Jste pro zbudování základny NATO na českém území?Anketa
Podotkl, že je potřeba znát technická fakta. Například, že žádný terminál na zkapalněný plyn není propojen s plynovým potrubím vedoucím do Česka. A že norský plyn není stejný jako ruský a má jiné vlastnosti při spalování. Kromě toho, stejně kritická je situace v Německu, kde jeden závod (BASF) má stejnou spotřebu plynu jako veškeré topení v Německu. „Nedovedu si představit, že by k nám nějaký dotekl,“ pochyboval o tom, že by vzhledem k německé spotřebě norský plyn dorazil do ČR. Jinými slovy, kdo v Česku prosazuje odstřižení se od ruského plynu, tak dle Janečka prosazuje odstřižení se od plynu jako takového.
Zásoby plynu má Česká republika dle oficiálních čísel na asi 26 dní, ale Janeček odhaduje, že ve skutečnosti asi tak na 8 až 9 dní. Protože v kalkulacích se počítá i s plynem v trubkách, ale pokud by se vyčerpal i ten, trvalo by podle něj i roky, než by se potrubí opět natlakovalo.
Janeček poznamenal, že není ani sociolog ani ekonom, takže neví, jaké všechny dopady by odstřižení se od plynu mělo. Ale připomněl, že 75 % plynu se v Česku spotřebuje ve firmách. „Já jsem viděl pirátského poslance, jak se tulil k elektroradiátoru a říkal, že musíme snížit spotřebu plynu. Ale vždyť on ani nebude mít sílu se k tomu dostat, protože kdo ho bude platit? