„Jedna paní ukázala vztyčený palec na důkaz souhlasu, někteří mávli rukou a pak mi starší pán německy vysvětloval, že je tady jeho domov. Dozvěděl se, že není,“ sdělil ParlamentnímListům.cz chlapík schovaný za černé brýle, který měl na kartonu v němčině napsáno: „Zůstaňte v euroříši!“ a česky pod tím: „Sudeťácký sabat do ČR nepatří!“ Stalo se na Moravském náměstí v Brně, kde v podstatě začal - pár akcí proběhlo již dříve - sjezd sudetoněmeckého landsmanšaftu. Tak si přečtěte, co jsme všechno viděli a slyšeli.

Hádky na náměstí

Před osmdesáti lety byl popraven Karel Hermann Frank. Sudetský Němec, nacista a kat Čechů, ale to teď skoro nikdo neventiloval. Do centra Brna je to z nádraží jako přes překážkovou dráhu. Tady se staví, tady zábrana, tady se pokládají koleje. Jako by to ti Brňáci dělali schválně. Na Moravském náměstí, na jedné straně kolejí, postávali příznivci hnutí Česká republika na 1. místě, tedy od Miroslava Sládka. Ten byl slyšet z reproduktorů. Tepal ty „sudetské neřády“!

Na protějším placu stoly pokryté ubrusy a lahvemi s vinětou Kde domov můj? A žádný německý smysl pro pořádek! Program setkání „Brno u jednoho stolu“ začal o dvě hodiny později, než bylo v úplně původních programech slibováno. A další problém, žádné vyvýšené pódium, jen pár starých pogumovaných koberců na dlažbě. „No, jo, vytlačili mě až sem. Ono to je stejně jedno, když na ně moc lidí nevidí,“ postěžoval si zvukař. Nicméně vystupovali různí muzikanti, taneční soubory a i na cimbál došlo. Moc pěkné.

Fotogalerie: - Sjezd Sudeťáků začal

Mezitím se i do tohoto davu vmísili odpůrci landsmanšaftu. Nesli české vlajky a transparenty typu: „Nechceme vás tady, jděte domů!“ či „Posselte, odškodnění si žádej v Berlíně.“ Chlapík, co nesl posledně zmíněnou výzvu, se začal přít s okolo stojícími. Jeden se ptal, jestli je jeho nedůvěra k Sudeťákům něčím podložena, jestli má důkaz. „Lichtenštejnové požadují po České republice vrácení majetků. Jde o mezistátní žalobu u evropského soudu. A tak se chová spousta dalších kolaborantů. Neříkejte mi, že se to neděje. Zkoušejí to. Chtějí prostě zvrátit Benešovy dekrety. Sudetoněmecký landsmanšaft to nedělá napřímo, má jinou taktiku a u nás je spousta blbečků, kteří jim na ni skočí. Jsou jako jezinky, jen pár prstíčků strčí a budeme se divit,“ odvětil.

Benešovy ruce

Nicméně ParlamentníListy.cz zaujaly „vlastenecké“ ceny dobrot u stánku Pepíčkovo. Grilované maso za 250, klobása za 200 korun. To samé za 12, 5 a 10 euro. Tedy zhruba o padesát korun dražší. Asi sudetoněmecká či europřirážka. Další ceny jsme už nezkoumali.

K Právnické fakultě Masarykovy univerzity je to pěšky pěkný kus. Právě před ní stojí socha druhého československého prezidenta Edvarda Beneše, který se stal otloukánkem části národa. Před několika dny natřeli aktivisté jeho ruce na červeno. Jako, že je má od krve, a přidali k tomu ceduli: „Český nácek, škůdce Moravy“. Už se ví, že jedním z těch aktivistů byl písničkář Tomáš Kočko a vysvětloval to třeba tak: „Beneš osobně stál za řadou politických kroků, které zničily život mnoha lidí v Československu. Stačí se podívat na jeho prezidentské dekrety. Vždyť Beneš okradl mnoho našich lidí tím, že nechal znárodnit jejich majetek. Mstil se svým politickým oponentům, uzavřel pakt s českými i sovětskými komunisty.“

Dnes už má socha Beneše ruce opět čisté. I když, ta očista nebyla úplná, protože mu zůstaly „rudé skvrny za nehty“. Autorovi tohoto článku přišla na mysl touha po zviditelnění pachatelů a vlastně jejich vychcanost, že to udělali teď. Před sochou zrovna natáčel svůj příspěvek nejspíš na YouTube Robin Čumpelík, někdejší krizový manažer komunikace na ministerstvu průmyslu a obchodu a autor knih Laboratoř myšlenek či Spolu to dáme! Ten zhruba prohlásil, že není vůbec spravedlivé, že na Beneše někdo kydá barvu. S tím, že ji dotyčný nakydal vlastně i na Masaryka, protože byl Beneš nositelem jeho myšlenek.

Posselt u piva

Zpět na Moravském náměstí byly strkačky, osahávačky, ale žádné facky. Alespoň, jak jsme mohli zaznamenat. Navíc, policajta pohledat. Nicméně místo u stolu, kde seděl mluvčí sudetoněmeckého landsmanšaftu Bernd Posselt, bylo patrné již z dálky. Tam těch bodyguardů bylo celkem dost. Měl u ruky pivko, občas si lokl a těšil se zájmu lidí.

„Přijeli jsme si to sem užít, podívat se, pobavit se. Bohužel, i někteří z našich lidí do toho tahají politiku a cítím se být trochu zneužita,“ vyzpovídala se hloučku starší paní v bílém kloboučku a ve světlemodrých šatech německy. Pán, co měl na tričku nápis Gibraltarský rock, řekl záhadně: „To se mi líbí. Na Gibraltaru si sedneme za stůl s opicemi a uděláme si hezký večer. Také budeme hovořit o usmíření!“ Kdesi v jiném hloučku jsme zaslechli slova o brněnském „schweinerei“, tedy svinčíku či svinstvu. Šlo však o znalce díla Jaroslava Haška, protože pak už hovořil česky.

Fotogalerie: - Brňáci proti landsmanšaftu

Po Brně také chodí mládežníci v kostýmech elfů, rytířů, víl a tak dále. Na zdejším výstavišti se totiž také koná mezinárodní festival Animefest, který je zaměřen na asijskou popkulturu, hry a především cosplay, což se překládá jako kostýmová hra a performativní umění. Loni prý tady bylo takových fanoušků na čtyřicet tisíc. Když jsme se jednoho mladíka, který vypadal v paruce z modrých vlasů jako travestita z jiné galaxie, zeptali na sjezd landsmanšaftu, celý nadšený a rozjetý odvětil: „Kluci mi říkali, že si mám vzít plamenomet!“

Psali jsme:

„Kdyby tu nebyli, tak bychom nebyli.“ Zpověď vlajkonošky sovětských osvoboditelů z Brna

Šok před sjezdem Sudeťáků. Útok na Beneše. Hašek podal trestní oznámení

Jedno prohlášení stačilo, aby Fiala s Rakušanem začali opěvovat prezidenta

Jiří Paroubek: Štvaní proti prezidentu Benešovi vyvrcholilo