„NATO bude hájit každý decimetr své půdy!“ Fiala ujistil Čechy o bezpečí. Pak došlo na Charkov a premiér posmutněl

27.02.2022 12:04

Hostem první hodiny Partie Terezie Tománkové na CNN Prima News byl premiér Petr Fiala (ODS). Téma diskuse moderátorky s premiérem bylo předem jasné. Ruská agrese vůči Ukrajině. V jednu chvíli bylo na premiérovi znát velké pohnutí. Když mluvil o ruském útoku na Charkov, kde pobýval nějaký čas jako akademik. „A teď když vidím, jak se v ulicích Charkova bojuje, tak to, co prožívám, je těžko sdělitelné,“ prohlásil. Poté prozradil, jak se Česko konkrétně rozhodlo Ukrajině pomoci.

„NATO bude hájit každý decimetr své půdy!“ Fiala ujistil Čechy o bezpečí. Pak došlo na Charkov a premiér posmutněl
Foto: Screen: CNN Prima News
Popisek: Premiér Petr Fiala (ODS) v pořadu Partie.

Hned v úvodu prozradil, že v něm ruská invaze na Ukrajinu vyvolala řadu emocí.

„Těch emocí u mě je obrovská spousta, ale já si je snažím nepřipouštět, protože musím dělat racionální rozhodnutí. To, co z nich misí vyplynout, je to, že musíme Ukrajině pomoct. Máme společnou historii s částí Ukrajiny, máme tady statisíce Ukrajinců. A máme tady hroznou zkušenost, že se nesmí ustupovat agresorovi, protože to nikam nevede,“ zdůraznil předseda vlády.

Prozradil, že po ruském vpádu na Ukrajinu telefonoval se svou maminkou a slyšel od ní pár vět.

„Já jsem se narodila za Masaryka, v krásné době, ale pak jsem tady viděla německé okupanty a po nich ruské okupanty a nikdy jsem si nemyslela, že ruské okupanty uvidím znovu. Proto my musíme Ukrajině pomoci,“ sdělila maminka panu premiérovi.


(Screen: CNN Prima News)

Fiala myšlenku ještě rozvedl.

„Ukrajina je bojiště. Putin se proti Ukrajině dopustil zločinu, rozpoutal nevyprovokovanou válku. Je to útok na celý svobodný svět a my se tomuto agresorovi musíme postavit. A já jsem rád, že se USA a EU rozhodly společně přijmout sankce, které na Putinův režim opravdu dopadnou,“ prohlásil premiér.

V jednu chvíli byl předseda vlády opravdu dojat. Když přišla řeč na východoukrajinský Charkov, protože tam trávil nějaký čas jako akademik Masarykovy univerzity.„ Já jsem tam za ty naše aktivity obdržel nejvyšší akademické vyznamenání. A teď když vidím, jak se v ulicích Charkova bojuje, tak to, co prožívám, je těžko sdělitelné,“ prohlásil do kamer.

Divákům popsal, co probrali s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským.

„Když jsem mluvil s prezidentem Volodymyrem Zelenským, tak to je prezident, který opravdu bojuje. A on mi řekl, jaké konkrétní zbraně potřebuje. A já jsem okamžitě začal zjišťovat, jestli to můžeme dodat co nejrychleji. A dnes by se ty věci mohly vydat na cestu. Teď nechci být konkrétnější,“ uvedl Fiala.

Popsal také, že vláda se také snaží sjednané dodávky co nejrychleji dodat na ukrajinské území. Je potřeba hledat všechny cesty a jakkoli Ukrajině pomoci. „Samozřejmě jsme schválili i humanitární pomoc, na Ukrajinu jdou zásoby krve a krevní plazmy. I to je důležité. Ale zásadní je říct, že na Ukrajině se teď bojuje a oni potřebují zbraně. Všechno se to odehrává hrozně rychle a je třeba jednat v řádu hodin,“ řekl Fiala.

Anketa

Pomůžete uprchlíkům z Ukrajiny, když to bude třeba? (od 26.2.)

6%
hlasovalo: 43369 lidí
„I ti, co si mysleli, že se dá s Vladimirem Putinem domluvit, tak teď vidí, že to nepůjde a je potřeba jednat,“ pokračoval předseda vlády.

Celá EU se podle něj shodla na sankcích. Nebyl nikdo, kdo by říkal, že se nemají uvalovat sankce na Rusko. Jen některé státy chtěly zajít ještě dál. Česko volalo po odstřižení od mezinárodního platebního systému SWIFT. „A k tomu také dojde,“ věří Fiala.

Připomněl, že Západ se dlouho snažil s Ruskem jednat. Snažil se s Vladimirem Putinem mluvit i navzdory dezinformacím, kterými Rusko krmilo Západ. „On měl možnost jednat, ale nechtěl. On si vybral válku. A to, co Vladimira Putina teď asi překvapilo, je ta jednota,“ zaznělo od premiéra.


Vstup zahraniční reportérky z Charkova. (CNN Prima News)

Poté uklidňoval české občany, že naší republice nehrozí bezprostřední nebezpečí, a to právě proto, že jsme členy EU a NATO.

