Benešík (KDU-ČSL): Musíme být aktivní a věci tvořit, ne se pouze „vézt“

Jste předseda výboru pro evropské záležitosti. Úkolem VEZ je především parlamentní kontrola evropské politiky české vlády. Ta však byla podle odborné veřejnosti v minulých letech spíše formální, a to i přesto, že se uvádí, že 60-80 % české legislativy pochází z evropské úrovně. Souhlasíte s touto kritikou, a co se jako předseda výboru snažíte udělat pro nápravu?

V Poslanecké sněmovně jsem od podzimních voleb a předsedou výboru jsem se stal až začátkem tohoto roku, takže teď nechci srovnávat a hodnotit minulá období. Výbor má rozsáhlé pravomoci v legislativní oblasti, ale také možnosti se vyjadřovat ke koncepčním materiálům vlády nebo k některým personálním záležitostem, například k českému nominantovi na eurokomisaře. Tyto možnosti využíváme a věřím, že se podaří dostat evropský výbor tam, kam právem patří, tedy mezi prestižní výbory sněmovny. Za velmi důležitou považuji diskuzi a výměnu informací s dalšími aktéry v evropské agendě, jako jsou europoslanci nebo naši zástupci ve Výboru regionů apod. Musím ale dodat, že i když je pozice předsedy důležitá, bude velmi záležet i na ostatních členech. Já jsem jen „první z rovných“.

Je podle vás v pořádku, že jsme tolik ovlivňováni evropskou legislativou? Nejsou některá nařízení či směrnice až příliš striktní?

Pokud máme výhrady, musíme si uvědomit, že nerozhoduje Brusel, ale že se rozhoduje v Bruselu. Ve všech unijních institucích má každý členský stát své zástupce, Českou republiku nevyjímaje. V těchto dnech se vedou debaty o českém zástupci v Komisi, která je často kritizována za přílišnou byrokracii a uzurpaci pravomocí na úkor národních vlád. Myslím, že teď je ta správná chvíle, kdy vlády jednotlivých členských států mohou do Evropské komise vyslat zástupce, kteří si uvědomují, že společným zájmem je subsidiarita. Není to tedy „o nás bez nás“.

Objevuje se také názor, že Česká republika neumí komunikovat ani v rámci evropských institucí a její chování je proto nepředvídatelné. Vnímáte to i vy jako problém, kvůli kterému může být pro Českou republiku obtížné prosadit své zájmy v rámci Unie?

Pravdou je, že jsme byli v minulosti vnímáni jako nečitelný partner, a to nám rozhodně neprospívalo. S příchodem nové vlády ale pozoruji určitý pozitivní posun. Čekat vždy a za každých okolností na to, jak se situace vyvine a potom se účelově k někomu přidat se dlouhodobě nevyplácí. Musíme být aktivní a věci tvořit, ne se pouze „vézt“.

Již jsme zmínili spor o příštího českého eurokomisaře. Jak jej vy osobně vnímáte? A především, byl byste ochotný přistoupit na návrh Andreje Babiše, podle kterého by si jej mohl vybrat sám nový šéf Evropské komise?

Vláda měla v první řadě už dávno stanovit prioritní gesce pro ČR v Evropské komisi a snažit se je pro našeho budoucího nominanta předjednat. Mimochodem KDU-ČSL navrhovala, aby se touto otázkou začala vláda zabývat hned po svém ustanovení. Pokud bychom dnes měli jasno ohledně možných gescí, byla by i diskuze o českém eurokomisaři věcnější. Návrh pana vicepremiéra Babiše považuji za poněkud svérázný. Na jednu stranu slýcháme o tom, že Komise disponuje příliš velkými pravomocemi, a to na úkor členských států, a na druhou stranu by se členský stát měl dobrovolně vzdát jedinečné možnosti ovlivnit její personální složení. O naší nominaci má rozhodnout vláda, nikoliv designovaný předseda Evropské komise.

KDU-ČSL se staví velmi kladně k hlubší integraci EU, a to i přesto, že důvěra Čechů v Evropskou unii se od svého vrcholu na konci 90. let propadla v průzkumech veřejného mínění téměř o polovinu. Spokojenost lidí s členstvím České republiky v Unii klesla o třetinu a jen dva Češi z deseti chtějí euro. Je podle vás správné prosazovat posilování integrace i proti vůli občanů?

