Podle usnesení rady města i zastupitelů je umístění migrantů do budovy v centru města nevhodné. V bezprostřední blízkosti je mateřská, základní a střední škola a internát. Objekt by podle starosty Petra Hostka (ČSSD) chtělo získat město a vybudovat v něm sociální a startovací bydlení.

Dolejš uvedl, že se téma dostalo při ústních interpelacích na půdu Sněmovny. Chovanec se kvůli zahraniční cestě jednání nemohl zúčastnit, a podle Dolejše tak neměl možnost „poskytnout relevantní informace a vyvrátit nejrůznější fámy". „V tomto směru chci veřejnost ubezpečit, že azylové zařízení v Benešově nebude. Toto rozhodnutí na základě našeho osobního jednání učinil ministr vnitra již koncem ledna," uvedl poslanec.

Dolejš se ve věci angažoval jako místopředseda sněmovního výboru pro bezpečnost na základě podnětu od Hostka. O věci 27.ledna jednal s Chovancem, který ho prý ubezpečil o tom, že má podobný postoj. O dva dny později mu ministr údajně oznámil své rozhodnutí zařízení do Benešova neumístit a podpořil převod objektu bývalých kasáren na město. Zastupitelé a následně radní možnost využití kasáren pro migranty odmítli v usnesení přijatých v prvních únorových dnech, poté se objevila ještě protestní petice. „I když byla petiční akce na podporu usnesení města proti umístění azylového zařízení organizována již po rozhodnutí ministra, tak ji považuji za zásadní a správnou," uvedl Dolejš.

Kasárny v Benešově, v nichž byla dříve armádní ubytovna, byly podle poslance formálně zahrnuty do seznamu možných míst pro zřízení azylového zařízení, o čemž bylo informováno předchozí vedení města. To se však podle poslance k záležitosti nevyjádřilo. Pokud by tak učinilo, nebyl by prý objekt na seznam zařazen. Bývalý starosta Jaroslav Hlavnička (Volba pro město) naopak tvrdí, že na schůzce se zástupci vnitra takový záměr důrazně odmítl.