Martin Bursík uvedl, že si myslí, že se nacházíme v nové studené válce, a to od okamžiku, kdy se moci v Rusku chopil Vladimir Putin. V momentě, kdy ruská armáda překročila, byť podle něj schována za jakési separatisty, hranice Ukrajiny a anektovala Krym, se prý přepsaly dějiny.

Lubomír Ledl oproti tomu uvedl, že označení „studená válka“ považuje za mediální termín. Za pětadvacet let po skončení studené války se prý natolik kvalitativně změnila situace, že se věcně nedá mluvit o tom, že by hrozila nová studená válka. Podle něj jsme po pětadvaceti letech, kdy byly za jediného mocenského hráče považovány Spojené státy americké, narazili na limit této teze a jde o to, aby se z toho všichni poučili a vybudovala se nová bezpečnostní architektura. Zejména s ohledem na to, že bude docházet k tomu, že jiné státy než USA začnou hájit své zájmy, čímž se vytvoří nová bezpečnostní situace.

Kam se hrabou politici na armádu 

Předseda české pravice Michal Simkanič považuje za větší potencionální rizika pro Českou republiku plíživou islamizaci než občanskou válku na Ukrajině. Tu bychom dle jeho názoru neměli ignorovat, na druhou stranou je prý „pouze“ do značné míry záležitostí tamních oligarchů. „Mám pocit, že armáda je v lepším stavu než reprezentace našeho státu,“ dodal k tomu Simkanič.