„Veškerý plyn, který se v Česku přes různé kanály prodává, je ruský. Kromě Moravských naftových dolů a bioplynky, ale to je zanedbatelné. Takže my se nemůžeme obejít bez ruského plynu. To je vyloučeno,“ vysvětlil bývalý premiér a předseda hnutí ANO Andrej Babiš. „Skoro nemožné, přesto nás to zřejmě čeká,“ obával se Lubomír Zaorálek (ČSSD), bývalý ministr zahraničí a kultury. „Nemůže. Bylo by to trojnásobně přinejmenším dražší, ekologicky i logisticky složitější,“ sdělil Jan Kavan, bývalý ministr zahraničí a předseda Valného shromáždění OSN. „Česká republika ani celá Evropská unie se nemůže obejít bez ruského plynu,“ je přesvědčen Milan Urban (ČSSD), bývalý ministr průmyslu a obchodu. „Možná ano, ale určitě za vysokou cenu,“ uvedl Vlastimil Tlustý, bývalý ministr financí za ODS.
Nejen Česká republika, ale i celá Evropská unie se neobejde bez ruského plynu
„Nejen Česká republika, ale i celá Evropská unie se neobejde bez ruského plynu. Ovšem ani Rusko se neobejde bez dodávek plynu do Evropské unie, které tvoří značnou část jeho příjmů. Proto zde neočekávám krizi,“ uvedl poměrně optimisticky europoslanec Jan Zahradil (ODS). „Ano, může. Už nyní se dojednává strategie na příští rok a bez ruského plynu a ropy se zřejmě obejde celá Evropa,“ myslel si naopak europoslanec Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL).
„Jsme napojeni na evropskou síť. Ruská federace údajně dodává již dnes bez Nord Streamu 40 % plynu. Plynovody z Norska jsou vytíženy na 100 % a norské politické strany se předhánějí ve ‚slibech‘, kdo dřív přestane těžit plyn v zájmu ‚dekarbonizace‘ Evropy. Katar se vyjádřil, že se mu více vyplatí vyvážet plyn do Indie a nemá volnou kapacitu. Zbývá drahý a přírodu degradující americký břidličný plyn, který ani za svoji vysokou cenu není dostupný hned a v dostatečném objemu. Slabomyslný Green Deal počítá s likvidací dalších energetických zdrojů, uhlí a nafta rychleji, jádro pomaleji. Větrné a fotovoltaické elektrárny nestačí pokrýt potřeby ani v dlouhodobé perspektivě. Celý ten tanec se koná, aby Evropa byla odpojena od zdrojů Ruska a obchodních příležitostí v Rusku a Číně a byla zcela závislá na USA. Kdo nemá dost peněz, zmrzne ve tmě,“ uvedl europoslanec Ivan David (SPD).
„Do dubna to bude ještě nepříjemné. Ale pokud se Evropa bude připravovat v létě na zimu bez evropského plynu, tak se dokáže zásobit z jiných zdrojů. Úkolem následujících dvou desetiletí je zbavit se závislosti na fosilním plynu úplně,“ domníval se europoslanec Mikuláš Peksa (Pirátská strana). „Může, pokud bude problém řešen celkově na úrovni Evropské unie,“ sdělil europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09).
Dodávky plynu navzdory západním sankcím budou pokračovat
„Dlouhodobě ano, krátkodobě, podobně jako třeba Německo nebo další evropské státy, které pokrývají 40 až 50 procent své spotřeby, ne. Nepředpokládám však, že dodávky plynu z Ruska budou úplně přerušeny. Rusko potřebuje devizy z prodeje plynu a dalších surovin, takže dodávky plynu navzdory západním sankcím budou pokračovat. S přibývajícími roky a přibývajícím podílem obnovitelných zdrojů bude závislost Evropy na ruském plynu rapidně klesat,“ vysvětlil Libor Rouček (ČSSD), bývalý místopředseda Evropského parlamentu. „Myslím, že pár měsíců bychom měli zvládnout, ale v dlouhodobém horizontu na to náš energetický mix a hlavně peněženky ještě nejsou připravené,“ konstatoval senátor za obvod Zlín Patrik Kunčar (KDU-ČSL).
Psali jsme:
„Pokud si dobře pamatuji z doby, kdy jsem byl v Ruské federaci a jednali jsme o dodávkách plynu a ropy, tak bez ruského plynu a zejména ruské ropy se neobejdeme. Nevím, jak dlouho bude trvat přeorientování se na dodávky zkapalněného plynu. Zatím by to určitě znamenalo po několik měsíců, možná rok docela velké problémy,“ je přesvědčen poslanec Jaroslav Bašta (SPD), bývalý velvyslanec v Rusku i na Ukrajině. „Můžeme se snadno obejít nejen bez zemního plynu, ale také bez pohonných hmot, elektřiny, uhlí a dalších surovin. V zimě se přece můžeme zahřát máváním ukrajinskými, tibetskými či třeba tchajwanskými vlajkami, doma i v ulicích si posvítit jasným pohledem paní Pekarové a plamennými projevy pana Lipavského. Dopravu na delší vzdálenosti pak obstarají muly, jejichž import z Afghánistánu nám zprostředkují již importovaní afghánští tlumočníci. Konečně přijde změna,“ okomentoval poslanec SPD Jaroslav Foldyna.
