Podle Boba Kartouse z Britských listů (BL) k takovému přesvědčení vskutku nezávisle dospěla i Sabina Slonková (Neovlivní), Robert Břešťan (Hlídací pes) a v neposlední řadě Jakub Patočka (Deník Referendum). Tedy prvoplánoví pravdoláskaři, kteří snad i ve stejnou dobu v noci ze snu šeptají: Refugees Welcome.
Nic proti jejich názoru na uprchlíky, či nelegální migranty. Nic proti jejich názoru na ParlamentníListy.cz, jejichž unisono hodnocení naznačuje návrat, či přežívání osvědčených jednostranných propagandistických metod předlistopadových novinářů i pedagogů do poslucháren našich vysokých škol. V tomto případě byli atakování studenti žurnalistiky na Filosofické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci. Nicméně věřím, že aspoň někteří osvícenější studenti protestovali proti jednobarevnému výběru diskutujících. Fakt, že o tom Bob Kartous zapomněl informovat, je logikou uvědomělých novinářů pochopitelný.
Úspěšnost tkví v nezkresleném zprostředkování reality
Zejména když Kartousouvi, stejně jako jeho elitním kolegům, mysl zřejmě zatemnila odpovědnost za budoucnost naší mediální krajiny. Ostatně redaktor BL otevřeně přiznal důvod nejen svého rozrušení: „Žádný z nových projektů, postavených novináři dříve pracujícími pro velké mediální domy, ani žádné z původních alternativních médií, jako jsou třeba Britské listy, a pravděpodobně ani všechny dohromady nemají tak vysokou návštěvnost, jako ´protestní´ mediální projekt Parlamentních listů.“
Kartous stejně jako jeho novinářští kolegové včetně pravdoláskařských medicinmanů dosud nepochopil podstatu filosofie PL.cz, která stejně jako jiné úspěšné projekty tkví v jednoduchosti. Tou je pružné nezkreslené zprostředkování reality, dle možnosti ze všech možných úhlů pohledu, včetně specifikování jejich autorů. Ostatně reklamní slogan PL.cz to pregnantně vystihuje: „Nikdo nám nediktuje, co máme psát.“ Možná by nebylo od věci dodat: Na rozdíl od ostatních médií.
Autorovi z Britských listů nezaškodí poznat tíhu důkazního břemene u soudu
Nicméně, autor z BL i v tomto případě vnímá realitu úměrně svým zkušenostem, vzdělání a hlavně nemalému oduševnění: „Vysoce tomu napomáhá i společenská atmosféra v souvislosti s migrační krizí, kdy se Parlamentní listy velmi výrazně podílejí na propagandistické podpoře nenávistných postojů a politické agendy xenofobů, jako je Miloš Zeman.“
Tak tomu říkám silný tabák, nicméně Bob Kartous není trouba, a proto v zájmu naší žurnalistiky stojí za to zapracovat na jeho právním povědomí i sebereflexi. Věřím, že stejného názoru bude i prezidentská kancelář, která na nadějného novináře podá žalobu na ochranu osobnosti. Totiž nejen Kartousovi nezaškodí poznání tíhy důkazního břemene u soudu, kdy bude muset své domněnky dokázat fakty. Ještě lepším poučením pro něj a zejména pro všechny pravdoláskařské propagandisty včetně veřejnoprávních bude zjištění, že opisování bludů, které jiný novinářský exot vydával za ověřenou zprávu, u soudu prostě nestačí. Nicméně, přimlouval bych se jenom za Bobovu omluvu, jakékoliv finanční odškodnění by ho mohlo uvrhnout do stejné situace, v jaké se nyní nacházejí Britské listy, které každodenně vyzývají své čtenáře k finanční podpoře, doplněné o výhrůžku ukončení své činnosti.
Nenechte se zmást čím dál silnějším podezřením, že se Jan Čulík pomátl
Patřím nejen k jejich čtenářům, nýbrž i k jejich dlouholetým autorským i finančním přispěvatelům, a proto si dovolím vyzvat ostatní čtenáře PL.cz k jednorázové, případně pravidelné podpoře BL. Dovolím si připomenout, že zejména v počátcích působení oba hlavní protagonisté Britských listů Jan Čulík a Štěpán Kotrba mimořádně přispěli k rozvoji kritického myšlení všech, kteří jsme zažili totalitní režim.
Věřím, že se nenecháte zmást čím dále tím silnějším podezřením, že se Jan Čulík pomátl. Jsem totiž přesvědčen, že tomu tak není. Věřím totiž, že Jan Čulík, jenž má praktické zkušenosti s paralelními muslimskými komunitami v Británii, ve Francii či v Belgii a v jiných vyspělých zemích, jenž má zkušenosti s NO-GO zónami, jenž zná stres z cestování metrem společně se zahalenými muslimskými ženami, stejně jako s dalšími negativními dopady neúspěšné multi-kulti politiky, pracuje vysoce sofistikovaně a je jako vždy daleko vpředu před námi ostatními.
Premiér by měl šéfredaktorovi BL přispět za záslužnou a vlasteneckou práci
Informování o odporu většinové části české společnosti vůči uprchlíkům a zejména zveřejňování protiuprchlických prohlášení prezidenta Miloše Zemana v angličtině na BL má a bude mít dalekosáhlé dopady v nezájmu muslimů o azyl v naší zemi. Jinými slovy Jan Čulík korektně a autenticky propaguje naši společnost jako svébytnou, hrdou zemi, která není ochotná pokrytecky klečet před bruselskými byrokraty a současně vystavit své obyvatele atakům aktivních, či potencionálních džihádistů.
Vydavatel BL udělal a dělá pro udržení evropských hodnot v naší zemi více než všichni naši poslanci v Evropském parlamentu, včetně komisařky Jourové, dohromady. O veřejnoprávních protispolečenských aktivistech ani nemluvě. Přitom ti všichni dostávají ve srovnání s BL nehorázné peníze. Premiér Sobotka by měl už konečně přestat naslouchat svým poradcům, kteří protežují různé think-tanky či nadační fondy. Měl by konečně Janu Čulíkovi přispět na jeho mimořádně záslužnou a vlasteneckou práci. Rozhodně to nespraví Cena Ferdinanda Peroutky, nebo podobně zprofanované ocenění.
Radim Hreha, mediální analytik
Psali jsme:
autor: jih
_profil_top.jpg)