Komentátor Hospodářských novin Petr Honzejk k tomu sepsal komentář s názvem „Pozoooor! Prezident Petr Pavel vážně narušuje ústavní pořádeeeek!“. V něm smetl veškeré argumenty, že Petr Pavel už se dostal za hranu ústavního pořádku. „Tyto názory lze rozdělit do dvou skupin. Na naprosto nesmyslné, hraničící s dezinformacemi. A na zajímavé, leč relativně snadno vyvratitelné,“ píše Honzejk.
Právníci jsou přece jen zdrženlivější, a nebo se kloní k názoru opačnému.
Jmenování vlády je mimořádná epizoda české politiky, ve které má hlava státu možnost promluvit do politického dění a všichni čtyři prezidenti, jejichž mandát prošel za platnosti aktuální ústavy, této příležitosti využívali.
Miloš Zeman několikrát uplatňoval své námitky proti jednotlivým kandidátům a ve specifickém případě z léta 2013 zpochybnil nejtěsnější možnou sněmovní většinu koalice ODS, TOP 09 a LIDEM. Místo ní se rozhodl jmenovat úřednickou vládu Jiřího Rusnoka, což bylo zpětně považováno za jeho největší „napnutí“ Ústavy za celých deset let.
Petr Pavel před volbami sliboval, že podobný „aktivismus“ dělat nebude. Hned jeho první jmenování vlády ale vyvolává otázky.
Je už šest týdnů po volbách. Koaliční dohoda, včetně programového prohlášení, už je podepsána dva týdny a uvnitř sněmovní většiny není žádná překážka, která by bránila vzniku vlády. Přesto stále vládne předcházející Fialův kabinet v demisi a ani není časový plán, kdy vznikne vláda nová.
Prezident Pavel odmítá jmenovat Andreje Babiše premiérem, což je první krok k ustavení nové vlády. Jako důvod uvádí Babišovo vlastnictví společnosti Agrofert, které podle něj představuje střet zájmů. Ten má dle prezidentova výkladu tvořit právní překážku výkonu funkce premiéra a on nemůže činit kroky, které budou protizákonné.
Protizákonnost ale není zjevná, vychází spíše z intepretace práva a někteří právníci mají jiný názor. Tím situace připomíná třeba právě dvacet let starou kauzu, ve které prezident Václav Klaus jmenoval do vlády Jiřího Paroubka místo Milady Emmerové na ministerstvo zdravotnictví Davida Ratha.
Václav Klaus tehdy odmítl jmenovat Davida Ratha, dokud nerezignuje na svůj dosavadní post prezidenta České lékařské komory. Funkce v zákonem zřizované profesní samosprávě byla podle jeho interpretace ve střetu zájmů s členstvím ve vládě. David Rath tehdy sice utrousil do médií několik poznámek o „vrtošivém staříkovi“, ale nakonec situaci akceptoval, odstoupil z čela ČLK (lékařské stavy po něm převzal jeho nejbližší spolupracovník Milan Kubek, který je řídí dodnes) a obratem byl jmenován ministrem.
Tehdy ale šlo pouze o jmenování ministra do pracující vlády s vyslovenou důvěrou. Tentokrát na prezidentském výkladu střetu zájmu stojí nástup celé vlády a zhojení provizoria, ve kterém stát řídí Fialova vláda v demisi, bez většiny v Poslanecké sněmovně.
Čas třicet dní po jmenování vlády
Právník Zdeněk Koudelka pro ParlamentníListy.cz uvádí: „Andrej Babiš není ve střetu zájmů ani jako budoucí premiér. Náš zákon o střetu zájmů umožňuje členům vlády vlastnit akcie a podíly v obchodních společnostech s výjimkou těch, které vlastní média. Nesmí být jen členy statutárních a dozorčích (kontrolních) orgánů obchodních společností. Andrej Babiš nepodniká jako fyzická osoba, není členem statutárního orgánu ani dozorčí rady žádné obchodní společnosti. Je prostým vlastníkem akcií, což je v souladu se zákonem, přičemž dotčené akciové společnosti nevlastní média“.
