Economist konstatuje, že konflikt na Ukrajině ukázal, kdo je neomezeným pánem Ruska. Dále se podle britského týdeníku ruskému prezidentu Vladimiru Putinovi podařilo zasít semínko nesvárů mezi evropskými spojenci mezi Evropou a Spojenými státy. „Jeho hlavním cílem je rozdělit alianci a zničit její kolektivní přístup k zajištění bezpečnosti. Zdá se, že konfrontace s Putinem a jeho Ruskem je nevyhnutelná. Co začalo na těžce zkoušené Ukrajině, tam bezpochyby neskončí. Západní političtí vůdci však budou muset vyvinout mnohem větší úsilí, aby tomuto nebezpečí dokázali účinně čelit,“ míní Economist.

Podle Economistu je krajně nejisté, jestli bude dohodnuté příměří od zítřka skutečně platit. „Mnohem jistější se zdá skutečnost, že Putin si přeje vytvoření kvazitstátu v Donbasu, aby prostřednictvím něj mohl brzdit vývoj na Ukrajině. Ať už přes vydírání v oblasti energetiky, obchodního embarga nebo války. Pro Putina je dobrým sousedem jedině ten, kdo je slabý a bezbranný. Za ideální spojence považuje vazaly. Dříve nebo později může podobné konflikty vyvolat v Estonsku, Lotyšsku či Litvě, členských státech EU i NATO, kde žije početná ruská menšina,“ obává se Economist.

• Celý text v angličtině máte k dispozici ZDE

„Hlavním terčem pro ruského prezidenta jsou Evropská unie a NATO. Západní instituce pro něj představují největší ohrožení. Chce je zbavit akceschopnosti a soudržnosti a nahradit tyto instituce svým systémem vládnutí. Jistých úspěchů už ostatně dosáhl. Ve Francii, Řecku a Maďarsku si získaly pevné postavení levicové i pravicové politické strany kritizující Evropskou unii. Jejich vůdci lobbují za ruské zájmy a umožňují tak Rusku ovlivňovat dění uvnitř EU. Zásadní výzvou je pro Putina narušit závazek členských států, jenž spočívá ve společné reakci při napadení jednoho z nich nepřítelem. Ruský prezident již dostatečně prokázal, že se nezastaví před ničím a nemá žádné výčitky ani ve vztahu ke svým občanům,“ varuje Economist.