Český rozhlas, respektive stanice Radiožurnál, si na začátku července nechal u agentury Median udělat průzkum, zda vláda dostatečně bojuje proti konspiracím a dezinformacím. V článku redaktorky Kristýny Vašíčkové, který průzkum představoval, jsou pak oba pojmy volně zaměňovány coby synonyma.
Z průzkumu vyšlo, že 63 procent dotázaných vnímá boj proti těmto nešvarům jako nedostatečný. „Ve vyšší míře tento prostor zaujímají lidé ve věku do 29 let – v 75 procentech případů. Lidé se středoškolským vzděláním s maturitou v 70 procentech případů,“ uvedl pro iRozhlas.cz Přemysl Čech, šéf výzkumné agentury.
Osmnáct procent, které boj proti dezinformacím považují za dostatečný, bylo představeno jako „často lidé se základním vzděláním nebo voliči opozičního hnutí SPD“.
Podle koláčového grafu, který se u článku objevil, mělo na dotaz „bojuje vláda proti konspiracím/dezinformacím dostatečně“ odpovědět 23 procent „rozhodně ne“, 40 procent „spíše ne“, proti tomu šest procent „rozhodně ano“ a 12 procent spíše ano. 19 procent dotázaných uvedlo, že dostatečnost boje nedokáže posoudit.
Rakušanův útvar proti švábům
Vadí vám, že ČT vysílá „komunistické“ seriály jako Chalupáři nebo Nemocnice na kraji města?Anketa
Za tímto účelem dokonce vláda po svém nástupu jmenovala zmocněnce pro oblast médií a dezinformací, kterým se stal Michael Klíma. Ten se během roku, než byla jeho funkce zase zrušena, uvedl ve veřejném prostoru řadou rozpačitých výstupů, při kterých nebyl schopen definovat, co je dezinformace.
Potřebu jejich potírání pak vysvětloval argumenty na úrovni „jsme cílem těžké dezinformační kampaně z Ruska a z Číny“.
V dubnu 2022, několik týdnů po začátku války na Ukrajině, představil Úřad vlády kampaň Braňme Ukrajinu, braňme Česko, která si kladla za cíl poučit občany o lžích a dezinformacích.
Kromě poučení, že důvěřovat se má zejména vládním organizacím a veřejnoprávním médiím, tento materiál z Úřadu vlády nabádal, aby neváhali dezinformátory nahlašovat a udávat. „Nahlásit dezinformace není práskačství,“ poučovala grafika s logem Úřadu vlády.
Screen webu Úřadu vlády z 30. 4. 2022
Tím byla podle mnohých i ve specifické atmosféře uprchlické vlny z Ukrajiny překročena červená čára.
„Je to absolutní dno veškeré politiky, když sama vláda povyšuje udavačství na státní doktrínu,“ řekl tehdy pro ParlamentníListy.cz dlouholetý televizní radní Petr Štěpánek.
Jako výstup svého ročního působení představil Michael Klíma Akční plán pro čelení dezinformacím, který byl ale okamžitě kritizován ze strany vydavatelů. Ti se již poněkolikáté pozastavovali nad tím, že vláda hovoří o boji s dezinformacemi, aniž dokáže tohoto nepřítele definovat.
Následně vláda rozhodla o zrušení jeho pozice a agendu předala poradci pro bezpečnost Tomáši Pojarovi.
Kromě něj od počátku projevoval odhodlání bojovat s dezinformacemi i Vít Rakušan, ministr vnitra. Ten uvedl boj s dezinformacemi jako jeden ze svých hlavních cílů už při nástupu do funkce.
Po svém nástupu oprášil činnost Centra proti terorismu a hybridním hrozbám, které bylo na vnitru zřízené už v minulosti a bylo kritizováno, že vstupuje do politického boje.
V červenci 2022 pak ministr vnitra rozhodl o zřízení policejního útvaru bojujícího s terorismem, extremismem a kybernetickou kriminalitou.
