„Stačí říct.“ Kancléř Scholz nabídl turbínu. A udělal další velký ústupek

03.08.2022 15:40 | Analýza

Německo by dost možná mohlo pod hrozbou sociálních nepokojů a přídělového systému urychleně přehodnotit svůj energetický mix. I přes nelibost vládních Zelených totiž kancléř Olaf Scholz poprvé nezavrhuje, že by Německo nemuselo zcela upustit od jaderné energie. Významná otočka zazněla během kancléřovi prohlídky výrobního závody továrny Siemens Energy v Mülheimu an der Ruhr, kde uvízla turbína pro plynovod Nord Stream servisovaná v Kanadě. „Stačí, aby někdo řekl ‚chci ji‘, a bude tam velmi rychle,“ doufá Scholz, že o ni Rusko projeví zájem.

„Stačí říct.“ Kancléř Scholz nabídl turbínu. A udělal další velký ústupek
Foto: Kremlin.ru
Popisek: Olaf Scholz v Kremlu

Anketa

Líbí se vám kampaň, ve které SPOLU staví Babiše vedle Putina?

1%
97%
hlasovalo: 29283 lidí
Německo se v posledních dnech ocitlo v obavách, že nedokáže do zimy sehnat dostatek energií a zhroutí se jeho hospodářství, které je značným motorem ekonomiky celé Evropské unie. Úřady se již obávají, že zemi postihnou sociální nepokoje, jelikož hrozí, že se nedostatek energií vymkne kontrole a Berlín opět přejde na přídělový systém.

I přes toto dění však dosud Německo odmítalo „krok zpátky“ a stálo tvrdě proti jakémukoli tolerování jaderných elektráren. Energii z nich sice rádo využívá, ale způsobem, že elektřinu z jádra odkupuje od sousedních zemí včetně Česka. Své vlastní jaderné elektrárny již Berlín dávno odepsal.

Německo, které si svou energetiku dlouhodobě stavělo na ruském plynu – často i kvůli nátlaku zelených aktivistů placených z Ruska – už na počátku letošního roku oznámilo, že plánuje do konce roku odstavit i své poslední tři jaderné elektrárny a s rozhodnutím nehnula ani nejasná energetická situaci země během zimy.

Ministr hospodářství a klimatu Robert Habeck z vládních Zelených tvrdil, že prodloužení chodu jaderných elektráren není pro Německo vhodná cesta a tamní ministryně zahraničí Annalena Baerbocková pronášela slova, která jakoby naschvál opomíjela, že jde vytápět prostory i za pomoci energie z elektřiny a nikoliv pouze té z ruského plynu. „Potřebujeme především zabezpečit dodávky tepla a v tom jaderné elektrárny nehrají rozhodující roli. Proto se s nimi v Německu nepočítá,“ mínila.

Země, která se pyšnila tím, nakolik je „klimaticky“ přátelská a zelená, tak místo prodloužení provozu svých jaderných elektráren rozhodla o znovu zprovoznění elektráren uhelných, které lze jen těžko považovat za „bezemisní“. Němci dokonce raději než delší životnost jaderných elektráren volili takové šetření energie, že dochází i na částečné vypínání teplé vody a omezování topení.

Krizová situace v zimě a hrozba silných sociálních nepokojů na pozadí recese a návratu přídělového systému však zřejmě donutila některé politiky v Německu začít přemýšlet nad možným zvratem v uvažování nad energetickým mixem země. Snahy o zajištění alternativních dodávek Německem totiž selhávají a vláda kancléře Olafa Scholze již většinově zůstává na pospas rozhodnutí Moskvy, která může rozhodovat o tom, nakolik bude příchod mrazů pro Berlín drastický.

„Jsme silná země a silná demokracie. To jsou dobré předpoklady pro překonání této krize,“ prozradil svůj recept na tuhou zimu německý ministr klimatu a hospodářství Robert Habeck (Zelení).

Německý kancléř Olaf Scholz (SPD) si však začíná uvědomovat, že situace je dosti neúnosná a naznačil tak, že země kvůli přežití svého hospodářství v zimě může sáhnout i po otočce v rámci svého energetického mixu, který dával v posledních letech přednost zejména obnovitelným zdrojům a ruskému plynu.

