Za mediální událost týdne označil analytik Petr Žantovský vystoupení ministra kultury Oty Klempíře (Motoristé), který představil na tiskové konferenci plán, jak by se měly měnit způsoby financování České televize a Českého rozhlasu.
Souhlasíte s tvrzením, že Petr Pavel má vítězství ve volbách 2028 jisté?Anketa
„Je třeba předeslat, že vládní koalice tuto změnu anoncovala už před volbami jako součást svého plánu a po volbách se jejich názory postupně přibližovaly. Motoristé sobě nejprve změnu z poplatkového na rozpočtové financování nepodporovali, ale následně se koaliční strany dohodly na společném závěru, to znamená, že tato změna proběhne,“ konstatoval Žantovský.
Podle svých slov neočekává velkou změnu. „Když se dívám na to, co předložil ministr, tak mám za to, že to žádná zásadní změna pro ty dvě instituce není, minimálně v tom ohledu, o kterém mluvili různí zaměstnanci včetně vedení těchto dvou institucí, a to, že bude touto změnou financování ohrožena svoboda slova a nezávislost, nestrannost a podobné floskule. Nic takového z návrhu neplyne. Naopak ministr sám velmi akcentoval, že jeho návrh důsledně zaručuje nezávislost veřejnoprávních médií, nejsou podřízena žádnému ministerstvu ani státnímu úřadu. Dále řekl, že do programu a činnosti nesmí zasahovat žádný státní orgán ani politický subjekt. Nezávislost je dále podpořena tím, že rozhlas a televize hospodaří s vlastním majetkem odděleným od státu. Takže potud by měly ty výkřiky z Kavčích hor a z Vinohradské 12 umlknout,“ uvedl mediální expert.
Uklidnění situace však neočekává. „Nemyslím si, že to nastane. Jedním z těch dvou důvodů je samozřejmě politické podloží tohoto problému. Opoziční strany slibují obstrukce, nocování ve spacácích při přijímání tohoto zákona. Bude zřejmě ještě hodně slov, která uslyšíme v této souvislosti, hodně hloupých, emocionálně podložených a racionálně nepodložitelných slov,“ soudí Žantovský.
Žantovský ve svém komentáři zpochybňuje varovná prohlášení managementu České televize a Českého rozhlasu, která naznačovala, že by navrhovaná změna modelu financování mohla připravit tyto instituce až o 30 % jejich příjmů, a ohrozit tak vykonávání veřejnoprávní služby. Analytik tato tvrzení označuje za neopodstatněné emoce a poukazuje na konkrétní čísla předložená ministrem kultury.
Podle Žantovského je realita taková, že navržený rozpočet ve výši 5,75 miliardy korun pro Českou televizi a přibližně 2,1 miliardy korun pro Český rozhlas v podstatě kopíruje finanční úroveň, na které obě instituce fungovaly v roce 2024 nebo v letech bezprostředně předcházejících. Z tohoto pohledu Žantovský neshledává žádný racionální důvod, proč by média veřejné služby nemohla s těmito prostředky i nadále plnohodnotně pracovat, a vrací se tak k argumentu, že se o žádné drastické škrty ve skutečnosti nejedná. „Nevidím sebemenší důvod, proč by nemohly fungovat nadále,“ řekl expert.
Zároveň však kritizuje vládní návrh za to, že rozpočet pevně nenavázal na podíl z hrubého domácího produktu (HDP), což by podle něj zajistilo médiím větší stabilitu a nezávislost na každoročním politickém rozhodování o státním rozpočtu.