„S bojem proti terorismu, extremismu a kybernetické kriminalitě to myslíme vážně. Jsem rád, že policie připravila vznik nové elitní jednotky, která se těmhle velmi aktuálním hrozbám bude naplno věnovat. Což se nebude líbit extremistům, teroristům a různým proruským švábům, na které si právě tahle jednotka bude chtít posvítit,“ uvedl při prezentaci nového útvaru.
Spojení „útvar proti švábům“ zlidovělo, ale mnozí trousili poznámky o srovnání s komunistickou StB.
Kromě toho vnitro od počátku Rakušanova působení připravovalo zákon o boji s dezinformacemi.
V březnu Vít Rakušan hotové znění předal k připomínkování odborníkům a uvedl, že není jasné, zda jej vůbec předloží vládě.
Podle uvažované úpravy by stát v budoucnu měl mít nástroj, jak dočasnými opatřeními bojovat proti šíření dezinformací. Třeba vypínáním webů, které budou „prokazatelně pod vlivem cizích mocností“.
Zatímco premiér Petr Fiala ale chtěl tyto pravomoci omezit pouze na jasně definovaný stav ohrožení státu, ministr Rakušan rozvíjel úvahy, že by mohl být uplatněn „například v situaci, kdy by někdo vyzýval na internetu k obsazení Parlamentu nebo k jinému obdobnému násilí proti jakékoli skupině obyvatel“.
Tolik tedy k vládnímu boji proti dezinformacím.
Paní Zdeňka, bývalá členka dezinformační scény...
Redaktorka Radiožurnálu Kristýna Vašíčková text spojila s dříve zveřejněných příběhem paní Zdeňky, „bývalé členky dezinformační scény“, která tam prý zjistila, že ve světě dezinformací se žije pod permanentním strachem.
Paní Zdeňka měla uvěřit konspiracím o covidu-19 a na jejich základě přesvědčit oba své rodiče, aby se neočkovali. Když jí oba rodiče na covid zemřeli, tak měla prozřít.
Z dalšího textu pak ale vyplyne, že tatínek zemřel v roce 2022 na respirační onemocnění, o kterém se paní Zdeňka domnívá, že šlo o long covid.
Tento příběh se v červnu stal předmětem široké debaty, tvrzení zpochybnila například novinářka a členka Rady ČTK Angelika Bazalová, která se tématu covidu věnuje dlouhodobě. V případě paní Zdeňky podle ní mnoho věcí nesedí a pozastavovala se i nad tím, jakým způsobem jej Český rozhlas prezentoval.
„Redaktorky věc zpracovaly způsobem, který neodpovídá základním kritériím novinářské práce, a čiší z toho jak sláma z bot, že jejich cílem je celou věc postavit tak, aby vyzněl, „jak je třeba‘,“ napsala na Facebook s tím, že redaktorky usvědčují ženu, které se stala rodinná tragédie, v pocitu viny.
Nemluvě o tom, že veřejnoprávní novináři text nijak neověřovali z jiného zdroje, třeba od lékařů. „Je s podivem, že to prošlo všemi kontrolními mechanismy v ČRo. Vedení rozhlasu by mělo postup prošetřit a vyvodit z toho důsledky,“ poznamenala novinářka a radní.
A ke kauze poznamenala, že maminka paní Zdeňky se podle všeho nakazila na podzim 2021, kdy covid nejvíce šířili očkovaní lidé pod vlivem dezinformace šířené ministerstvem a jeho poradními týmy, že po očkování už covid nešíříte.
K tomu se vyjádřil Zdeněk Hel, jedna z nejznámějších tváří ze skupin, které žádaly co nejstriktnější opatření včetně zavírání ekonomiky. „Paní Bazalová, která představuje opravdové dno české žurnalistiky, tento příběh zneužívá a jako vždy rozšiřuje lži a nenávist,“ vzkázal. Načež vyzval Pirátskou stranu, která dlouholetou novinářku Bazalovou nominovala do Rady České tiskové kanceláře, ať se k tomu postaví.