Dopad růstu cen začíná být pro občany velmi drtivý
„Nejsem odborníkem na energie, ale podle toho, co jsem zjistil, si myslím, že v současné době bychom se možná obešli bez ruského plynu s tím, že bychom velmi omezili jak výrobu, tak i vytápění domácností. Museli bychom asi obnovit i těžbu uhlí, protože plyn, který bychom si dovezli například z USA, by byl velmi drahý. Měli bychom asi udělat všechno pro to, aby se situace uklidnila a abychom mohli stabilizovat i současný stav s energiemi. Dopad růstu cen začíná být pro občany velmi drtivý, a pokud se bude situace prohlubovat, tak to některé skupiny občanů velmi postihne,“ je si vědom Václav Krása, předseda Národní rady osob se zdravotním postižením. „Ne,“ odpověděl krátce Petr Štěpánek, první místopředseda Trikolóry.
„Ve velmi krátkodobém horizontu ano. Z dlouhodobého rozhodně ne, a to především díky zelené unijní politice prosazované Německem. Pokud nefouká nebo nesvítí, rozjíždějí se v Německu elektrárny na plyn a ČEZ stoupá poptávka,“ objasnil Marek Novák, poslanec hnutí ANO. „Jistě. Může i bez ropy. Ale bude to dost bolet i studit. A ještě víc to roztočí i tak obrovskou inflaci, která na nás stále ještě nedopadla s plnou vahou. To teprve přijde a budeme se sakra divit. Nerad bych se podobného scénáře dočkal. Jistě budeme slyšet, že nás ‚spojenci‘ v tom nenechají. Samozřejmě že ne. Ale nebude to zadarmo. Těžce na tom vydělají. A ještě budeme muset poníženě děkovat,“ upozornil bývalý poslanec ČSSD Jiří Koskuba, primář interny Nemocnice Na Bulovce v Praze. „Pokud bude Putin používat plyn k vydírání, bude to problém. Jeho i náš. Asi by bylo nutné dál využívat uhlí a zatlačit na jádro. A shánět drahý plyn jinde. Energie by k vydírání sloužit neměla. Takový partner by byl pro strategii energetické bezpečnosti země nespolehlivý,“ konstatoval bývalý poslanec KSČM Jiří Dolejš.
„Krátkodobě se bez ruského plynu určitě obejdeme, měli jsme už možnost si to vyzkoušet, zvládli jsme to, ale vedlo to k turbulencím na trhu s energiemi. To by se teď určitě opakovalo a po tom, co se stalo nedávno, by to na některé lidi a firmy mělo zdrcující dopad. Zvlášť když se současná vláda staví ke změnám DPH v této oblasti tak, jak se staví. Z dlouhodobého hlediska by to byl ale větší problém s obrovským dopadem na ekonomiku naši i evropskou. Mluví se o tom, že bychom mohli do EU dovážet chybějící plyn jako zkapalněný v tankerech z USA. Už méně se ale mluví o tom, že je to dokonce několikanásobně dražší, a už vůbec se nemluví o v současné době velmi diskutovaných ekologických dopadech této dopravy na životní prostředí. To ale není všechno, podle analýzy bruselského institutu Bruegel by ani tento dovoz nepokryl potřeby EU a bylo by nutné zavést opatření k omezení spotřeby, uzavírky továren nevyjímaje. To by mělo zásadní vliv na ekonomiku EU a pochopitelně i České republiky. Bylo by to každopádně velmi, velmi drahé. Pravda ale je, že přerušení dodávek plynu a ropy do EU by citelně zasáhlo i Rusko, kterému z nich plynou desítky, možná stovky miliard dolarů ročně. Ale za to si u nás nic nekoupíme a dražší energie pro naše obyvatele tím neospravedlníme,“ zdůraznil Martin Herman, středočeský krajský zastupitel hnutí ANO.
Všichni odpovídali ve středu, ve čtvrtek už ve změněné situaci zareagoval bývalý předseda Pirátské strany a poslanec Lukáš Černohorský. „Krátkodobě ano, bude však potřeba velmi rychle zajistit odklon od ruského plynu. Vzhledem k událostem je jasné, že se Putin na Ukrajině nezastaví, a jedině jak pocítí nevoli nejen Evropy, jsou ekonomické sankce, které však bude bolet i nás. Bude lepší zatknout zuby a vydržet, než zajišťovat ubytování pro nezvané okupanty z Putinova Ruska,“ uvedl.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Oldřich Szaban
