Moderátor Michal Kubal po shakespearovsku položil otázku, zda promořit, či nepromořit, a Martin Řezníček k tomu dodal, že Prymulův plán počítá s tím, že se rizikové skupiny podaří izolovat. Prymula zopakoval, že promoření bude nutné, protože není možné držet plošná opatření beze zbytku celé měsíce. „V tuto chvíli se zamýšlíme nad tím a máme skutečně čas, protože se díky plošným opatřením podařilo tu situaci zastabilizovat, takže naše křivka v tuto chvíli nestoupá, a máme čas vymýšlet, jakým způsobem omezíme kontakt rizikových skupin,“ uvedl.
Řekl, že se nejedná ani tak o izolaci seniorů, jako o izolaci těch, kdo mají chronická onemocnění. „Ukazuje se, že je mnohem nebezpečnější hypertenze, léčby hypertenze, diabetu než vlastního věku. Tito lidé by samozřejmě měli být izolováni v tom slova smyslu, že by neměl být kontakt s vnějším okolím napřímo, to znamená, musí tam být bariérová opatření,“ pravil náměstek ministra zdravotnictví.
Zdůraznil, že se nejedná o žádnou revoluční záležitost. „My pouze budeme postupně uvolňovat ta plošná opatření, dá se očekávat, že v populaci dojde k mírnému nárůstu onemocnění, ale to skutečně řízeným způsobem. Nikdy tady nemůže proběhnout to, že by tady byla taková kaskáda, která by vedla k prudkému rozvoji epidemie jako v Itálii. Tady chceme, aby ten nárůst byl velmi pozvolný, abychom byli schopni zvládat našimi prostředky.“
Psali jsme:
Řezníček se ale zeptal na klíčovou otázku, a to, zda toho bude vláda a vládní složky schopná. A připomenul Prymulovi, že řízené promoření v jiných zemích nefungovalo, takže je namístě otázka, proč by mělo fungovat v Čechách. „Je nějaká země, kde tenhle koncept, který navrhujete, a sám jste o tom hovořil, že jste změnil názor, funguje?“ ptal se Prymuly.
Fotogalerie: - Hudba z Hradu
„To je dezinterpretace masmédií, já jsem změnil názor v tom, že populace, která tady byla exponována tomuto viru, tak já jsem si původně myslel, že je možné, aby to bylo pouze 15 %. Teď se ukazuje, že se dají nakazit podstatně větší celky, že to může být 50, 60 nebo i 70 %, takže to je změna. Jinak ta opatření se nemění. My logicky budeme postupovat tak, jak postupujeme doposud, to znamená, že se budeme snažit minimalizovat rozvoj té epidemie u nás, a pokud by docházelo k zvyšování imunity populace, tak to bude na bázi několika onemocnění, která tady budou sice narůstat, ale nikdy nebudou v té epidemické fázi,“ vysvětlil náměstek.
Doplnil, že k promoření musí zákonitě dojít, pokud bude epidemie probíhat dostatečně dlouho. Ale nebude se jednat o skokové promořování. „Pokud otevřeme různé skupiny, které se vrátí zpátky, to znamená lidé do práce, žáci do škol, tak je logické, že budou exponováni více tomuto viru. Ale to neznamená, že tady poběží nějaká neřízená epidemie, to bylo naprosto dezinterpretováno,“ ubezpečil Roman Prymula.
Moderátor se zeptal, zda existují propočty, kolik lidí v jednotlivých scénářích zemře. „Tady nebude docházet k nějaké výměně, že někdo zemře a někdo se promoří,“ popřel kategoricky Prymula a prohlásil: „Tady to bude realita taková, že my skutečně nemůžeme držet naše obyvatelstvo v takovémto zámku, tak jak je v některých zemích. Po určité době se logicky ti lidé navrátí do běžného života a mírně naroste riziko, ale budeme tady mít chytrou karanténu, která to riziko bude minimalizovat.“ Dle Prymuly zde bude virus přítomen celé měsíce a držet školy zavřené celý rok není možné.
Psali jsme:
Padla také otázka, kdy bude možné v Čechách testovat 15 či dokonce 20 tisíc vzorků denně, a Prymula uvedl, že v současnosti je kapacita asi 8 200, ale není optimálně využita a kapacitu 15 tisíc vzorků očekává během 14 dní.
Po Prymulovi nastoupil bývalý náměstek ministra zdravotnictví Pavel Hroboň. I ten souhlasil, že není možné udržovat pořád. „Stojíme na křižovatce. Buď plošné promoření, nebo selektivní karanténa,“ uvedl dvě možnosti v současné době.
„My jsme si udělali pár základních výpočtů, které ukazují, že taková strategie by trvala minimálně jeden rok. Bavíme se o izolaci těch ohrožených skupin po dobu minimálně jednoho roku,“ řekl Hroboň k plošnému promoření a dodal, že to by mělo jednak následky pro nemocné a pak to podle něho není ani technicky možné, protože nemocní by potřebovali péči dalších lidí.
Fotogalerie: - Hladová okna
Postavil se za řešení chytrou karanténou, která funguje v Koreji a na Tchaj-wanu a umožňuje fungování ekonomiky a normálního života, i když ne na sto procent. O nějakém řízení promořenosti je podle něho možné mluvit až po zavedení chytré karantény. Pokud by došlo k epidemickému šíření, brzy by podle něho mohlo dojít k přetížení kapacity ventilátorů v nemocnicích, protože jeden pacient jej obvykle potřebuje tři týdny.
Podle Hroboně by svědčilo poskytovat více informací občanům a jako příklad dal Rakousko, kde už kancléř Kurz ohlásil, co se po Velikonocích bude otevírat. Ale varoval, že pokud dojde ke zhoršení situace, tak se rozvrh změní.
Řezníček zmínil myšlenku imunitních pasů, které by dokazovaly, že dotyčný má protilátky a může fungovat normálně. Hroboň myšlenku rozvinul, že by v telefonech mohla být aplikace, která by dokazovala, že uživatel nebyl v posledních 14 dnech v kontaktu s žádným nakaženým.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
koronavirus
Více aktuálních informací týkajících se COVID-19 naleznete na oficiálních stránkách MZ ČR. Přehled hlavních dezinformací o COVID-19 naleznete na oficiálních stránkách MV ČR. Pro aktuální informace o COVID-19 můžete také volat na Informační linku ke koronaviru 1221. Ta je vhodná zejména pro seniory a osoby se sluchovým postižením.
Zcela jiné informace o COVID-19 poskytuje například Přehled mýtů o COVID-19 zpracovaný týmem Iniciativy 21, nebo přehled Covid z druhé strany zpacovaný studentskou iniciativou Změna Matrixu, nebo výstupy Sdružení mikrobiologů, imunologů a statistiků.
autor: kas