Do Bazalové se kvůli paní Zdeňce pustila třeba i Johana Hovorková z FORUM24.cz. Ta Bazalovou, která se ve svých mediálních projektech snaží vše, co se dělo kolem covidu, systematicky popsat, zahrnula do jedné skupiny s nepravomocně odsouzenou Janou Peterkovou.
Tuto starší kauzu tedy redaktorka Českého rozhlasu spojila s průzkumem.
Kotrba: Za to jsem vyhazoval od zápočtu
Ten okamžitě po zveřejnění vyvolal značně rozporuplné reakce. Mnozí se pozastavovali především nad tím, kdo je považován za „dezinformátora“. Z článku přitom nebylo jasné, vůči jakým skupinám dotazy výzkumníků směřovaly.
Sama redaktorka v článku uvedla pouze náhodný výčet témat, na která se konspirátoři mají zaměřovat. Do neuzavřené skupiny patří válka na Ukrajině, ukrajinští uprchlíci, covid nebo očkování.
Už vůbec pak není jasné, kdo je „dezinformační scéna“, jejíž členkou měla být paní Zdeňka.
Že je tisícový vzorek dotazovaných ztotožňován s celou společností, je pak už jen třešničkou na dortu.
Politolog Lukáš Jelínek, kterého ParlamentníListy.cz oslovily, si definuje dezinformaci jako „tvrzení, které se tváří seriózně, ale na reálný základ navěšuje zavádějící informace, nebo dokonce lži“. A ty pak veřejnost matou a uvádějí do zmatků.
Jako silně tendenční přišel článek i redaktorům webu Epochtimes a začali se ptát. Na žádost po podrobnějších datech z průzkumu, která v článku nebyla, ale Český rozhlas nereagoval.
Průzkum je velmi podivný i podle analytika Štěpána Kotrby, kterého oslovily ParlamentníListy.cz. Agentura Median, doposud renomovaná, zde podle něj hazarduje se svou pověstí.
„Uzavřená otázka, v níž je respondentovi implikována odpověď, kterou chce zadavatel slyšet, je v sociologii prohřeškem, za který jsem vyhazoval od zápočtu z mediální komunikace,“ dodává Kotrba ze své akademické zkušenosti. Manipulativní je podle něj už samo spojení „boj proti dezinformacím“.
I přesto je podle Kotrby třeba tyto odpovědi brát s rezervou, neopírají se totiž o fakta boje proti dezinformacím, která neznají ani někteří členové vlády, ale o mediálně zprostředkované dojmy.
Psali jsme:
„Ve výsledku takového zkoumání jde o zacyklení či zpětnou vazbu propagandy,“ obává se Kotrba. Jde podle něj o značně svérázné pojetí aplikované sociologie.
Velké pochybnosti o důvěryhodnosti pro Kotrbu budí celý cyklus, ve kterém článek vyšel. Je nazván „Společnost nedůvěry“ a jednotlivé články jsou titulkovány například: Hrozí vám nástup do „konspiračního expresu“?. Toto bulvární pojetí podle experta nemá ve veřejnoprávní žurnalistice co dělat.
Lukáš Jelínek zastává názor, že „nejlépe se proti dezinformacím bojuje pluralitou informací“. Politici disponující mocenskými prostředky by podle něj neměli sami nakládat s informacemi „kreativně“ a předkládat je veřejnosti podle toho, jak zrovna potřebují pro své politické cíle. „Podstatné je, abychom se naučili diskutovat věcně, bez postranních úmyslů,“ doporučuje ve vyjádření pro ParlamentníListy.cz politolog.
Dezinformace, konspirace, všechno na hromadě
Ani Kotrba jako profesionál si přitom netroufá říci, co je to dezinformace. Dovede ale poznat kvalitní zdroj informace od nekvalitního. „Zprávu, která je kvalitní, poznáte poměrně snadno. Nepoužívá hodnoticí přídavná jména nebo příslovce. Uvádí zdroj svých informací. Přináší fakta a pouze fakta, nikoliv jejich hodnocení či názor na ně. Nepoužívá zkratky ‚vědci zjistili, že…‘, ale jmenuje zdrojovou instituci či osobu. Na informace z neautoritativního jednoho zdroje upozorní. Není povrchní, má k dispozici detaily či odkazy. I titulek je faktický, není emocionální zkratkou,“ popsal pro ParlamentníListy.cz.
