Jde o druhý nejtragičtější požár v Česku od roku 1990. V objektu žili muži s mentálním a kombinovaným postižením. Starostka uvedla, že v minulosti se několikrát stalo, že klienti se pokoušeli objekt zapálit. „Náš personál nemá šanci to ohlídat,“ řekla. V objektu byla protipožární čidla, i když tam podle zákona být nemusela. Hořet začalo ve společenské místnosti. Další dvě místnosti jsou lehce prohořelé, ale nejsou zničené. Celý objekt je zakouřený a mokrý.
„Jestli chcete, aby idioti v blázinci (klienti sociálního zařízení pro mentálně nedostatečné) nerozdělávali táborák ve společenské místnosti, znamená to jim nedat sirky do ruky a jejich svobodu se volně pohybovat na nezbytnou míru omezit. To, že pro instalaci požární/kouřové signalizace musí být nový zákon, je neuvěřitelný alibismus zřizovatelů – v tomto případě města Vejprt,“ sdělil k celé věci analytik Štěpán Kotrba.
„Mezi mrtvými a zraněnými není nikdo z pracovníků domova, mezi těmi lehce zraněnými byl jeden policista, který se nadýchal kouře, odjel na kontrolní vyšetření,“ uvedl mluvčí Zdravotnické záchranné služby Ústeckého kraje Prokop Voleník. Další lidé utrpěli jen lehká poranění nebo se nadýchali kouře.
„Ti kluci většinou ještě spali v postelích nebo byli absolutně dezorientovaní, možná pod léky. Dusili se, upadali do bezvědomí. Vynášeli jsme je z budovy v náručí, nebyli schopni jít. Jen dva dokázali vyjít po svých, když je dva hasiči podpírali, ostatní bylo nutné prostě vynést na rukou a běžet pro další,“ říká dobrovolný hasič z Vejprt na Chomutovsku Petr Vodochodský pro dnešní vydání MF Dnes.
Požár byl podle hasičů nahlášen krátce před 05:00. Z budovy policisté a hasiči vyvedli v dýchacích maskách třicítku lidí. Podle starostky bylo v domově v době tragédie 35 klientů z 39 a také tři pracovníci. Policie o příčinách požáru zatím nechce spekulovat. Náměstek krajského policejního ředitele Petr Sytař potvrdil, že ohnisko bylo ve společenské místnosti.
Jak píše MF Dnes, se záchranou klientů pomáhal i místostarosta Vejprt Vlastimír Volín. V minulosti tu dělal vedoucího, a tak dům dobře znal. Vběhl dovnitř pro klienty a snažil se je dostat ven. Stejně tak i jeden z policistů, který z budovy vyvedl hned deset klientů. Oba skončili v nemocnici, nadýchali se totiž kouře.
Vychovatel Karel popsal, jak on sám běžel do vrchního patra, ale přes kouře nebylo vůbec vidět. „Lidi tam bloudili po chodbě, chmatal jsem poslepu. Křičel jsem, ať otevírají okna, ale oni neposlouchali. Někdo něčím mlátil o zem,“ uvedl s tím, že ve čtyři hodiny ráno pokoje kontroloval a vše bylo v pořádku.
"Je veřejným tajemstvím, že nemalá část sociálních a sociálně-zdravotních institucí nesplňuje požární předpisy. Na mnoha místech je to kvůli stavebním dispozicím starých objektů, ve kterých ústavy sídlí. Nepodezírám organizace ani úřady, že by požární bezpečnost zanedbávaly úmyslně. Jen se často čeká na větší rekonstrukci, případně restrukturalizaci a zrušení ústavu a nikomu se příliš nechce vrážet poměrně velké peníze do dočasných úprav – například vybudování výtahů a schodišť, po nichž by šli bezpečně evakuovat i ležící klienti. Všichni tak nějak věří, že se nic nestane, a hasiči leckdy mívají pro odklad účinných opatření pochopení," popsala pak v souvislosti s tragédií na serveru DeníkReferendum.cz Barbora Antonová. Poukázala i na to, jak je práce v sociálních službách podhodnocená.
