Bude boj o trpaslíky? Kdo si vezme Petra Cibulku?

03.02.2021 22:01

Ústavní soud v politické hře zamíchal kartami. Koalice budou zřejmě mít mnohem lehčí přístup do dolní komory Parlamentu ČR. A tak je načase se podívat, kolik hlasů skončilo u subjektů, které se do Sněmovny neprobojovaly, ale mohly by posílit ty současné. Někteří se o úspěch ve volbách snaží již dosti dlouho.

Bude boj o trpaslíky? Kdo si vezme Petra Cibulku?
Foto: Repro ČT24
Popisek: Petr Cibulka se siderickým kyvadlem v Politickém spektru na ČT24

Ústavní soud udělal volebním stranám čáru přes rozpočet. Už nebude platit přepočet hlasů a koalice nebude muset dosáhnout několikanásobně vyššího výsledku, aby se dostala do Sněmovny. A to vše už v současných, podzimních volbách. Do ohlášení kandidátek musí Sněmovna schválit úpravu volebního zákona.

Anketa

Měl by být ministr Blatný odvolán?

16%
30%
hlasovalo: 10488 lidí

Pokud se do volebního zákona nedostane nějaké omezení počtu členů v koalici, je možné, že Čtyřkoalice už nebude rekordmanem v počtu stran spojených do voleb, protože spojování nebude mít de facto žádná negativa. Dosud pokud chtěly strany spojit síly, musely buď kandidovat v koalici, nebo tzv. s podporou, tedy že ti, kdo by jinak dali hlas své oblíbené straně, na její popud dali hlasy straně, kterou podporovala. Za to byli někteří členové strany umístěni na kandidátce. Například u loga TOP 09 se dlouho skvěl nápis: „S podporou Starostů a nezávislých“. Do těchto voleb se už spojili (a zatím nerozpojili) TOP 09, lidovci a ODS ve SPOLU a STAN a Piráti. Obě tyto koalice by na základě průzkumů a podle starého (a nyní podle rozhodnutí ÚS protiústavního) modelu do Sněmovny dorazily. Ale teď teoreticky není důvod, proč do dvoj- nebo trojkoalice nepozvat i další strany.

Poslední zveřejněný model agentury Median má pod hlavičkou „ostatní“ sumu 3,5 %. A ze stran, které mají pod 5 %, sleduje pouze Trikolóru Václava Klause mladšího (2 %) a Stranu zelených (1,5 %), která se v roce 2006 probojovala do Parlamentu, ale poté už ne. Jinými slovy, mezi neparlamentními stranami se nachází nevyužitý potenciál, který po úpravě volebního zákona může být využitelnější.

Poslední průzkum, který reálně zhodnotil, jaké jsou šance mimoparlamentních subjektů, je již značně zastaralý. Byly jím volby 2017. Do Parlamentu se tehdy probojovalo rekordních devět stran/hnutí a po odchodech z SPD a ODS je nyní v dolní komoře subjektů dokonce 11. Ovšem tehdejší výsledky voleb ukazují celkem 31 subjektů, které se ucházely o přízeň voličů, a není od věci si některé připomenout.

Přes hranici 1,5 % se tehdy přehoupla Strana svobodných občanů. Ta se v posledních krajských volbách spojila s Trikolórou, s hnutím spolupracuje bývalý šéf Svobodných Petr Mach. Těsně pod hranicí 1,5 % pak skončili právě Zelení, kterým průzkum Medianu přisuzuje 1,5 %, a podle zpráv z médií jsou zde úvahy, že by kandidovali společně s ČSSD.

Přes hranici jednoho procenta se pak už nikdo nepřehoupl. 0,72 % hlasů (36 528) získali Rozumní, proti migrační a protiunijní strana hudebníka Petra Hanniga. Něco přes 5 000 hlasů dostal Blok proti islámu, tedy jedno promile, a 0,08 % pak Referendum o Evropské unii, které se následně přejmenovalo na Stranu nezávislosti České republiky.

Osm tisíc hlasů získala znovu oživená Občanská demokratická aliance. A necelá dvě promile si získali Republikáni Miroslava Sládka. Relativně silní oproti těmto stranám byli Realisté se ziskem 0,7 %, nicméně Petr Robejšek měl o poznání větší ambice a stranu po neúspěších zrušil. Přes deset tisíc hlasů získalo také hnutí Sportovci pro společnost a také Dělnická strana sociální spravedlnosti. 0,36 % ze všech odevzdaných hlasů pak připadlo Zemanovcům a k devíti tisícům hlasů se blížil Řád národa - Vlastenecká unie.

Strany, které ve volbách kandidují, se mění, jedna stálice však zůstává. Je jí Petr Cibulka. Ti, kdo pravidelně sledují předvolební debaty, se mohou vždy spolehnout, že zazní Cibulkovy teorie o soubojích KGB a GRU a zmínka o jeho neomylné metodě, jak určovat agenty těchto tajných služeb, tedy siderické kyvadlo. Cibulka ovšem ztrácí popularitu. V roce 2010 přilákal necelých 25 tisíc voličů, o tři roky později však už jen 1 200, a v roce 2017 dokonce jen necelých 500. Dohromady tak v roce 2017 zůstalo obrazně řečeno na zemi ležet celkem 6,25 % hlasů.

I do těchto voleb se hlásí nové subjekty jako např. Levice, Budoucnost, Přísaha Roberta Šlachty či Lidé PRO Mikuláše Mináře. A díky Ústavnímu soudu bude spojování do koalic snadnější. Podle posledního průzkumu agentury Median by na zemi skončilo 7 % hlasů. Otázka tedy zní: začne se bojovat o trpaslíky?

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: Karel Šebesta

Radek Rozvoral byl položen dotaz

koalice

K čemu je, když uspějete ve volbách, když stejně nejste schopni se s nikým domluvit na koalici? Myslím teď hlavně ve sněmovně. Proč si z ANO děláte za každou cenu nepřítele, když by to mohl být potencionálně váš jediný koaliční partner, s kterým byste získali většinu ve sněmovně?

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Zákaz Orbána v Bruselu neprošel. Konference NatCon pokračuje. Nový vývoj

16:50 Zákaz Orbána v Bruselu neprošel. Konference NatCon pokračuje. Nový vývoj

V Bruselu se začátkem týdne konala Konference o národním konzervatismu (NatCon), tu se bruselské úřa…