„Co bych já tomu návrhu vytknul, je skutečnost, že o rozpočtu těch institucí se má pravděpodobně rozhodovat, pokud to chápu správně, každý rok znovu v rámci sestavování státního rozpočtu. To není moudré, protože pak mohou různí odpůrci a kritikové tohoto systému vyskočit s tím, že dochází na jejich slova, oni přeci říkali, že se stanou jakousi hračkou v rukou politiků rozhodujících o rozpočtu a že se může stát, že za rok jim dají ještě méně a ještě méně a ještě méně, a že tím pádem to mohou rozpustit. Teď ponechám stranou úvahu o tom, jestli by to byla velká škoda to rozpuštění. Jestliže měl ministr příležitost a nabízí se nám na mnoha vzorech, například slovenském, jak sestavit opravdu spravedlivý systém rozpočtování, tak měl rozpočty těch dvou institucí navázat na hrubý domácí produkt. To je nejjednodušší fixace, o které nerozhoduje žádná politická osoba či instituce průběžně, ale je dána fixně zákonem,“ objasnil mediální odborník.
Pokud se státu povede dobře a HDP roste, ČT a ČRo dostanou více. „Když se daří špatně, tak si budou muset tak jako ostatní utahovat opasky. To je naprosto logické, spravedlivé a správné. To, že to naše vláda nebo minimálně ministr Klempíř takto nevidí, jenom prohloubí a prodlouží další diskusi a možná i přivolá další krizi kolem těchto institucí,“ obává se Žantovský.
Televizákům a rozhlasákům nejde o veřejnou službu, ale o peníze
Dále hovořil o zasedání Rady České televize, která odhlasovala, že členové Rady by chtěli o návrhu jednat osobně s ministrem kultury. „Proti tomu byli pouze tři radní: Petr Šafařík, Pavel Matocha a Luboš Xaver Veselý. To usnesení požaduje setkání s ministrem Klempířem a zřejmě jeho vysvětlování, co mínil tím daným návrhem,“ soudí mediální analytik.
Považuje to za „velmi bizarní“. Rada České televize se podle něj staví nad své pravomoci, nad zákon o České televizi, přisvojuje si pravomoci, které nemá, a požaduje vstupovat do procesů, které jí nepřísluší. Velmi dobře to komentoval radní Petr Šafařík, když řekl: „Rada České televize není připomínkovým místem legislativního procesu. Pojďme se držet působnosti Rady.“
Podle Žantovského je to naprosto pregnantně vysloveno a není k tomu víceméně co dodat. „Jen to, že Rada České televize se začíná chovat jako utržená ze řetězu a snaží se vstupovat do věcí, do kterých jí nic podle zákona nemá být a není podle logického rozumu,“ soudí expert.
Podle mediálního analytika jde o další ukázku toho, jak se chovají instituce, které mají dohlížet na přesně vymezený soubor skutečností v daných veřejnoprávních institucích. „Přitom je třeba říct, že ten Klempířův návrh neobsahuje kromě změny financování vlastně žádné změny pro život těch institucí. Televize a rozhlas budou mít dále své rady. Ty rady budou mít víceméně stejné pravomoci, nikoliv vyšší, než mají dnes. Nemá dojít k žádnému vstupu jakýchkoliv vnějších politických vlivů,“ rekapituluje Žantovský.
Z toho podle něj plyne, že České televizi a Českému rozhlasu, tedy jejich zaměstnancům a vedení, nejde o nic jiného než o peníze. „Vůbec jim nejde o žádnou veřejnou službu, to je zcela zjevné, jim jde o ty peníze. A takhle bychom to měli chápat, až o tom budeme diskutovat a přemýšlet,“ zdůraznil odborník.
Spacákům v parlamentu se tleská, ale obstrukcím na jednání Rady ČT ne
Na zasedání Rady České televize se podle Žantovského udála „jedna velice originální scénka“, a to v okamžiku, kdy bylo navrženo usnesení, které mělo upravit pravidla pro dotazy na generálního ředitele. V této chvíli odešli z jednání tři radní.
