Přestože svatovítská katedrála stojí již od 14. století, varhany jsou v ní dosud jen v boční lodi. To se má ale již brzy změnit. „Všichni věříme, že k instalaci a odhalení nástroje dojde v první polovině roku 2023. Osobně bych si přál, aby to bylo 15. června, na svátek svatého Víta,“ říká Pavel Smutný.
Anketa
Budete se o Vánocích omezovat při setkávání s přáteli a příbuznými?
14%
83%
hlasovalo: 27928 lidí
„Díky stavbě svatovítských varhan je téma varhan v české společnosti slyšitelnější a pro lidi důležité. I díky tomu máme nebo budeme mít nové varhany například v Brně, Hradci Králové nebo Ostravě. Kromě toho se opravují varhany v řadě kostelů. I když je toto úsilí velké, bohužel stále ne takové, jak by bylo zapotřebí,“ tvrdí Pavel Smutný s tím, že spatřuje rezervy například v možnostech lokálního fundraisingu.
Bohemian Heritage Fund, to ale nejsou jenom varhany. Velmi viditelným projektem je podpora výtvarné části Smetanovy Litomyšli. V době covidu byly v Litomyšli uspořádány dvě výstavy a obě měly velký ohlas. Částečně i kontroverzní, rozhodně ale vzbudil pozornost.
Symbolem tzv. Plánu B v roce 2020 se stalo dílo Matyáše Chocholy nazvané Střet civilizací. Znázorňuje vrak Porsche 911 na dřevěných špalcích bourající do kamenného menhiru. Mimochodem, Plán B byla výstava nazvána kvůli nemožnosti realizovat z důvodu pandemie původní plánovanou expozici děl sochaře Krištofa Kintery.
„Obě výstavy měly mimořádný ohlas. Z Plánu B se po oba roky stal neplánovaně plenérový Plán A, což Litomyšli ohromně slušelo,“ usmívá se Pavel Smutný.
Fotogalerie: - Deset let bez Havla
Na případě Litomyšli zároveň ukazuje proměnu festivalu v posledních letech, který se díky aktivitám BHF, a především díky podpoře ze strany České spořitelny, postupně stává z již dříve uznávaného operního festivalu Smetanova Litomyšl všeobecně uznávaný národní hudební festival.
Tím se Pavel Smutný dostává k otázce kulturního mecenášství. Zde spatřuje velký a zatím ne zcela využitý potenciál mecenášství. Ať už na lokální úrovni, tak na úrovni velkých nadnárodních firem, které v Česku vytvářejí hodnoty, ale ve formě dividend odtékají do zahraničí. Výjimkou jsou aktivity zmíněné České spořitelny, ale i třeba automobilky Škoda Auto či firem Bosch, Siemens a několika dalších.
„Je to otázka společenské odpovědnosti těch firem, ale též možnosti daňových asignací. V daňovém systému by měly být odpočitatelné položky, které by se měly týkat sociální oblasti, kultury, vzdělávání a sportu. Když to může být v jakobínské Francii, akurátním Německu, tak proč ne v Česku, které se vztahuje k Masarykovi,“ ptá se Pavel Smutný.
Mrzí jej též přístup Ministerstva kultury, které podle jeho slov za ministra
Lubomíra Zaorálka přestalo vnímat soukromý sektor jako partnera a nezajímal se o něj. Což vnímá v rozporu s jeho předchůdci, kteří byli schopni kulturním mecenášům poděkovat a byli schopní morálního ocenění ze strany státu.
Anketa
Bude válka mezi Ruskem a Ukrajinou?
20%
77%
hlasovalo: 17529 lidí
„Zdůrazňuji, že se mi nejedná o BHF, ale o všechny důležité kulturní mecenáše tohoto státu,“ říká Pavel Smutný.
Bohemia Heritage Fund, v jehož čele jako prezident stojí, v současné době zahrnuje řádově šedesát kulturních mecenášů, které sdružuje vášeň ke kultuře a ochota věnovat fondu své vlastní zdaněné prostředky. Pavel Smutný by rád posílil spolupráci fondu s korporacemi, které by mohly spolufinancovat významné projekty.
„S kolegy mecenáši se průběžně setkáváme, máme společné zájmy a společně investujeme do vybraných projektů. Záleží nám na kvalitě. Chceme podporovat jen výrazný, výrazný, originální, původní český produkt, chcete-li výkon, který znamená nějaký kvalitativní posun,“ popisuje Pavel Smutný hlavní kritéria projektů, které BHF podporuje.
Kromě již zmíněné Smetanovy Litomyšle jde například o regionální festival Lípa Musica, Janáčkovo Brno či Hudební festival Znojmo. Významným počinem BHF je také vznik oratoria k poctě svaté Ludmily Nádech věčnosti, které zkomponoval a sepsal Jan Zástěra u příležitosti výročí 1100 let od tragické smrti této české světice.
Pavel Smutný doufá, že koronavirová pandemie již brzy odezní a česká společnost začne zase plnohodnotně kulturně žít. „Živé umění nenahradí ani nahrávka či kniha, ani streamování. Jít dnes na koncert nebo do divadla je pro mě euforický zážitek. Jsem tedy přesvědčen, že se lidé určitě vrátí ke klasickým formám prezentace umění. Bez kultury člověk žít nemůže.“
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Barbora Richterová
