Zimmermann tvrdí, že zatímco řecká krize ohrozila existenci eura, tak migrační krize zase ohrožuje existenci Schengenu. „Vzhledem k mohutné migrační vlně byly na mnoha hranicích opětovně zřízeny kontroly. Zatím nic nenasvědčuje, že by se to mělo změnit. Každá země se stará sama o sebe. Na konci toho všeho stojí Německo, které již může jen stěží přijmout více uprchlíků. V letošním roce by to mělo být až jeden milion uprchlíků, což je více než 1 % německé populace. O samotných uprchlících nemáme zcela přesné informace. Víme ovšem, že se ve většině jedná o mladé muže a z jedné pětiny jde o Syřany. Za nimi následují Kosované a Albánci,“ uvádí Zimmermann.

„Nejvyšší vzdělání má pouze asi 13 % z nich, zatímco více než polovina z příchozích nemohou německému trhu práce nabídnout žádné dovednosti, jak nedávno zjistil německý institut zabývající se výzkumem pracovního trhu (IAB). Vedle lidí prchajících před válkou je v současné migrační vlně také mnoho ekonomických uprchlíků. V jejich případě je azyl udělován jen ve výjimečných případech. V důsledku toho činí podíl úspěšných žadatelů o azyl v zemi asi 40 %,“ píše Zimmermann a konstatuje, že úspěšná integrace přistěhovalců do majoritní společnosti přitom závisí právě na tom, jestli se zařadí do pracovního procesu.