Podle Scholze totiž spolková vláda zvažuje, že by v souvislosti s hrozícím nedostatkem energie o něco déle využívala jadernou energii. Přestože také vyjádřil, že jaderné elektrárny pomohou jen s výrobou elektřiny, na rozdíl od Baerbockové míní, že „i tak to může dávat smysl“.

Scholz podle deníku Bild.de uvedl, že před přijetím rozhodnutí je třeba nejprve vyčkat na výsledek probíhajícího zátěžového testu dodávek energie.

Rozdíly jsou podle Scholze i v různých německých zemích, například Bavorsko má podle kancléře velké nedostatky v rámci rozvoje větrné energie a na jihu Německa rozšiřování přenosových sítí „nepostupuje tak rychle, jak bylo plánováno“.

Přestože tedy nejsou Zelení prodloužení životnosti jaderných elektráren příliš nakloněni, může to být právě Scholzův hlas, který rozhodne. Krok už přitom má podporu i u vládní liberální FDP a u silné opoziční křesťanskodemokratické koalice CDU/CSU. Scholzova Sociálnědemokratická strana Německa (SPD) dosud krok příliš nepodporovala.

Scholzova slova o možném pokračování jaderné energetiky v Německu zazněla během jeho návštěvy v závodě Siemens v Mülheimu an der Ruhr, kam se šel podívat na plynovou turbínu, kterou Německo do závodu přepravilo z Kanady, kde byla servisována, aby ji mohlo ze svého území předat Moskvě a obešly se tak sankce uvalené na Rusko Ottawou.

„Turbína je k dispozici, lze ji dodat. Stačí, aby někdo řekl ‚chci ji‘, a bude tam velmi rychle,“ vyjádřil se podle agentury Reuters německý kancléř během prohlídky turbíny. A po provedení inspekce stroje prohlásil, že všechny předložené technické důvody Ruskem pro nepřevzetí turbíny „nejsou věcně pochopitelné“.

Zmíněná turbína pro plynovod Nord Stream 1, která uvízla v Německu v důsledku eskalujícího sporu v oblasti energetiky, je dle německého politika plně funkční a může být zpět do Ruska kdykoli odeslána.

Moskva přitom stále 12metrovou turbínu odmítá přijmout a vysvětluje její absencí důvod nižšího průtoku plynu přes Nord Stream 1, který byl snížen na 20 % kapacity.

Vysoký manažer Kremlem kontrolovaného Gazpromu minulý týden dle agentury Reuters uvedl, že problémem je skutečnost, že dodávka turbíny po servisu nebyla v souladu se smlouvou a byla odeslána do Německa bez souhlasu Ruska. Kvůli kanadským sankcím by však turbína přímo ze servisního místa do Ruska odletět nemohla.

Generální ředitel Siemens Energy Christian Bruch potvrdil, že s Gazpromem probíhají jednání, „ale k žádné dohodě nedošlo“.

Kreml na zprávu podle agentury Bloomberg reagoval prohlášením, že je problém, že tento stroj, který se po rutinní údržbě v Kanadě nachází v Německu, postrádá dokumentaci prokazující, že nepodléhá sankcím.

Zahrávání si Moskvy s Německem nevydržel neokomentovat ekonom Lukáš Kovanda. „Němci nejprve Putinovi v Kanadě ‚vyběhali‘ turbínu. Teď mu budou vyběhávat papíry k ní, existují-li vůbec. Je mrazivé, jak si převážně stepní národ pohrává s jednou z nejprůmyslovějších zemí světa. Potíž je v tom, že Němci přes ekonomickou vyspělost nezrale podléhají ideologiím,“ zhodnotil situaci Berlína.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

válka na Ukrajině

Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.

Stručné informace týkající se tohoto konfliktu aktualizované ČTK několikrát do hodiny naleznete na této stránce. Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.

autor: rak

Mgr. Ing. Taťána Malá byl položen dotaz

Sexuální násilí

Jak se v praxi bude dokazovat, jestli byl k souloži udělen souhlas či nikoliv? Nemám nic proti tomu, že jste změnili zákon, ale k čemu to v praxi bude? Co když jedna si budou strany v tom, zda byl udělen souhlas či nikoliv protiřečit?

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

„Provokace.“ Zmizelo to. Odkryto po smrti Josefa Laufera

4:40 „Provokace.“ Zmizelo to. Odkryto po smrti Josefa Laufera

Po smrti zpěváka Josefa Laufera mnozí připomínají jeho píseň o Svobodné Evropě a kapitánu Minaříkovi…