Otázka, zda Agrofert bude získávat dotace, je podle něj záležitostí zmíněného holdingu, ale rozhodně to nemá vliv na otázku, zda vlastník jeho akcií může být členem vlády.
Advokát Michal Šilhánek ve svém komentáři pro Info.cz vysvětluje příběh střetu zájmů obsáhleji. U Andreje Babiše jej lze rozdělit do dvou rovin. „Ta první, jednodušší k řešení, je, že společnost, ve které má člen vlády majetkový podíl více než 25 %, se nesmí účastnit veřejných zakázek a nesmí získávat dotace. Toto je poměrně jednoduché, protože to buď Andrej Babiš vyřeší tím, že Agrofert převede na někoho jiného (třeba děti) a problém s veřejnými zakázkami a dotacemi je vyřešen. Anebo také neudělá vůbec nic a Agrofert bude bez dotací a veřejných zakázek,“ vysvětluje. Nejde o nic nového, stejný problém řešili v minulosti i jiní členové vlády.
Druhá rovina je podle něj složitější a odkazuje k paragrafu Zákona o střetu zájmů, podle kterého člen vlády nesmí podnikat nebo provozovat jinou samostatnou výdělečnou činnost, být členem orgánů právnické osoby, nebo být v jiném pracovněprávním vztahu, než je jeho vládní úvazek.
„Zde již může vznikat otázka, zda je ve střetu zájmů takový člen vlády, který převedl své společnosti na osobu blízkou (manžel, děti), respektive, zda to naplňuje definici podnikání,“ připouští advokát.
Fotogalerie: - Chvilky 17. listopadu
Řešení tohoto problému ale zákon předpokládá. „Člen vlády má 30 dní na řešení problému, a to od zahájení výkonu funkce. Pokud toto není možné z důvodů nezávislých na vůli takové osoby, člen vlády o tomto vyrozumí evidenční orgán a provede veškerá opatření směřující k ukončení jeho podnikání. Navíc za porušení zákazu podnikání hrozí takové osobě pokuta v rozmezí 5 000 Kč až 250 000 Kč. S ohledem na výše uvedené je nepravděpodobné, že by se stalo něco zásadního, pokud bude Andrej Babiš jmenován premiérem (a získá důvěru),“ vysvětluje.
Pokud by prezident republiky na základě tohoto stavu odmítl premiéra jmenovat, otevřely by se tím podle advokáta zcela jiné otázky, ve kterých se bavíme o kompetenční žalobě a dalších pojmech z ústavního či správního práva.
„Domnívám se, že Petr Pavel může jmenování zdržovat, nicméně zabránit mu zcela podle mého názoru nemůže,“ shrnuje advokát.
Nález z časů Rychetského
Při posledním vyjádření 17. listopadu prezident poprvé naznačil argumentaci, o které se v právnické komunitě už nějakou dobu mluvilo. „Já jsem i na základě nálezu Ústavního soudu povinen se Andreje Babiše zeptat, jak tento střet zájmů vyřeší, abychom další čtyři roky neřešili soudní spory,“ řekl prezident.
Jeho odkaz míří k nálezu Rychetského tribunálu z roku 2020, při kterém posuzoval návrh na zrušení paragrafů zákona o střetu zájmů, které vešly ve známost jako „Lex Babiš“. Týkaly se zákazu podnikání politiků v oblasti médií a zákazu veřejných zakázek pro firmy, kde veřejný činitel vlastní alespoň 25procentní podíl.
Nález sepsaný soudcem Filipem nad rámec posouzení konkrétních paragrafů obsahuje i takové interpretační vývody, jako že „stát není podnik“. „Je povinností demokratického právního státu nejen vytvořit veřejnému funkcionáři takové podmínky, aby mohl svou funkci řádně vykonávat, ale také zamezit tomu, aby takto svěřenou moc mohl využívat k prosazování vlastních (osobních) zájmů na úkor zájmu veřejného, a tím i důvěry veřejnosti,“ píše se mimo jiné v nálezu.
