Bárta, který se zabývá vznikem a zánikem velkých civilizací, především Egypta, sleduje vývoj západní civilizace, která musí reagovat na pandemii a válku na Ukrajině. „Velké myšlenky 20. století utržily zásadní rány. Ke své škodě. Jsem přesvědčen, že se svět v důsledku covidu nebo ruské agrese na Ukrajině skutečně změnil. Systém tak projde podstatnými změnami – ať už jde o způsob zacházení s energetickými zdroji nebo o fungování společnosti jako takové,“ říká Bárta v rozhovoru pro Český rozhlas.
Lidé si podle něj musejí uvědomit, že nejprve musejí plnit svoje povinnosti a až poté vyžadovat své svobody. „Jedna z věcí, která je za mě problém, je nárokovost společnosti. Kde to skončí? Teď máme přes 90 procent mandatorních výdajů, tedy sociální stát. Ještě před sto lety činily stejné výdaje jen deset procent. To je neudržitelné – ať si říká, kdo chce, co chce,“ má jasno Bárta, že současné přemýšlení společnosti a státu je v sociální oblasti vyhnané do extrému.
Fotogalerie: - Pět minut po dvanácté
Nedostatek zodpovědnosti egyptolog uvádí na příkladu senátních a komunálních voleb, kterých se tradičně účastní menší procento obyvatel. „Myšlenka demokracie je naprosto v pořádku, ale demokracie vyžaduje mimo jiné zodpovědnost a určitý stupeň dosaženého povědomí o tom, co je občanská společnost a komunita. A toto je tady špatně. Když se podíváte na výsledky voleb, zjistíte, že nadpoloviční většina lidí nešla volit. Nevyužila své primární právo vyjádřit se k tomu, jak si představují, abychom řídili naši společnost. A to je katastrofa. To není selhání demokracie, to je selhání lidí,“ tvrdí Bárta.
Pro koho byste raději hlasovali ve 2. kole prezidentské volby?Anketa
Místo politiků ale prý musejí v Evropě získat větší vliv lidé z technologických odvětví. „Podívejme se pro inspiraci do Spojených států, kde je hlavní technokomplex. To jsou lidé, kteří sami vymýšlejí věci, ale kteří proto u nás nejsou. Tady i v rámci celé Evropy jedeme v paradigmatu: čím víc zákonů, tím víc spravedlnosti. A čím víc regulací, tím víc vynálezů, ale to je deviantní,“ vysvětluje Bárta.
„Proto by i Elon Musk u nás nikdy nevyletěl ani s jedinou raketou, v Americe to stihl za osmnáct měsíců. Měli bychom si položit otázku, proč čím víc strategií pro vědu vypisujeme, tím míň máme podobných firem. A ani jedna z těch velkých globálních firem není z Evropy,“ všímá si historik.
„I když se podíváme na zacházení s energiemi a vizi Česka, tak za víc než 30 let po roce 1989 stále máme provozy, které jsou dvojnásobně energeticky náročné než ve zbývajících západních vyspělých zemích. To se musí zásadně změnit,“ dodává Bárta.
Podle něj události na Ukrajině povedou k dalším technologickým inovacím a celkově mobilizaci západního světa. „Když se podívám do historie, tak ti, kteří mají kvalitu a leadership, přicházejí v dobách krize. Taky se vždy rodí nové technologie a technická řešení, takže jsem v tom optimista. Svým způsobem události po covidu a především po 24. únoru lze chápat jako velkou mobilizaci. A protože jsme zemí, která nemá zdroje, je naší jedinou cestou mít chytré lidi,“ říká konkrétně k České republice, která by se prý měla více zaměřit na kvalitní vzdělávání.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
válka na Ukrajině
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Stručné informace týkající se tohoto konfliktu aktualizované ČTK několikrát do hodiny naleznete na této stránce. Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
autor: jma
