Server Politico si položil otázku, jakou roli teď mohou v EU hrát dva premiéři Viktor Orbán a Robert Fico, kteří se stavějí kriticky k poskytování pomoci Ukrajině i k dalším věcem. Diplomaté se prý shodují, že oba pánové mohou EU „škodit“ jen omezeně.
„Slovensko je tak malá země, že to sotva něco změní,“ řekl představitel EU. „Slovensko má sotva nějaké páky. Potřebují své kohezní fondy a dobrou vůli EU, ve skutečnosti si nemohou dovolit dělat v Bruselu potíže. Pro Orbána je mnohem důležitější ztráta Polska jako spojence v otázkách právního státu, které mělo díky své velikosti skutečný vliv.“
Kdo ve vás vzbuzuje větší úctu?Anketa
Jeden z francouzských diplomatů však serveru ukázal, že i Orbán sice hodně mluví a neváhá si potřást rukou s ruským prezidentem Vladimirem Putinem, ale nakonec vidíme, že rozhodnutí stran Ruska a Ukrajiny bývají nakonec přijata jednomyslně. Včetně sankcí proti Rusku a podpory Ukrajině. „A to je to, na čem bychom měli trvat,“ zaznělo od diplomata.
Ale i tak údajně v Bruselu panují hluboké obavy z proruské orientace obou předsedů vlád. Padají dotazy, zda je správné, sdílet s Maďarskem nejrůznější informace, když existují pochybnosti, zda by se Orbán nestavěl příznivěji k Moskvě než k Bruselu.
„Kdybych byl na místě Ukrajiny, necítil bych se pohodlně a nechtěl sdílet žádné plány, dokud bude (Orbán) v místnosti,“ řekl jeden z vysokých diplomatů pod podmínkou zachování anonymity.
Podobně přímočarý byl i Anton Hofreiter, předseda výboru pro evropské záležitosti německého parlamentu ze strany Zelených.
„Chování Viktora Orbána poškozuje Evropskou unii. Zatímco maďarský premiér neustále uráží EU, vrhá se na autoritářské režimy výhradně v naději, že přiláká nové prostředky pro svůj klientelský systém. V této situaci by bylo osudné uvolnit zmrazené finanční prostředky maďarské vládě,“ řekl. „Musíme mít jasno: V době, kdy Rusko používá hybridní válečné prostředky i proti státům Evropské unie, se Viktor Orbán stále více stává bezpečnostním rizikem pro Evropu.“
Po Orbánově objetí s Putinem v Číně svolal washingtonský velvyslanec v Budapešti David Pressman shromáždění velvyslanců NATO v Maďarsku a řekl, že USA sdělily Maďarsku „oprávněné bezpečnostní obavy“. „Je znepokojivé, že se Maďarsko rozhodlo kontaktovat Putina tímto způsobem,“ řekl Pressman maďarské odnoži Rádia svobodná Evropa/Rádia svoboda.
Litevský ministr zahraničí Gabrielius Landsbergis řekl POLITICO, že Evropa si musí „začít všímat“, co se děje.
„Mlčení může být považováno za souhlas se situací, takže si myslím, že to začíná tam – máte rozhovor mezi námi, kde souhlasíte, že je to problém,“ řekl.
V tuto chvíli Orbán blokuje poskytnutí dalšího balíku pomoci Ukrajině, ale jak již bylo řečeno, diplomaté se shodují, že Orbán toho sice hodně namluví, ale nakonec jedná ve shodě s ostatními partnery v EU. Vzhledem k válce na Ukrajině a v Izraeli se prý navíc problém s Orbánem jeví jako problém druhého řádu.
Server Politico upozornil, že Orbán stojí na vedlejší koleji už proto, že není jisté, zda má EU dost síly věnovat pozornost dvěma válkám – na Ukrajině a v palestinské Gaze. „Je jasné, že konflikt na Blízkém východě vrhá trochu stín na to, co se děje na Ukrajině,“ řekl ve středu belgický premiér Alexander De Croo.
„Navzdory ambicím předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyenové vytvořit z EU ‚geopolitickou‘ velmoc, tyto dva konflikty testují limity zahraničně-politického dosahu EU, zvláště když evropští lídři mají problém sladit své postoje vůči Izraeli,“ napsal server.
Dodal také, že zatímco v případě Ukrajiny EU postupuje jednotně, v případě Izraele už je tomu jinak. Již kvůli tomu, že se někteří evropští politici obávají tvrdých střetů na domácí scéně mezi některým propalestinsky orientovanými občany, proizraelskou skupinou a bezpečnostními složkami.
Nedávné teroristické útoky ve Francii a Belgii navíc ukázaly, že ve spojitosti s konfliktem na Blízkém východě může docházet k teroristickým útokům i v Evropě. Oleje do ohně navíc přilil generální tajemník OSN Antonio Guterres, který poznamenal, že útok Hamásu proti Izraeli ze 7. října „se neudál ve vzduchoprázdnu“, což vyvolalo zuřivé reakce Izraele.
Analytik Luigi Scazzieri z Centra pro evropskou reformu varoval, že pro EU bude těžké věnovat pozornost jak Izraeli, tak Ukrajině. „Příběh, že se EU provinila dvojím metrem a pokrytectvím, bude sílit, jak bude počet mrtvých civilistů v Gaze stoupat,“ řekl Scazzieri. „To ztíží dosažení konsenzu pro Ukrajinu na mezinárodních fórech.“
Především Poláci a obyvatelé Pobaltí obracejí pozornost svých partnerů zpět ke Kyjevu.
Konflikt v Izraeli „odvádí pozornost“, řekl v pondělí novinářům litevský ministr zahraničí Gabrielius Landsbergis před zasedáním ministrů zahraničí EU. „Pokud jde o priority, rozhodně je prioritou Ukrajina, je to hlavní konflikt, je na našich hranicích... Nazval bych to matkou všech konfliktů 21. století,“ řekl.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
válka na Ukrajině
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Stručné informace týkající se tohoto konfliktu aktualizované ČTK několikrát do hodiny naleznete na této stránce. Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
válka v Izraeli
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
autor: Miloš Polák
FactChecking BETA
Faktická chyba ve zpravodajství? Pomozte nám ji opravit.