Pane docente, šéf ruské diplomacie Sergej Lavrov uvedl, že Rusko možná neobnoví styky se Západem a chce se ještě intenzivněji orientovat na spolupráci s Čínou, která „neskáče, jak ostatní pískají. Nyní, když Západ zaujal pozici diktátora, budou naše ekonomické vazby s Čínou růst ještě rychleji" uvedl Lavrov. To v podstatě potvrzuje vaši tezi o budoucím dělení světa na koalici Západu proti globálnímu Východu.
Dá se to tak interpretovat, samozřejmě pouze jako jeden z mnoha aspektů. Pro nás se může stát fakticky katastrofou, že Rusko se od Evropy zcela odpojí a oddělí, a zaměří se právě na asijské mocnosti jako jsou Indie a Čína, protože koalice Rusko-Indie-Čína plus další spřátelené státy typu Indonésie či Brazílie – to máte celkem tři a půl miliardy lidí – a takovéto síle bude hodně složité konkurovat. Evropu by to rozhodně velmi poškodilo, stala by se, pokud se nesjednotí a nefederalizuje, na mezinárodním poli hráčem, kterého už nikdo nebere příliš vážně. EU zaspala, a to v mnoha směrech.
Jste pro razantní navýšení výdajů na obranu?Anketa
Snaží se v těchto intencích uvažovat a jednat alespoň někteří evropští politici?
Pokud vím, tak pouze francouzský prezident Macron. Ten se vyjadřuje v podobném duchu, ale uvidíme, zda si hlava země galského kohouta tuto rétoriku udrží i dále. Stále je klíčový ten německo-francouzský tandem, který se chová zcela odlišně od ostatních států EU a dělá si svou vlastní nezávislou politiku. Olaf Scholz se nechal ku příkladu nedávno slyšet, že Německo si musí i své obranné zájmy zabezpečit samo – a nespoléhat na NATO.
Domníváte se, že Putinova chyba v podobě rozhodnutí napadnout Ukrajinu, výrazně pomohla vzkřísit skomírající NATO?
Nesporně, světové mírové hnutí mu tento krok nikdy neodpustí. NATO už bylo podle slov francouzského prezidenta Emmanuela Macrona ve stavu klinické smrti. Putin tak na velmi dlouhé období přibrzdil hledání nové bezpečnostní architektury pro 21. století.
A to už nehovořím o tom, jak ruský prezident podrazil Srbsko, když žádal Západ o uznání nezávislého Donbasu výměnou za uznání Kosova, což Bělehrad vcelku oprávněně pociťuje jako zradu.
Finsko a Švédsko oficiálně usilují o brzké členství v Severoantlantické alianci. Vy ale tento krok zpochybňujete, minimálně v jednom případě. Z jakého důvodu?
To všechno zapadá do všeobecné hysterie. I když jsou obě země házeny do jedné škatulky, jejich pohnutky jsou rozličné. Finsko má s Ruskem 1300kilometrovou hranici a velmi komplikované historické vztahy. V roce 1809 ho dobyl ruský cár Alexander I. - a Finsko ztratilo na samostatnost na více než sto let. Když pak po bolševické revoluci Finsko vyhlásilo nezávislost, sám Lenin ji okamžitě uznal, ale v průběhu druhé světové války Stalin Finy dvakrát napadl a museli se vzdát velké části území. Takže oni byli k neutralitě fakticky donucení, a to hlavně dohodou se Sovětským svazem z roku 1948, která je de facto vojensky odřízla od Evropy. V tomto případě tedy ten motiv vstupu do NATO zapadá do historických souvislostí.
Zatímco švédská politika neutrality byla podle vás historicky úspěšná?
Určitě byla a dlouhodobě. Švédsko je neutrální od konce napoleonských vojen roku 1814, což z něj děla nejenom nejstarší neutrální zemi na světě, ale také stát s nejdéle trvajícím mírem v dějinách lidstva! Je pro mě nepochopitelné, že právě takováto zem se své neutrality vzdá bez jakékoliv hlubší diskuse, po nátlaku USA v horizontu týdnů! Když finský prezident Vladimíru Putinovi v nedávném telefonickém rozhovoru výslovně řekl, že jeho vlast vstupuje do NATO kvůli němu, tak naproti tomu, švédská premiérka všechny ubezpečuje, že v případě Švédska to kvůli Rusku není! Pak ale opravdu nerozumím, kvůli čemu?!
Ale vy obecně vystupujete proti Severoatlantické alianci…
Víte, to je kausalita a záměna příčiny a důsledku. Na to, že skutečnou příčinou války na Ukrajině je právě rozšiřování NATO, upozorňoval i papež František, protože my jsme takto naší nemocné planetě naordinovali ještě více zbrojení a ještě více militarizmu. Válka na Ukrajině se patrně neskončí vítěstvím jedné či druhé strany. Ten problém je mnohem hlubší a ukrajinská válka jen začátkem, jakýmsi Sarajevem 21. století.
Jak byste zodpověděl otázku možného odstranění ruského prezidenta Vladimíra Putina, dejme tomu formou interní revolty v tamních mocenských kruzích? Patrně to nyní není na pořadu dne, když vidíme výsledky průzkumů, kde Putin nabírá na popularitě?
Na evropské poměry je Putin skutečně mimořádně populární, takže změna na jeho postu by byla určitě dosti překvapivá, protože, ač se to může zdát jakkoliv absurdní, probíhající válka na Ukrajině mu na podpoře ještě přidala. Těžko říct, co je pravdy na informacích ukrajinské rozvědky, že na Putina byl naplánován atentát, který ovšem jeho protagonisté lidově řečeno zpackali. Důležité je, kdo za ním případně stál – a možná bychom se podivili, že to nebyl nějaký mírumilovný motiv. Já se upřímně řečeno děsím právě toho, co přijde po Putinovi. Jestli si někdo myslí, že odstraníme Putina – a bude nové Rusko, tak bude zklamaný. Alternativou k současnému ruskému prezidentovi může nakonec být člověk daleko radikálnější a pro svět ještě mnohem nebezpečnější. Takovéto extrémní síly se v Rusku derou k moci a Putin sám je musel, a zatím ještě stále zvládá, neutralizovat.
Psali jsme:
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
válka na Ukrajině
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Stručné informace týkající se tohoto konfliktu aktualizované ČTK několikrát do hodiny naleznete na této stránce. Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
autor: Tomáš Procházka
