Možnost zkrácení mandátu nově zvoleného vedení, ve kterém jsou kromě Hamáčka statutární místopředseda Jiří Zimola a místopředsedové Jana Fialová, Jaroslav Foldyna, Martin Netolický a Roman Onderka, neprošla v dubnu při hlasování o změně stanov. Většina návrhů tehdy spadla pod stůl kvůli tomu, že ke změnám byly třeba hlasy tří pětin delegátů. Zhruba stovka jich však chyběla, takže bylo téměř nemožné potřebnou většinu dosáhnout.
Poslední řádný sjezd ČSSD se uskutečnil v Brně v roce 2017, kdy funkci předsedy obhájil Bohuslav Sobotka. Tehdejší premiér kvůli neuspokojivým předvolebním průzkumům opustil svou stranickou roli několik měsíců poté. Po slabém výsledku ve volbách dali funkce k dispozici i ostatní členové jeho nejužšího vedení, jejichž nástupce vybral mimořádný sjezd letos v únoru a dubnu. Předsednictvo a ústřední výbor ale fungují stále v podobě vybrané v roce 2017.
Váňa ČTK řekl, že se nabízejí dvě řešení. „Buď (předseda a místopředsedové) zůstanou ve funkci, pak ovšem bude muset být každý rok sjezd, protože jeden rok se budou volit předseda a místopředsedové a druhý rok ústřední výbor a předsednictvo," uvedl. Další variantou je, že lídři rezignují, případně je sjezd odvolá, aby se doba všech mandátů sjednotila. „Podle mě je to naprosto legitimní krok, že dají své funkce k dispozici, ať členové ten rok zhodnotí," řekl. Dodal, že ve straně se záležitost ještě neřešila.
Sjezd ČSSD v únoru pověřil Hamáčka a Zimolu jednáním o vstupu do vlády s ANO. Sociální demokracie od vyjednávání sice na krátký čas ustoupila, nakonec však s hnutím ANO uzavřela koaliční smlouvu a vstup do kabinetu podpořili i straníci v interním referendu. Druhá vláda Andreje Babiše (ANO) s pěticí resortů vyhrazených pro ČSSD byla jmenována 27. června.
Psali jsme:
autor: nab