Pak si dovolil pro redaktory Českého rozhlasu obsáhlejší výklad, jaký je rozdíl mezi dezinformací a konspirací, což jsou dva pojmy, které redaktorka Vašíčková suverénně míchá dohromady, odděleny pouze lomítkem.
Redaktorka navíc do této vlastní kategorie manipulativně řadí i „nepotvrzené informace“, které v době zveřejnění nemohly být verifikovány. Což byl právě v době pandemie velmi častý případ, protože vědecké poznání se celé dva roky zásadně vyvíjelo a proměňovalo.
Ještě tristnější je podle Kotrby práce s kategorií „dezinformace“ v případě ukrajinské války, o které se redaktorka Vašíčková také zmiňovala. Ve válce je totiž s informacemi cíleně pracováno s propagandistickým účelem, a to na všech stranách. Informace z války by tedy vždy měla být doplněna údajem, kdo informaci vydal, případně na jakou stranu konfliktu se zdroj staví.
Informace o válečných zločinech jsou vždy zásadně ovlivněny naším postojem k jejich pachateli. Kotrba cituje klasika v podobě amerického ministra obrany McNamary: „Jsou to zkurvysyni, jsou to ale naši zkurvysyni “
Tento politik je také autorem výroku „Aby bylo možné konat dobro, budete se možná muset zapojit do konání zla“.
Psali jsme:
Informace ze všech zdrojů ale dohromady vytvářejí kontext, z něhož si každý příjemce mediálního obsahu utváří svůj pohled. Proto není možné do „boje s dezinformacemi“ nasadit zbraně, jako jsou zákazy, šikana či dehonestace těch, kteří jim věří. Toho se podle Kotrby musí vyvarovat jakýkoliv stát, který se chce nazývat demokratickým.
S tím souvisí i Lukáš Jelínek, podle kterého potřeba plurality informací převyšuje nebezpečí často velmi obtížně rozpoznatelných manipulací.
„Každý má právo vyjadřovat své názory slovem, písmem, tiskem, obrazem nebo jiným způsobem, jakož i svobodně vyhledávat, přijímat a rozšiřovat ideje a informace bez ohledu na hranice státu,“ objasňuje pro ParlamentníListy.cz Štěpán Kotrba, co se skrývá pod ústavní formulací, že cenzura je nepřípustná.
Veřejnoprávní rozhlas se ústavou a zákony samozřejmě musí řídit a legislativa jej poměrně jednoznačně zavazuje, jaké informace má poskytovat.
„Redakce Radiožurnálu se tentokrát vydala jinou cestou. Apelativní, emocí plné vládní PR kampaně, házející blázny věřící na placatou zemi do jednoho pytle s občany, kteří nedbají na státní blokaci ruských stanovisek k válce s Ukrajinou a hledají si informace jinde či odmítají věřit zjevným lžím či ‚signálům‘, šířeným naší vládou nebo našimi spojenci oficiálními, všemi poslušnými prověřenými médii,“ uzavírá mediální analytik a někdejší člen Rady Českého rozhlasu.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
COVID
Více aktuálních informací týkajících se COVID-19 naleznete na oficiálních stránkách MZ ČR. Přehled hlavních dezinformací o COVID-19 naleznete na oficiálních stránkách MV ČR. Pro aktuální informace o COVID-19 můžete také volat na Informační linku ke koronaviru 1221. Ta je vhodná zejména pro seniory a osoby se sluchovým postižením.
Zcela jiné informace o COVID-19 poskytuje například Přehled mýtů o COVID-19 zpracovaný týmem Iniciativy 21, nebo přehled Covid z druhé strany zpacovaný studentskou iniciativou Změna Matrixu, nebo výstupy Sdružení mikrobiologů, imunologů a statistiků.
autor: Jakub Vosáhlo
antigreen