Fotogalerie: - Cestou na Chvilky
Také je tam ale uvedeno: „Ústavní soud konstatoval, že právní úprava nikomu nebrání ucházet se o veřejnou funkci z důvodu možného střetu zájmů založeného na majetku nebo provozování určité činnosti; nestanoví tedy předem, že se o ni vůbec nelze ucházet. V takovém případě by sporné otázky musely být vyřešeny dříve, než by k volbě nebo jmenování došlo. Naopak stanoví, že se o veřejnou funkci může ucházet každý s tím, že případný vznik neslučitelnosti nebo střetu zájmů bude řešen až v případě, že veřejnou funkci nabude“.
Zde jde o odkaz na záměr zákonodárců, o kterém hovořil i advokát Šilhánek. Nedořešené majetkové záležitosti premiéra nemohou být překážkou jmenování vlády.
Toho si je vědom i Petr Pavel, proto od Andeje Babiše žádá, aby před jmenováním vlády „sdělil své kroky“. Původně je měl sdělit jenom jemu, po schůzce na konci října najednou přibyl požadavek, že kroky mají být sděleny i veřejnosti, což Andreje Babiše nemile překvapilo.
Alena Schillerová v neděli avizovala, že Andrej Babiš „připravuje nevratné kroky“ ve vztahu ke svému majetku. Prezident Pavel to však neocenil: „Já bych rád věřil tomu, co říká Alena Schillerová a Andrej Babiš, ale také si myslím, že už bychom měli být poučení a nekupovat zajíce v pytli,“ uvedl s tím, že ke jmenování premiéra je třeba transparentnost.
Toto „představení kroků“ je nepříliš jasným úkolem, není zřejmé, jak podrobný scénář prezident žádá, ústava ani zákony s ničím takovým nepočítají. Do věci pochopitelně vstupují i obchodněprávní aspekty, změny ve firmě velikosti Agrofertu dopadají na celou ekonomiku a do jejich případné realizace mají vzhledem k tržnímu podílu co říci i úřady, české i evropské. Rozhodně nejde o procesy, které by mohly být proveditelné v řádu dní.
Podstatné je, že právní překážky jmenování nové vlády podle právníků nejsou. Kauza „jmenování vlády“ je tedy spíše politické povahy.
Koudelka: Ať prezident řekne, že ho prostě nechce
Zejména poté, co prezident Pavel 17. listopadu promluvil i o tom, že by hnutí ANO k vyřešení stavu mohlo na funkci premiéra navrhnout jiného kandidáta. Což je podle mnohých už velmi výrazný zásah do politického dění.
Mnozí si to spojují i s pokusy Petra Pavla „připomínkovat“ vládní prohlášení, které mu premiér Babiš jako gesto dobré vůle zaslal. Doposud nikdy se totiž nestalo, aby se prezident seznamoval ještě před jmenováním s programem vlády, ten se doposud vždy vypracovával až poté, když se ministři ujali funkcí, a směřoval ke sněmovnímu hlasování o důvěře vládě, o kterou musí kabinet požádat podle Ústavy do 30 dní od jmenování.
Docent Koudelka k tomu pro ParlamentníListy.cz dodává: „Prezident republiky nemá ústavní povinnost jmenovat vítěze voleb předsedou vlády. Měl by však být natolik morálně zralý a odvážný, aby řekl pravdu, že nechce toho či onoho, protože s ním politicky nesouhlasí, nebo že dostal takový pokyn od někoho, komu je zavázán. Pokud však není schopen uvést pravdivé důvody a svádí to na neexistující střet zájmů v našem zákoně o střetu zájmů, jde o zbabělost“.
Profesor ústavního práva Václav Pavlíček, autor komentáře k české Ústavě, v rozhovoru pro Echo k jeho krokům řekl: „Prezident si musí uvědomit, že lid ve volbách rozhodl. Musí si uvědomit, že jsme parlamentní republikou. Nejsme přece armáda, kde platí nedílná velitelská pravomoc“.
V čele výkonné moci je podle něj vláda, nikoliv prezident. Ten se účastní jen některých exekutivních aktů, a ještě s kontrasignací.
