Ve čtvrtek 28. února Výkonná rada ODS nečekaně zrušila tři oblastní organizace strany. Jednalo se o oblasti Praha- západ, Praha 4 a Praha 12. S nimi byla zrušena i všechna místní sdružení v jejich obvodu, což z akce udělalo nejmasovější čistku v celých dějinách ODS. Praha 4 přitom měla největší oblastní organizaci v hlavním městě, tradiční ódéesácké baště. Jednou z příčinu zrušení této oblasti měl být právě Ondřej Palounek a jeho zálulisní praktiky.
Vyčítán mu byl zejména způsob převzetí místní stranické organizace v Nuslích, který však podle jeho verze byl naprosto nezbytný. „Ctitelé čistého jazyka nechť prominou, ale nejde to vyjádřit lépe, než že jsem tam šel uklidit ten bordel,“ říká k tomu. Podle něj předtím bylo běžné, že členové strany neplatili sami své členské příspěvky, a někteří dokonce dostávali peníze za účast na schůzích.
Když prý Palounek zjistil rozsah škod, požádal vedení oblastní organizace Praha 4, aby celou věc na schůzi probralo. Jenže celou věc někteří pražští politici (zejména primátor Bohuslav Svoboda) medializovali, a tak nakonec bylo celé oblastní sdružení rozpuštěno, ještě než věc stačilo probrat.
Na rozhovor si přinesl i dokumenty, na kterých ukazoval, že dva nejtvrdší kritici současné situace na Praze 4- sesazený starosta Pavel Horálek a poslanec Marek Benda- již v minulosti aktivně zasahovali do dění na Praze 4. „Takhle to tam fungovalo čtyři roky, teď ti členové zavětřili nějaký závan svobody, možnosti, jak přestat být stafáží žoldnéřů, a chtěli nějakou změnu,“ prohlašuje Palounek.
Dalším ožehavým tématem jeho kariéry byl bleskový přestup Palounka a jeho věrných z místního sdružení Spořilov do místního sdružení Nusle, kde jen několik hodin poté byli navoleni do vedení organizace. „Staří členové z Nuslí chtěli nějakou nápravu a hrozil z toho skandál, tak se dohodli s mými starými členy ze Spořilova, zdali by se ta věc nemohla, v zájmu strany diskrétně, nějak vyřídit,“ popisuje. On sám pak prý byl požádán, zda by za tímto účelem ze Spořilova do Nuslí nepřestoupil. On se prý nakonec nechal přesvědčit, byť varoval, že tento krok může vzbudit pochybnosti.
Vše podle něj probíhalo standardně a podle předpisů. Úplně stejně prý byli dříve voleni či nominováni i Horálek s Bendou, jak Palounek dokládá na různých zápisech z jednání. Pak zavzpomínal, jak do ODS vstoupil po Sarajevském atentátu, který mu přišel vůči Václavu Klausovi strašně nespravedlivý a ve straně si, na rozdíl třeba od pražského primátora Svobody, vše vyšlapal od vylepování plakátů a rozdávání letáků.
Připouští, že mezi ódéesáky v oblasti Praha 4 má větší vliv, než běžný řadový člen. „Není to však vliv, který bych si vynucoval lešenářskou trubkou, je to vliv, který dosahuji diskusí a argumenty. Tuhle možnost má každý, i pánové Horálek a Benda,“ namítá. Následně připustil, že měl vliv na volbu i následné sesazení předsedy Horálka, a rovněž na nominaci poslance Bendy na volební kandidátku. A jeho prosadit prý byla opravdu náročná práce.
Nijak nezastírá ani to, že ODS na Praze 4 prosadila řadu svých členů do orgánů městských firem. „ODS tu prosazuje nějakou politiku a že je vhodné, aby v kontrolních orgánech seděli reprezentanti nějakého politického směru, který určuje politický směr města,“ vysvětluje s tím, že tento postup je zcela obvyklý.
O Palounkově tlaku se mluvilo i v souvislosti se změnami na Praze 8, kde prý měla proti místostarostovi Ondřeji Grosovi vystupovat přímo jeho manželka. Palounek sám to odmítá s tím, že jeho žena vždy hlasovala společně s ODS. „Nicméně nepopírám, že má žena je útoky pana Grose poměrně znechucena a zvažuje, jak s tou situací naložit. Ona taky není žádný hej nebo počkej, aby se do ní kdejaký hejhula opíral,“ připouští. „Pokud o ní raději blábolí nesmysly do médií, než aby ji pozvali na kafe a podiskutovali, nemohou se divit, že její příchylnost k nim slábne,“ dodává.
Palounek při „magistrátním puči“ na podzim 2011 podporoval primátora Svobodu, dokonce prohlašuje, že podpora jeho lidí z Prahy 4 byla pro Svobodu rozdílem mezi životem a smrtí. Dnes by si prý za svou podporu primátora nejraději nafackoval, neboť dnešní Svobodovo chování je prý děsivé. „S panem Horálkem a panem Bendou kvůli svému syndromu těžkého zadku naprosto cynicky vyházeli ze strany 500 členů,“ rozčiluje se Palounek . „Měl jsem ho nechat dodýchat pod kuratelou Tomáše Hrdličky,“ dodává.
Nakonec se díky prohlášení primátora Svobody dostal do jednoho pytle právě s Hrdličkou, se kterým prý přitom nikdy na jedné straně barikády nestál. „Primátor nás stlačil dohromady. To nebyla naše volba, on nás označil jako dva satany,“ připomíná Palounek.
Pak zavzpomínal na historii pražského vývoje, jak v roce 2009 řada lidí pochopila, že už není možné, aby město dále řídil Pavel Bém a jako silného stranického kandidáta vygenerovala mnohaletého náměstka Rudolfa Blažka. „Na jednom jednání se ale náhle objevil Tomáš Hrdlička a přivedl nám pana Svobodu s tím, že potřebujeme nestranickou osobnost,“ vzpomíná. Nakonec pro něj dokázal získat většinu hlasů, byť prý mnozí upozorňovali na rizika, která se dnes ukazují jako oprávněná.
Další dotazy směřovaly k Palounkově podnikatelské činnosti. „Celý život dělám v realitách a v tomto městě, a nejen v něm, jsem postavil poměrně velké množství supermarketů. A nepopírám, že jsem na tom vydělal poměrně slušné peníze,“ prohlašuje. K jeho byznysu jsou prý kontakty na politiku potřebné. „Dá říct, že pokud je člověk schopný se s těmi politiky nějak lidsky dohodnout, tak koneckonců proč ne – ano, je to podpora, pokud o tom s tím politikem můžete diskutovat, pokud ho znáte,“ prohlašuje a dodává, že nezná žádného developera, který by se v politice nevyznal.
Přesto je však prý podivné spojovat jeho byznys s jeho zálibou v politice a požadovat po něm, aby se jednoho vzdal. „Já nic jiného než ty markety neumím. To by bylo poměrně kruté po mně požadovat, abych se chodil pást jen proto, že jsem členem ODS,“ myslí si.
Rovněž rázně odmítl, že by kdy na řadové členy vykonával nátlak. To jsou prý jen pochybné pomluvy. „Prosím, ať sem ty anonymní zdroje přijdou, a řeknou: „Ondro, ty lumpe jeden, cos mi to prováděl tam a tehdy.“ Mně tohle přijde nefér, že anonymní zdroj něco tvrdí,“ říká.
Psali jsme:
autor: jav