Pro Českou republiku není jiná reálná varianta než členství v EU. To je prostě fakt, a z toho musíme vycházet. KDU-ČSL chce směr evropské integrace aktivně ovlivňovat. Není to tak, že všechno, co se v Bruselu rozhodne, bezvýhradně vítáme. Také se chceme zaměřit na zvyšování povědomí o tom, jak Unie funguje, jaké má pravomoci a jakou roli v rozhodovacích procesech hrají členské státy. Odtažitý vztah mnoha spoluobčanů k EU má do určité míry původ v neznalosti. K tomu také přispívají mnozí politici, kteří rádi vše špatné svalují na Brusel.

Mgr. Ondřej Benešík

KDU-ČSL
poslanec

Sympatizovat Profil Položit dotaz Odpovědi Hodnotit Štítky

Máme za sebou eurovolby, kde byla tristní účast a u nás dokonce druhá nejnižší. Přičítáte historicky nejnižší volební účast nedůvěře a skepsi obyvatel, která vůči Unii panuje, nebo jsou za tím hlubší příčiny? Mám na mysli nespokojenost a nedůvěru občanů v politiky a politický systém celkově. Co to podle vás předznamenává pro komunální volby?

Evropské volby bych do souvislosti s komunálními příliš nedával. Je v nich velký rozdíl. Lidé se přirozeně více zajímají o to, co se děje v jejich bezprostředním okolí než v tisíc kilometrů vzdáleném Bruselu. Eurovolby jsou více o politických stranách, zatímco komunální volby více o jednotlivých kandidátech. Na lokální úrovni hraje ideologie jen malou roli. Myslím, že malá volební účast má několik příčin, které si zaslouží hlubší analýzu. Určitě se na ní ale podepsalo poměrně malé povědomí o EU i dlouholetá protievropská masáž některých stran a politiků.

Ptala jsem se i proto, že vy jste nejen poslanec, ale také starosta. Nabízí se tak i otázka, zda budete chtít na podzim obhájit mandát? Již po svém zvolení do sněmovny jste se totiž nechal slyšet, že si nemyslíte, že byste byl schopen vykonávat dlouhodobě funkci starosty na plný úvazek a zároveň funkci poslance.

Starostou jsem sice zůstal, ale na moji žádost jsem byl zastupitelstvem potvrzen jako neuvolněný bez finanční odměny. Také jsme zvolili dalšího místostarostu, který je sice také neuvolněný, ale ten se daleko více zdržuje v obci, takže je na rozdíl ode mne ve Strání téměř vždy k zastižení. Starostou jsem zůstal proto, že předávání agendy několik měsíců před volbami by situaci ve vedení obce jen zkomplikovalo. Do zastupitelstva kandidovat chci, nemám ale ambici ucházet se o uvolněnou funkci. Kombinace funkcí poslance a místního zastupitele považuji za prospěšnou nejen pro obec, ale i pro práci v Poslanecké sněmovně. Práce v komunálu totiž politikům pomáhá stát oběma nohama pevně na zemi. Říkám tomu kontakt s realitou, který ve vysoké politice můžete po čase ztratit.

Snažíte se nyní nějak využít mandát poslance ve prospěch obce, regionu? Jak konkrétně?

Určitě ano. Častý pobyt v Praze využíváním například ke schůzkám a jednáním, kvůli kterým bych jako starosta do Prahy musel stejně jezdit. Jedná se například o administraci některých evropských dotací. A samozřejmě jsem zvolený za Zlínský kraj, takže za svůj obvod lobbuji. Teď například řešíme finance z evropských fondů pro nové období. Podle původních návrhů na tom můj kraj není vůbec dobře, proto se snažím o nápravu.

V čele radnice jste první volební období, jak se za tu dobu poměnil chod radnice? Snažil jste se vnést nějaké nové prvky?

Chod radnice se příliš nezměnil. Hlavní prioritou byly nutné investice do obecní infrastruktury. Zaměřili jsme se na čerpání evropských dotací, a to hlavně v projektech, které bychom z vlastních zdrojů jen těžko financovali. Jedná se hlavně o vodohospodářskou infrastrukturu, kterou obec vlastní a provozuje. Mohu ale zmínit i zavedení obecního Facebooku, jako nového komunikačního nástroje. Naše stránky jsou velmi oblíbené. Máme okolo 5500 fanoušků, což je na obec s necelými 3 700 obyvateli skvělé.