„Když se voliči o něčem rozhodli, a proto zvolili tuto většinu, tak nemůže do toho vstupovat nějaká čtvrtá moc, která není součástí koalice,“ vysvětluje profesor Pavlíček základní principy, kterými musí být veškeré konání ústavních aktérů posuzováno.
„Asi nejsem jediný, komu se stále silněji zdá, že pro jednotlivé stromy už přestáváme vidět celý český ústavní les. V posledních týdnech slyšíme z Pražského hradu i od části komentátorů neustálé odkazy na paragrafy, odstavce, správní procedury, svěřenské fondy, domnělé evropské zákony a kreativní „výklady“ právních předpisů. Zapomíná se však na to nejdůležitější, co stojí v úvodu naší Ústavy: lid je zdrojem veškeré státní moci a tuto moc vykonává prostřednictvím orgánů moci zákonodárné, výkonné a soudní,“ přidává se pro ParlamentníListy.cz brněnský právník a vysokoškolský pedagog Petr Kolman.
Právě vůle lidu je podle něj základním kamenem celého ústavního systému. Do zásad parlamentní demokracie je promítnut principem, že vládu může vytvořit ten, kdo získá důvěru Poslanecké sněmovny.
„Kdo má v dolní komoře většinu, o tom v demokracii nerozhoduje prezident ani generál ve výslužbě, nýbrž pouze a jen voličky a voliči,“ dodává Kolman s tím, že voliči učinili své rozhodnutí s plným vědomím Babišových kauz i potenciálního střetu zájmů.
K tomu si dovoluje poznamenat, že dotace, které holding Agrofert pobírá, nejsou „dar“, ale politický nástroj, jehož účelem je podpora pozitivních účelů jako je ochrana životního prostředí, výzkum, inovace či zaměstnanost.
Evropský zákon? Žádný takový není, pane prezidente
V tomto kontextu je prezidentovo vytrvalé hledání důvodů, proč nevydat pověření k sestavení vlády vítězi voleb, důvodem ke slušnému připomenutí, že hlava státu není králem.
„Vrchol absurdity nastal ve chvíli, kdy prezident začal hovořit o „evropském zákonu o střetu zájmů“. Jak správně a opakovaně upozornil přední český (rep.moravský) ústavní právník a oblíbený vysokoškolský pedagog Zdeněk Koudelka, nic takového neexistuje. Evropská unie nemá zákony, ale pouze nařízení a směrnice – a žádná z těchto norem nestanoví podmínky výkonu funkce předsedy vlády jakéhokoli členského státu. Je smutné, když hlava státu nezná středoškolské učivo občanské nauky či základů společenských věd,“ dodává Kolman.
Absurdita narušování ústavního pořádku neexistujícími legislativními počiny ale podle něj byla ještě překonána směšností Pavlových slov na Národní třídě, že Babiš „minimálně půl roku věděl, že vyhraje“ a mohl si tedy své řešení s Agrofertem připravit.
„Věštit výsledek voleb půl roku dopředu se podobá brněnskému radnímu a věštci Svatopluku Bartíkovi, který v roce 2018 prorokoval Miloši Zemanovi rychlý konec díky rakovině – a jen naplnil dějiny trapnosti,“ připomíná Kolman. Vážněji dodává, že volby jsou rovné, tajné a nepředvídatelné a činit kroky s miliardovým majetkem na základě tušení jejich výsledku je samozřejmě naprostý nesmysl.
I když provedení současné vládní krize je směšné, podstata je podle právníka velmi vážná. Prezident má totiž reprezentovat stát a dbát na ústavnost, není mu dána pravomoc přezkoumávat volbu občanů a politicky selektovat, komu dá šanci a komu ne.
„Parlamentní demokracie není soutěž krásy, nýbrž respekt k vůli lidu. A ta byla vyslovena zcela jasně. V časech výročí 17. listopadu bychom si to měli připomínat dvojnásob,“ připomíná.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Váš názor? (Hlasovalo 5 čtenářů)
Má Petr Pavel okamžitě jmenovat Andreje Babiše premiérem?
autor: Jakub Vosáhlo