"Pevně doufám, že požár ve Vejprtech vyvolá silnou reakci všech zainteresovaných, včetně veřejnosti. Že zasednou krizové štáby krajů a obcí a udělají urgentní revizi bezpečnosti všech ústavů sociální péče, domovů důchodců, ale i běžných bytových domů. A taky že se obce i developeři rozhodnou pro účinné řešení problému se stárnutím a začnou okamžitě stavět výhradně bezbariérové byty, ve kterých můžou bydlet a v případě ohrožení se z nich bezpečně dostat i hůře pohybliví obyvatelé. A my bychom tentokrát mohli obětem kromě piety věnovat i trochu vlastní aktivity a poptat se úřadů, jak jsou na tom instituce v okolí, případně nabídnout pomoc," dodala Antonová.
Jedna ze zaměstnankyň vejprtského domova skutečně poukázala na nedostatek personálu, kdy v noci jsou v domě jen tři zaměstnanci. Viktor Koláček, ředitel Městské správy sociálních služeb, která dům přezdívaný Kavkaz a deset dalších budov pro postižené provozuje, nedostatek lidí potvrzuje. Na noc by chtěl ještě o jednoho navíc. Trápí jej však i to, že nemůže zaměstnávat Ukrajince, kteří v minulosti v domově působili. „Měsíc a půl se nemůžeme domluvit na Ministerstvu vnitra, aby měli povolení. Byli to perfektní zaměstnanci, vzdělaní, pracovití, o to víc mě mrzí, že to nevyšlo,“ dodal Koláček.
Zaměstnanci úřadu práce ve Vejprtech na městském úřadě vypláceli v pondělí od 08:00 mimořádnou okamžitou pomoc. „Tam lze využít částku až 50.000 korun na každého klienta,“ uvedla ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD). Ta přislíbila i změnu financování sociálních služeb.
„Nevím, jestli paní ministryně ví, jak to vypadá v sociálních službách. Máme hluboký podstav, a když sami dojedeme na Ukrajinu a chceme přivézt pracovníky, hází nám stát klacky pod nohy. Musíme si zvyknout, že jako Češi pracují v Německu, tak Ukrajinci budou dělat tady. Lidi prostě nejsou,“ vzkázala Maláčové starostka Vejprt Jitka Gavdunová.
Server DeníkN.cz v souvislosti s požárem v jednotce Kavkaz poukázal také na kontroly v jednotkách Krakonoš a Dukla. V roce 2018 zde lidé z Rady Evropy zjistili, že řada pacientů byla velmi utlumená sedativy.
Do Vejprt přijel v neděli premiér Andrej Babiš (ANO), hasiči podle něj přijeli k požáru deset minut od ohlášení. Prezident Miloš Zeman plánuje udělit na podzim medaili policistovi, který pomáhal klientům ústavu z budovy s nasazením vlastního života.
Ústecký kraj nabídl Vejprtům pomoc s umístněním klientů a uvolní z fondu pro mimořádné události peníze na pomoc s opravou poničeného objektu, řekl po zasedání bezpečnostní rady kraje náměstek hejtmana Martin Klika (ČSSD). Vejprty by měly příští týden spočítat, kolik by potřebovaly peněz ještě předtím, než událost vyřeší pojišťovna. S obnovou zařízení pomůže podle Maláčové také stát. Ze státního fondu pro mimořádné události může hejtmanství požádat až o pět milionů korun.
Vejprty chtějí, aby se přeživší klienti vrátili zpátky do svého domácího prostředí. „Jsou psychicky poznamenaní tou událostí, myslíme si, že by měli být zpět u nás,“ uvedla Gavdunová. „Máme pro ně postele. Vyhodnotíme v následujících dnech, zda se o ně budeme schopni dlouhodobě starat,“ dodala starostka. Ve Vejprtech je pro ně k dispozici intervenční tým policie a hasičů a psychologové.
Požár ve Vejprtech s osmi oběťmi je druhý nejtragičtější v Česku od roku 1990. Soustrast pozůstalým a lítost nad tragédií vyjádřili premiér, řada členů vlády i další politici včetně předsedů opozičních stran. Nejhorší za posledních 30 let byl požár v říjnu 2010, kdy v Praze v drážní budově u pražského autobusového nádraží na Florenci zemřelo devět bezdomovců. V Ústeckém kraji si lidé pamatují tragický požár v Měděnci, což je zhruba 15 kilometrů od Vejprt, kde hořel v roce 1984 Ústav sociální péče. Zahynulo při něm 26 chovanek. Událostí se inspiroval film Filipa Renče z roku 1991 Requiem pro panenku.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: vef
