Studie slovenského thinktanku organizace GLOBSEC je nazvaná „Obraz Ruska ve střední a východní Evropě a na západním Balkáně“ a má příznačný podtitulek: „Rusko: mocný slovanský bratr nebo hladový medvěd za dveřmi?“.  Výsledky výzkumu publikují a interpretují bulharská média. Mají k tomu důvod, neboť na Bulharsko podobně jako na Srbsko je nahlíženo jako na velkého přítele Ruska, ale na rozdíl od svého západobalkánského souseda je členem EU a NATO. 

 

Bulharsko je považováno za slabý článek spojenecké aliance s velkým ruským vlivem, kde působí řada ruských agentů. Na rozdíl od nás se podobná aféra s výbuchem munice v Bulharsku ututlala.

Co Bulharská média z uvedeného výzkumu podtrhují? Je to například názor, že: „…bulhaři už roky souhlasí s ruským tvrzením, že Rusko je nuceno se chovat agresivně, neboť je obklopeno vojenskými základnami a provokováno ze strany NATO.“ 

 

Anketa

Je Vladimir Putin nebezpečím pro Českou republiku?

Je

5%

Není

94%

Nevím / Je mi to jedno

1%

hlasovalo: 38074 lidí

 

Bulharský web Dnevnik na toto téma dále píše: „Zatímco v jiných zemích zaujímají proruskou pozici hlavně lidé, kteří nedokončili střední vzdělání, Bulharsko vyniká zajímavou výjimkou. Bulhaři s vysokoškolským vzděláním uvažují jako jejich prarodiče s příklonem k Rusku. To vysvětluje, proč se podpora NATO v Bulharsku stále snižuje a ve srovnání s rokem 2019 se snížila o 9 bodů na 47 procent.“ Průzkum organizace GLOBSEC dále zjistil, že až 41 procent dotázaných Bulharů uvedlo, že považuje Rusko jako nejdůležitějšího strategického partnera.

 

Výzkum slovenského thinktanku se také zabývá dalšími východoevropskými zeměmi včetně České republiky. Když si přečteme výsledky, zjistíme, že sice Bulharsko je velkým příznivcem Ruska, ale jsou zde další země s pozitivním vztahem k Rusku. Země jako je Česká republika, Severní Makedonie a Maďarsko nepovažují velkého souseda na východě za bratra a náboženské, kulturní a historické vazby u těchto zemí hrají mnohem menší roli, zato vzájemné vztahy berou racionálně. 

 

Anketa

Pokud by se potvrdilo, že sklad ve Vrběticích vyhodili do vzduchu Rusové, byl by to pro vás akt státního terorismu?

Ano

9%

Ne

88%

Nevím / Je mi to jedno

3%

hlasovalo: 19121 lidí

Polsko a Rumunsko vnímají Rusko primárně jako hrozbu, a ne jako strategického partnera. Výzkum ale tvrdí, že i v těchto dvou zemích jsou významné skupiny obyvatel, které se domnívají, že například ruská armáda je lepší než americká.

 

Důležité na zprávě GLOBSEC je tvrzení, že většina lidí ve střední a výhodní Evropě si je vědoma toho, že se nachází mezi západem a východem (Rusko), přestože patří do klíčových západních aliancí EU a NATO. Jde o téměř polovinu – 49 procent dotazovaných, kteří uvádí, že by si nevybrali ani jednu ze dvou alternativ. Proto autoři zprávy dodávají, že je pro ruskou taktiku výhodnější nesnažit se Rusko prezentovat jako alternativa k EU / NATO, ale spíše obě organizace kompromitovat a znehodnotit.

 

Fotogalerie: - Výbušné Vrbětice

 

Protizápadní a antiatlantický příběh Moskvy je založen na zklamání mnoha lidí na Východě z toho, jak se přechod od roku 1989 vyvíjel, což přineslo pro mnohé nostalgii. Ukazatelem je, kolik mladých lidí v Srbsku, Maďarsku, Severní Makedonii a Černé Hoře je proruských ve srovnání s jejich rodiči nebo prarodiči. Mnoho mladých lidí se ani nenarodilo za komunismu a moc o tom nevědí, ale jsou přitom protizápadní.

 

Není divu, že existují na Západě stratégové, kteří se snaží tento trend rychle zvrátit a naději vidí jak v Bělorusku, tak v zemích západního Balkánu. Zdá se, že svoji hru sehrály i Vrbětice. Vznikají proto různé koncepty, jak co nejdříve dostat i zbývající země Balkánu do struktur západních aliancí EU a NATO třeba přes aktuálně probírané znovurozdělení Bosny