„Práva Romů?“ Ne. Křeček smáznul světovou neziskovku. Řekl vše

22.09.2021 7:51 | Ze sítí

Ředitelka české odbočky neziskové organizace Amnesty International Linda Sokačová nedávno obvinila veřejného ochránce práv Stanislava Křečka, že neplní své povinnosti. „Je dost skandální, když ombudsman, ochránce práv, odmítá bránit práva některých skupin obyvatel. Konkrétně Romů,“ řekla Sokačová v ČRo Plus, ale Křeček se podle ní nezajímá ani o práva LGBT lidí. Ombudsman už musel reagovat. Upozornil, že příslušníci menšin mají v ČR úplně stejná práva jako všichni ostatní. A že za něho se žádné iluze o zvláštních právech tvořit nebudou. Přitom si lehce rýpl do své předchůdkyně Šabatové.

„Práva Romů?“ Ne. Křeček smáznul světovou neziskovku. Řekl vše
Foto: Hans Štembera
Popisek: Zástupce Veřejného ochránce práv Stanislav Křeček

Anketa

Vadí vám, že se premiér Babiš ,,kamarádí" s Viktorem Orbánem?

7%
85%
hlasovalo: 36554 lidí
Není žádným tajemstvím, že současný ombudsman Stanislav Křeček má řadu kritiků, povětšinou z řad těch, kdo naopak měli v oblibě jeho předchůdkyni, Annu Šabatovou. Jednou z těch, kdo Křečka kritizují, je ředitelka české pobočky Amnesty International Linda Sokačová. Dříve pracovala ve státní správě. Stejně jako Stanislav Křeček se zabývá tematikou bydlení. O současném veřejném ochránci práv mluvila v pořadu Osobnost Plus v ČRo, když přišlo na řadu téma zhoršování situace lidských práv.

Sokačová řekla, že má obavy i o Českou republiku. „Věci se můžou změnit, takže na to musíme dávat pozor, hlídat to,“ varovala. Nicméně, Česko je podle ní na míle vzdáleno Polsku či Maďarsku. „Ale pokud se podíváme na úřad ombudsmana, veřejného ochraánce práv, tak tam si ymslím, že jsme velmi blízko tomu, co se děje v Polsku nebo v Maďarsku, protože je dost skandální, když ombudsman, ochránce práv, odmítá bránit práva některých skupin obyvatel. Konkrétně Romů, ale vyjádřil se třeba i k dalším oblastem, co se týká postavení LGBT a podobně,“ stěžovala si ředitelka neziskové organizace.

Podle ní pak obavy získávají na konkrétnosti a výsledek je špatný pro všechny. „Pokud se ten úřad na to nedívá nějakým prizmatem lidských práv, ale nějakých soukromých názorů, tak se to může obrátit i proti řekněme seniorům nebo lidem se zdravotním postižením, pro které hraje tento úřad velkou roli,“ myslí si Sokačová.

 „Pokud se na ta práva začneme dívat tím politickým prizmatem a ne tím odborným, tak se může stát, že budou porušována práva seniorů, časem, a nikdo se jich nezastane, protože ochránce práv si bude myslet, že to není téma ve společnosti,“ varovala ještě před hypotetickým, ovšem nepravděpodobným příkladem, vzhledem k počtu seniorů s volebním právem v populaci.

Na její slova v rozhlasu byl Stanislav Křeček už nucen reagovat, ačkoliv výroky „polovzdělaných aktivistů“ na sociálních sítích nechává z povinnosti bez komentáře. „Paní ředitelka významně ohrožuje tímto zcela nekvalifikovaným výrokem zbytky pověsti, které se snad u nás Amnesty Internatinal ještě těší, ale bezpochyby i pověst svoji,“ říká Stanislav Křeček.

„Dává zřetelně najevo, že netuší jaké je postavení ombudsmana „veřejného ochránce práv – podle platných zákonů a stejně tak netuší,  jaká jsou ústavní práva občanů České republiky.  Podle naší ústavy jsou si všichni občané rovni, všichni mají stejná práva, a proto nic takového, jako jsou nějaká zvláštní nebo odlišná ‚práva Romů‘, která by měl někdo chránit, neexistují. V právech jsou si Romové i Neromové rovni,“ zdůraznil.

A na závěr se otřel o neziskové organizace a svou předchůdkyni. „Vím, že mnoho neziskových a dalších organizací zdůvodňuje svoji existenci vytvářením představ o zvláštních právech zvláštních skupin občanů,“ prohlásil a dodal: „Ale touto cestou se instituce veřejného ochránce práv – na rozdíl od minulého období – vydávat nebude.“

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: kas

Mgr. Lucie Potůčková byl položen dotaz

Jak je to s tou výjimkou?

I kdybysme pro teď měli výjimku z migračního paktu. Na jak dlouho by platila? Jak dlouho předpokládáte, že tu budou uprchlíci z Ukrajiny? Co když se z nich po čase stanou občané ČR? A proč bysme měli mít výjimku zrovna my, když uprchlíci (ne třeba z Ukrajiny) jsou i v jiných státech, ale třeba Ukraj...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Důchodce, který „uvěřil“. Nechtějte vědět, co za chvíli poběží na ČT

7:15 Důchodce, který „uvěřil“. Nechtějte vědět, co za chvíli poběží na ČT

Zmatený důchodce, který uvěřil fake news o atomové válce a chodí po městě v atombordelu. To je hlavn…