Toto je něco neuvěřitelného a šíleného. Když si uvědomíme, že tady kousek od nás je válka, že Rusko napadlo Ukrajinu, tak je to něco neuvěřitelného. Ale já dlouhodobě tvrdím, že Rusko má imperiální sklony. A já jsem říkal, že třeba ta slabá reakce Západu na anexi Krymu vyprovokuje Vladimira Putina s jeho imperiálními ambicemi a to se stalo. Vždyť on zaútočil na celou Ukrajinu. A on říká, že by chtěl obnovit ten ruský vliv z počátku 90. let. Vždyť to se týká i nás. A my musíme děkovat osudu nebo Bohu, že tu pro nás byla ta příležitost a že dnes jsme členy NATO a EU,“ shrnul premiér.

„Já jsem se spolu s prezidentem Zemanem zúčastnil jednání nejvyšších představitelů NATO a tam jednoznačně zaznělo od klíčových nejsilnějších hráčů, že Aliance bude tvrdě hájit každý decimetr půdy Aliance,“ uvedl také Fiala.

Švédsko a Finsko, které zatím nejsou členy Aliance, byly k jednání přizvány a zazněla tam slova o další spolupráci.

„My musíme lidem říkat, jak to je. Vedle nás je prostě válka. A my, pokud chceme Ukrajině pomoci, tak to s sebou ponese i určité nepohodlí. Tak to prostě je, ale tohle my musíme snést, pokud chceme Ukrajině pomoci.

Boj s ruskými dezinformacemi

Řeč přišla i na ruské dezinformace.

A druhá věc je, že my musíme bojovat s dezinformacemi. Rusko s námi tady vede dezinformační válku a my na to musíme reagovat. Tady nejde o svobodu slova, tady jde o to, že se Rusko snaží rozeštvávat společnost, je to placeno z peněz Ruska a to musíme zastavit. Že bychom tu nechali působit ruské dezinformační servery, to žádná svoboda není. My proti tomu musíme bojovat. My nemůžeme přihlížet tomu, že Rusko útočí na svobodný svět kybernetickými útoky i dezinformacemi, ale svobodný svět už tomu nemůže přihlížet. Někdy je to možná na hraně, je třeba k tomu projevit odvahu, ale my něco udělat musíme.

Zdůraznil však také, že děti ruských rodičů, kteří žijí v Česku, za Putinův režim rozhodně nemohou. A vyzval všechny občany, aby se zdržely excesů proti těmto dětem a rodičům, kteří často žijí na českém území, protože se chtějí vyjadřovat svobodně, což jim v Rusku bylo znemožněno.

Jedním dechem však Fiala přidal ještě jeho varování.

„Nezapomínejme také, že naše země byla předmětem ruské akce ve Vrběticích. Šlo o akt státního terorismu, za který zaplatili životem dva čeští občané. My jsme už před časem omezili diplomatické styky na minimum, teď jsme zašli ještě dál a nechali jsme zavřít konzuláty v Karlových Varech i v Brně, má to nějaké reciproční následky, ale my musíme takto jednat,“ konstatoval premiér.

Petr Fiala poté ještě jednou zopakoval, že Západ chtěl jednat s Vladimírem Putinem, v rámci tzv. Normandského formátu i na dalších platformách, ale Rusko chtělo válku. „Rusko chtělo válku. A vyvolalo ji. A to je hrozné,“ zdůraznil Fiala.

Nakonec konstatoval, že se může stát, že Rusko nějak omezí dodávky plynu do Evropy. Občanům sdělil, že se nezdá pravděpodobné, že by Rusko zastavilo všechen plyn. Ale v krajním případě se to může stát. Česko má nějaké zásoby plynu a má jisté možnosti, jak tuto situaci řešit, ale Fiala se nijak netajil tím, že toto je cena, kterou za svobodnou Ukrajinu bude muset zaplatit i Česko.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

Ukrajina (válka na Ukrajině)

Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.

Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.

válka na Ukrajině

Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.

Stručné informace týkající se tohoto konfliktu aktualizované ČTK několikrát do hodiny naleznete na této stránce. Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.

autor: mp

FactChecking BETA

Faktická chyba ve zpravodajství? Pomozte nám ji opravit.

Přezkoumat
Mgr. Ing. Taťána Malá byl položen dotaz

znásilnění

Dobrý den, prý pro novou definici znásilnění hlasovalo 169 poslanců. A co ten zbytek? To byl někdo proti? Zajímalo by mě kdo. A ještě víc by mě zajímalo, jak to bude vypadat v praxi. Jak bude oběť prokazovat, že říkala ne? A zvyšují se s novelou i tresty za znásilnění, protože když občas slyším o ně...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Všude jako v Bruselu. Bodání, vraždy, popravy. „Popírají to. Nebo hůř, tvrdí, že je to dobře.“

11:30 Všude jako v Bruselu. Bodání, vraždy, popravy. „Popírají to. Nebo hůř, tvrdí, že je to dobře.“

„Původní bílé křesťanské evropské obyvatelstvo je nahrazováno migranty stále se zrychlujícím tempem,…