Diskusi zahájila Michaela Šojdrová, když vysvětlila svůj postoj a řekla, že ženskou problematiku nevyčleňuje z celkového obecně lidského pojetí uprchlictví, ochrany práv a bezpečnosti. „Dobře ale víme, že ženy jsou zranitelnější, příběhy, jež slýcháme o tom, proč ženy utíkají a s čím se setkávají, jsou alarmující,“ řekla europoslankyně Šojdrová a dodala, že si je vědoma toho, že v migraci jsou ženy ohroženy dvakrát, protože jsou navíc oběťmi násilí a sexuálního obtěžování. „Při své poslanecké práci kladu důraz na ženu jako matku a na rovnost pohlaví, takže je to pro mě výzva, ženy na útěku totiž často mají u sebe své děti. Zastoupení žen mezi uprchlíky navíc roste,“ řekla v Brně Michaela Šojdrová.

Koordinátorka pomoci uprchlíkům Zuzana Lenhartová, která se do uprchlické problematiky zapojila jako dobrovolnice loni a dnes vede organizaci Pomáháme lidem na útěku, uvedla čerstvé statistické informace o složení proudu uprchlíků, kteří do Evropy přicházejí balkánskou trasou. „Do Řecka v současnosti přichází 48 % lidí ze Sýrie, 26 % z Afghánistánu a 17 % z Iráku. Jsou to tedy všechno země ve válce a tedy více než 90 % uprchlíků přichází z válečných oblastí,“ řekla Zuzana Lenhartová s tím, že data vycházejí ze zjištění Vysokého komisariátu OSN pro uprchlíky (UNHCR), který jako jediný v terénu získává relevantní informace. Selekce migrantů přitom probíhá už během cesty a je stále užší, zhoršila se zejména situace Afghánců, které od začátku roku nepouštějí z Řecka dál do Evropy a kteří tvoří třetinu počtu migrujících lidí.

Řecku se musí pomoci

K situaci Řecka se vyjádřila Michaela Šojdrová, Evropská unie podle ní musí v případě uzavření balkánské cesty Řecku pomoci a bude potřeba finanční i humanitární pomoci. V Řecku by také mělo docházet k přerozdělování uprchlíků a vracení ilegálních migrantů do Turecka a místo nich by měli být přijímáni uprchlíci s nárokem na azyl. Pokud jde o ženy, Evropský parlament v rámci projednávání zprávy o uprchlících přijal usnesení, že v rámci azylové politiky se k ženám musí přistupovat jako k těm, kdo potřebují větší ochranu. „Ženám nepomohou deklarace, ale praktická opatření. Je důležité, aby ženy v azylových zařízeních měly možnost mít oddělené ubytování, hygienické zařízení a přistupovalo se k nim se zachováním jejich důstojnosti. Dnes dochází k problémům, protože zařízení zatím taková nejsou,“ uvedla Michaela Šojdrová. Dodala také, že pro zmíněné usnesení Evropského parlamentu nehlasovala, protože v něm byly rozporuplné návrhy. Důležité podle ní není to, co se proklamuje, ale to, co se reálně bude dělat.