Ať se zbavíme Zemana... Kraus tehdy nechal Rumla mluvit. Bobošíková připomněla kavárně její vlastní slova

13.11.2021 15:19

„Mají politici upřímné obavy o osud naší země a o zdraví prezidenta, nebo je tu vlivová klika pražské kavárny, která chce každou nepohodlnou hlavu státu prostě odstavit stranou a získat prostor pro prosazení svých zájmů?“ táže se žurnalistka Jana Bobošíková a ukazuje, kde se zrodila myšlenka aktivace článku 66 Ústavy a kdo za ní stojí. Ukázala kupříkladu záznam z roku 2016, dle nějž již tehdy došlo k volání, aby byl „pokoj“ od Zemana, při kterém někdejší diplomat Michael Žantovský jen těžce zakrývá úsměv. Moderátorka ukázala, kdo z pozadí nejvíce po dočasném zbavení funkcí prezidenta volá. Zazněla zajímavá jména.

Ať se zbavíme Zemana... Kraus tehdy nechal Rumla mluvit. Bobošíková připomněla kavárně její vlastní slova
Foto: repro youtube, tan
Popisek: Ze znělky pořadu Aby bylo jasno

Anketa

Zvládne Fialova vláda covid lépe než Babišova?

3%
94%
hlasovalo: 36258 lidí
Podle Bobošíkové sice aktuálně hlasy o zbavení hlavy státu ústavních pravomocí téměř utichly, neznamená to však, „že by skončily snahy vyšachovat prezidenta ze hry“.

Během funkčního období prvního polistopadového prezidenta tu přitom prý takové tendence téměř nebyly. „Vzpomínáte na nemoci prezidenta Václava Havla? Byl v kritickém stavu. Byl na řízeném dýchání. Nemohl mluvit. S manželkou si psal jen vzkazy. Pod vlivem informací z rakouského Innsbrucku se lidé strachovali o jeho život. A vzpomínáte, že by tehdy někoho napadlo zbavit prezidenta Václava Havla jakýchkoli pravomocí?“ nastínila v pořadu Aby bylo jasno.

V tehdejší době podle moderátorky o ústavním článku 66 nikdo nehovořil, ba naopak Havlovi přáli k uzdravení i redaktoři České televize z obrazovek.

Za pozoruhodnou označuje zejména postavu senátora a neúspěšného kandidáta na prezidenta Pavla Fischera, ten podle Bobošíkové o zbavení Miloše Zemana prezidentských pravomocí usiluje „mohutně“. Kdežto v případě Havla nutkání zmiňovat, že prezident není schopen vykonávat svou funkci, když byl první polistopadový prezident na jednotce intenzivní péče v kritickém stavu a s řízeným dýcháním, nezaznamenala.

Jediní, kdo tehdy na nemoc prezidenta Václava Havla poukazoval, byli podle žurnalistky z poslanců akorát Sládkovi republikáni, jelikož chtěli Havlovu nepřítomnost využít k přerušení projednávání vstupu České republiky do Severoatlantické aliance. Naopak tehdejší předseda Poslanecké sněmovny Miloš Zeman vyzýval, aby detaily o Havlově zdravotním stavu vynechali, jelikož to považoval za „obecnou lidskou slušnost“.

Vše se ale prý podle redaktorky změnilo s nástupem nového prezidenta Václava Klause. Připomíná například, že když Klaus odmítal podepsat Lisabonskou smlouvu, někteří lékaři, například doktor Hnízdil, veřejně zpochybňovali jeho duševní zdraví. Již tehdy se přitom začali někteří zajímat právě o článek 66 Ústavy – zejména místopředsedkyně Senátu za ČSSD Alena Gajdůšková či komentátor a bývalý poradce Václava Havla Jiří Pehe ve spolupráci s ústavním právníkem Janem Kudrnou.

Aktivaci článku 66 Ústavy se sice za prezidentského období nepodařilo prosadit, tlak na tento krok však již brzo vypukl po zvolení Miloše Zemana v první přímé volbě.

Bobošíková vzpomenula třeba na slova aktivisty Jana Rumla, která pronesl v Show Jana Krause dva dny před svátkem 28. října v roce 2016. „Já bych chtěl popřát Miloši Zemanovi ke státnímu svátku, aby poslanci a senátoři v sobě vyvolali tolik síly a hlasovali prostým usnesením o tom, že prezident Zeman není ze závažných důvodů schopen vykonávat svoji funkci podle článku 66 Ústavy. On se pak bude muset bránit u Ústavního soudu, ale chvíli od něj budeme mít pokoj,“ zaznělo z úst Rumla ve vysílání za přítomnosti kupříkladu aktivisty Michaela Kocába či ředitele Knihovny Václava Havla Michaela Žantovského, jenž při jeho slovech těžko zakrývá úsměv od ucha k uchu.

A pak se již začali ozývat i další. V roce 2019 se začal o článek 66 a jeho aktivaci zajímat Jan Kalvoda či další politici. Bobošíková jmenuje například slova poslance starostů Jana Farského, že „by to šlo udělat“, a že by to byl „vtipný šťouchanec“.

Chartista Jan Urban Zemana poté nazýval slovy „blázen, zrádce a nemocný stařec“. A na scénu se vrátil i senátor Pavel Fischer s tím, že Zeman není schopen vykonávat svou funkci. Senátní komise pro ústavu však aktivaci článku 66 tehdy odmítla.

A kdo že se nejvíce angažoval při posledním pobytu Miloše Zemana v nemocnici, během kterého prezidentská kancelář vypouštěla dosti neurčité zprávy a mezi veřejností panovaly nemalé obavy o stav prezidenta? Opět se ukázal i samotný architekt nápadu, jak použít článek 66 Ústavy Kudrna – Bobošíková zdůrazňuje, že ten je nyní členem Legislativní rady vlády premiéra Andreje Babiše.

Další významný člověk z pozadí – ústavní právník Jan Kysela, který působí jako tajemník senátní komise pro Ústavu, pak podle Bobošíkové zároveň pomáhal nemocnici s vypracováním odpovědi pro Senát, která diskusi o zbavení prezidenta pravomocí rozčeřila. „Profesor Kysela se netají svou dlouhodobou nechutí k prezidentu Zemanovi a úzkým přátelstvím s chartistou a bývalým komunistou, expremiérem Petrem Pithartem,“ zaznělo též.

A připojuje, že prezident je hospitalizován v Ústřední vojenské nemocnici, která spadá pod Babišova ministra obrany. V té souvislosti je prý „zajímavé slyšet, že z tohoto prostředí unikají do České televize informace z lékařských kruhů“.

Kdyby se prý podařilo Zemana dočasně zbavit jeho funkce, mělo by to dle Bobošíkové vliv zejména na volnou ruku pro jmenování nových profesorů, soudců, diplomatů, příznivců eura v Bankovní radě ČNB či ke jmenování ředitele BIS Michala Koudelky generálem.

Celé video můžete zhlédnout zde:


Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: rak

FactChecking BETA

Faktická chyba ve zpravodajství? Pomozte nám ji opravit.

Přezkoumat
Mgr. Lucie Potůčková byl položen dotaz

Jak je to s tou výjimkou?

I kdybysme pro teď měli výjimku z migračního paktu. Na jak dlouho by platila? Jak dlouho předpokládáte, že tu budou uprchlíci z Ukrajiny? Co když se z nich po čase stanou občané ČR? A proč bysme měli mít výjimku zrovna my, když uprchlíci (ne třeba z Ukrajiny) jsou i v jiných státech, ale třeba Ukraj...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

„Mladí si myslí, že všechno zachránili Američané“. Plzeňský památník obětí války se smutným osudem

21:38 „Mladí si myslí, že všechno zachránili Američané“. Plzeňský památník obětí války se smutným osudem

Zrezivělý památník; víc, než se na pohled zdá. Jména škodováckých obětí druhé světové války po necel…