„Ti samí jako v tom předchozím případě, tedy Veselý, Matocha a Šafařík. Média, v tomto případě konkrétně Novinky.cz, píší: ‚Způsobili zmatek a nevoli dalších radních.‘ Radní Vlastimil Ježek jejich odchod okomentoval slovy: ‚Už se nevracejte, kluci.‘ To je velmi klukovské a nedospělé jednání. Radní mají právo vyjádřit svůj názor, jsou tam za občany poplatníky, nejsou tam za politické strany, nejsou tam ani za jiné radní nebo za jiné zájmové skupiny. A když nesouhlasí s něčím, tak mají právo hlasovat proti tomu nebo nehlasovat, odejít z místnosti a tím v důsledku snížit v daném okamžiku usnášeníschopnost, což se právě stalo,“ vysvětlil mediální analytik.
A povyk, který to způsobilo mezi některými radními, jako je Vlastimil Ježek nebo i Ivana Chmel Denčevová, je podle něj podivuhodný.
Denčevová měla prohlásit: „Za necelé dva a půl roku jsem se s něčím takovým nesetkala. Myslím, že je to vážná věc, pokud v běžné agendě a přiměřeném prostředí probíráme věci, během několika vteřin zjistím, že jsme možná v obstrukci a možná nemůžeme hlasovat.“
Žantovský k tomu podotkl: „Nejsou ‚možná v obstrukci‘ a není to, že ‚možná nemůžou hlasovat‘ – jsou v obstrukci a nemůžou hlasovat. To je opět legitimní vyjednávací metoda.“
Připomněl také situaci v Poslanecké sněmovně. „Koneckonců když nám tady pan předseda ODS Martin Kupka vyhlašuje, že budou poslanci se svými spacáky obstruovat ve Sněmovně návrh zákona o změně financování těchto veřejnoprávních institucí, tak to je v pořádku, tomu se tleská. Ale jestliže někdo jiný odejde z jednání a způsobí tím neusnášeníschopnost, tak tomu se netleská, to je špatně. Ježek k tomu dodal: ‚Obstrukce je zjevná, nemají dost síly na to, aby zamezili přijetí usnesení o pravidlech pro jednání s generálním ředitelem.‘ A to je opět další vlastní branka, protože se dá vztáhnout i na toho Kupku a další obstruenty na půdě Poslanecké sněmovny. Nemají dost síly na to, aby zamezili přijetí zákona, a tudíž obstruují. Opakuji, to je legitimní metoda, jak vyjádřit svůj názor. Možná funkční, možná nefunkční, záleží na situaci, v daném případě na to ti radní měli právo. A jistě to nebylo poprvé v dějinách těch mediálních rad,“ zdůraznil analytik.
Podtrhl, že faktická stránka věci spočívá v obsahu usnesení. „Když se tady stanovují pravidla pro komunikaci s generálním ředitelem a stanovuje to Rada České televize, tak se tím pádem stává advokátem, za všech okolností obhájcem pana generálního, a víceméně dává jakousi zbraň nebo jakousi metodu do ruky, jak se zbavit nepříjemných dotazů, jak na ně nemuset odpovídat, jak se nezdržovat od práce. Jak nás kdysi poučil jeden socialistický hudebník, že ‚chce mít klid na práci‘, tak pan generální asi chce mít klid na práci. Já nevím, ale je to možné. Mě spíš udivuje, že mu na to skáče Rada, která ho má kontrolovat a která ho volí a odvolává. Jak je možné, že funguje jako jeho vlastní kolegium?“ ptá se odborník.
Nad tím by se podle něj poslanci měli opravdu zamyslet, až budou dále jednat o České televizi a případně Českém rozhlasu.
Psali jsme:
box PL na Seznam.cz + ParlamentníListy TV
sledujte PL na YouTube + ParlamentníListy.cz
sledujte PL na GoogleZprávy + ParlamentníListy.cz
sledujte PL na Facebooku
Váš názor? (Hlasovalo 13 čtenářů)
Souhlasíte s Petrem Žantovským?
beran 96
