Na Ukrajinu směřují v poslední době dodávky vojenského materiálu. Ne však německé. Náš západní soused zbraně dodávat nehodlá. A podle průzkumů tak plní vůli většiny voličů všech parlamentních stran. Dle nedávného průzkumu totiž voliči ani jedné z parlamentních partají dodávky německých zbraní na Ukrajinu nepodporují. U každé strany v průzkumu je více jak 60 % voličů proti tomu, aby Německo zbraně na Ukrajinu zasílalo. A z Česka už přišel rýpanec.
Když se totiž institut Infratest dimap zeptal, zda jsou voliči různých stran pro to, aby Německo dodávalo zbraně Ukrajině, drtivá většina byla proti. Nejvíce byli pro voliči liberální FDP, ovšem i u nich převyšuje počet odpůrců podporovatele dva ku jedné, tedy 30 % ku 62 %. A u dalších stran je odpor vůči zásobování Ukrajiny zbraněmi ještě vyšší, u všech zkoumaných neklesá pod 60 % dotazovaných. Největší odpor je pak nepřekvapivě u východoněmecké Die Linke, u které je proti dodávkám 86 % dotazovaného elektorátu. U nejsilnější SPD (socialisté) je to pak 76 %.
Ironicky pak výsledky průzkumu komentoval šéfredaktor MF Dnes Jaroslav Plesl: „Pupulistický šmejdi! To by se u nás nikdy stát nemohlo.“
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Jak se v praxi bude dokazovat, jestli byl k souloži udělen souhlas či nikoliv? Nemám nic proti tomu, že jste změnili zákon, ale k čemu to v praxi bude? Co když jedna si budou strany v tom, zda byl udělen souhlas či nikoliv protiřečit?
Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:
O tuto odpověď jste již vyjádřil(a) zájem. Děkujeme.
