Zoufalí lidé dělají zoufalé věci a 21 šéfredaktorů a šéfredaktorek, kteří jsou podepsáni pod prohlášením adresovaným předsedovi vlády Andreji Babišovi, musí být vskutku na pokraji zoufalství, když něco takového zplodili. Opoziční, veřejnoprávní a mainstreamová média vyzývají politiky, aby respektovali svobodnou, nezávislou a kritickou žurnalistiku. Jestlipak oni sami vědí, co se pod těmi slovy skrývá?
Prohlašují o sobě, že zajišťují i veřejnou kontrolu státní moci a každý demokratický politik by měl takovou kontrolu snést, a útoky na novináře a zpochybňování nezávislých médií do svobodné společnosti nepatří. Opačně to je podle nich ovšem v pořádku!
Mezi podepsanými novinářskými aktivisty nechybějí pracovníci veřejnoprávních médií, kteří už boj za nezávislost vedou od podzimních parlamentních voleb. Jejich šéfové volají po odborné veřejné diskuzi o změně financování, ale zatím jen posloucháme názory zastánců „jediné pravdy“ a to, že když se budou tato média platit z veřejného rozpočtu, přijdou o nezávislost. Sice nikdo z nich nemá konkrétní argumenty, ale je veřejným tajemstvím, že se bojí, že se jim NKÚ podívá pod pokličku hospodaření. Nikdo neslyší na fakt, že změna proběhne legislativní cestou, veřejnoprávní média budou mít na 5 let garantovány příjmy a hlavně ČT ušetří 110 milionů a ČRo cca 86 milionů korun za výběr a správu poplatků.
Mainstreamová média jsou závislá na financích. Musí si na sebe vydělat, mají své vlastníky a koho chleba jíš, toho píseň zpívej. Myslím si, že tomu není tak dávno, co byl jeden mediální dům, který vlastnil předseda vlády, neustále pod palbou kritiků, že proti němu a jeho firmám jeho média nepíší. Proč by to v případě jiných médií nemělo platit také o nich? Jejich majitelé mají také své zájmy, aktivity a chlebodárce. Tak si připomeňme třeba smlouvu Seznamu s Hradem na 6 milionů korun. Ano, jde v ní o protislužby, ale nepředpokládám, že tím byla myšlena kritická žurnalistika.
A co to ta kritická žurnalistika podle těch, co podepsali výzvu, je? Zase si trošku zavzpomínáme. Mediální výstupy v době covidové pandemie obsahovaly jen „jednu pravdu“. Jejich prvotním cílem bylo občany strašit, udržovat v napětí a hlavně štvát proti těm, kteří měli jiný názor. Byla to média, která společnost rozdělila a jednu skupinu diskriminovala. Odborníky, vědce a politiky, kteří chtěli vést pluralitní, objektivní diskuzi, dehonestovala, mediálně šikanovala a nálepkovala.
Když začaly demonstrace proti Fialově vládě, stejně tak dopadli lidé, kteří stáli na náměstích. Psal se rok 2022 a přibyly tedy další nálepky v podobě Putinovy páté kolony a Foltýnovy proruské svině. Tak tehdy označil vládní koordinátor strategické komunikace část občanů, před kterými chtěl dokonce vykopat příkopy. Kde byli ti pravdobyjci, kteří „dělají“ tu kritickou žurnalistiku? V pořadech jako 168 hodin, Fenomén doby nebo Reportáž psaná na benzínce udělali novináři z nespokojených občanů a kritiků vlády totální lůzry a blbce.
Fotogalerie: - Macinka s podnikateli v Maroku
Za Fialovy vlády byla tato média „tleskači“ koalice, ignoranti opozice. Když se karty obrátily, tak jsou z nich „tleskači“ opozice a na vládnoucí koalici pořád útočí a cokoliv udělá, obrátí proti ní, bez jakéhokoli objektivního zdůvodnění.
Kauza Filipa Turka byla postavena na příspěvcích na sociálních sítích. Vedli na něj hon jako na vysokou, převzali tvrzení jedné redaktorky a už žádná z redakcí si zdroje neověřovala nebo nezjišťovala další důkazy. A jak to vlastně bylo s těmi příspěvky? To už nikoho z nich nezajímá!
Další kauza byly Macinkovy SMS zprávy příteli po boku hradního pána. Šílená hysterie, tiskovka, ohrožení demokracie a dost možná i bezpečnosti státu, a pak je suché konstatování pana prezidenta po návštěvě policie, že si stejně myslel, že z toho nic nebude. Tohle prostě jen tak vyšumělo!
A mediální hon na Natálii Vachatovou kvůli zákonu o neziskovkách byl překročením všech profesních, etických a morálních hodnot novináře.
Takže dle názoru oněch šéfů médií my, občané, to musíme strpět, ale je kritizovat nesmíme!
Pokud se chce 21 šéfů ohánět kritickou žurnalistikou a veřejnou kontrolou státní moci, tak ať začne něco dělat. Proč nás neinformují o všech zjištěních týkajících se covidové pandemie, očkování, následků po vakcinaci a jak to vlastně všechno bylo? Píše se o tom v USA, Německu a dalších zemích. Proč se nezajímají o kauzu Dozimetr? V soudní síni už loni zazněla závažná obvinění z úst aktérů, že část peněz šla několika politickým stranám, v té době ve vládě. Zaregistrovali pak, co prohlásil minulý týden před soudem svědek, bývalý místopředseda dozorčí rady pražského dopravního podniku Jan Marek, když odmítl svědčit? „Vzhledem k tomu, co se kolem mé osoby dělo – nátlaky a vyhrožování – rozhodl jsem se, že nebudu vypovídat.“ Zajímali se o to, co udělala policie poté, co v roce 2024 prohlásil Marek před kriminalisty: „Toto neřeknu z obavy o svůj život a rodinu. Obávám se, že by mě policie neochránila.“
To evidentně novinářské aktivisty, kromě jednoho média, nezajímá. Pokud musíme jejich útoky snášet my, občané, tak musí kritiku snést i oni. Kritika není útok, ale vyjádření názoru, a to do svobodné společnosti patří. Ano, zvykli si nám diktovat, co si můžeme myslet a říkat, ale tomu je konec!
Práce autora se řídí redakčními zásadami ParlamentníListy.cz.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Přidejte si obsahový box PL do svých oblíbených zdrojů na Hlavní stránce Seznam.cz. Děkujeme.
Váš názor? (Hlasovalo 12 čtenářů)
Souhlasíte s Alenou Maršálkovou?
prozíravýobčan
