Kurz po společném jednání, kterého se účastnili i hejtmani příhraničních regionů, uvedl, že EU musí být důslednější v ochraně vnějších hranic. Týká se to podle něj například hranic Řecka.
„Já naprosto podepisuji to, že základem té politiky v Evropě musí dnes být ochrana vnější hranice,“ notoval rakouskému ministru zahraničí Zaorálek. Takový postup je podle něj prvním předpokladem úspěšného zvládnutí krize. Je také nutné, aby země na frontové linii dělaly všechno, co mají. Ne vždy tomu tak podle něj zatím bylo.
Dalším krokem k řešení krize je podle šéfa české diplomacie dobrá návratová politika a řešení problémů v zemích původu. S tím souhlasí i Kurz, který je zároveň pro intenzivnější zapojení do bojů proti Islámskému státu. Zaorálek zase zdůraznil nutnost pomoci zemím na hranici EU. Česko podle něj o takové pomoci, zejména technického a materiálního charakteru, jedná s Maďarskem a Makedonií.
České a rakouské stanovisko se liší, pokud jde o závazné kvóty pro přebírání uprchlíků. Rakousko, které letos očekává 70 000 uprchlíků, podporuje zavedení povinných kvót pro jejich přijímání, které letos navrhoval Brusel. Naopak Česko, kam má podle odhadů v příštím roce dorazit zhruba desetina počtu uprchlíků ve srovnání s Rakouskem, je proti nim.
Vedle migrace na dnešním jednání přišla řeč i na vzájemnou spolupráci při výstavbě infrastruktury nebo jadernou energii, na kterou mají obě země zásadně odlišný názor. Rakousko přitom trvá na tom, aby bylo o dalších plánech Česka v této oblasti vždy včas informováno, což Praha přislíbila.
Psali jsme:
Redakci PL můžete podpořit i zakoupením předplatného. Předplatitelům nezobrazujeme reklamy.
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
autor: spa
