Ačkoli se k předmětu hovoru s von der Leyenovou odmítl zatím premiér Babiš vyjadřovat, podle zdrojů deníku Česko stojí právě o post komisaře pro digitální agendu. Na základě předběžných vyjádření vládních stran ANO a ČSSD má šanci usednout v příští Evropské komisi současná eurokomisařka Věra Jourová, která by se k nové misi profilově hodila. Její dosavadní agenda byla dost široká, aby si osahala i problematiku digitalizace, například v oblasti práv zákazníků e-shopů. Vzrostla její prestiž, když ji nedávno časopis Time zařadil mezi stovku nejvlivnějších lidí světa za uplynulý rok.
Už v květnovém rozhovoru pro Lidové noviny sama Jourová potvrdila, že o pokračování unijní mise stojí a cítí se být všestranně přichystaná. „Kdybych dostala vnitřní trh, promítne se mi tam hodně zkušenost se spotřebitelskou politikou. Silné portfolio by byla také digitální oblast či investice. Myslím, že česká vláda bude tlačit na nějaké ekonomické portfolio, s čímž jsem srozuměná,“ uvedla eurokomisařka.
Takové portfolio funguje tak, že každý národní stát v Unii má nárok na zastoupení v Evropské komisi a každý komisař dostane přidělenu jednu odbornou oblast, v rámci níž pak prosazuje legislativu, o níž vyjednává. Tedy podobně jako je tomu u ministerstev – nejvyšší zájem je o silové, ekonomické úřady.
Žádaná digitální agenda, jednotný digitální trh a příprava společnosti na nové výzvy, které přinese třeba elektronizovaný trh práce, se stala jednou z výslovných priorit, když nová Evropská komise nastupovala posledně, tedy v roce 2014 a pod vedením Jeana-Clauda Junckera.
I česká vláda se začala výrazněji zabývat světem bitů, zalíbení v inovacích společně našli premiér Babiš a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (za ANO), kteří chtějí udělat ze země premianta mezi těmi, kdo světu dodají potřebné nápady i metody, jak z nich učinit komodity. Součástí toho jsou i proměny průmyslu, kde pásy s montáží součástek mají být nahrazeny 3D tiskárnami a sofistikovanými roboty.
Na evropské úrovni bude také důležitá i digitální daň. Dalším příkladem jsou elektronické identifikační průkazy s rovnoprávným postavením v celé Unii. Očipované české občanské průkazy budou do budoucna fungovat v širší škále než jen jako náhrada pasu v schengenském prostoru.
Psali jsme:
autor: nab
