, že jsem veřejně (představte si to) pochválil poslance za to, že do rozhlasové rady zvolili pány Dittricha a Jandáka. Asi vychází z dogmatu, že poslanci se musejí vždy jen kritizovat. Takže tímto zákonodárcům děkuji ještě jednou, protože oba zmínění pánové jsou svými názory a zkušenostmi velkým osvěžením Rady. A proč bych si s nimi neměl rozumět? Co je na tom? Mám to povolené? Mohu myslet? Mohu mít názor? Mohu ho veřejně říkat?
autor: .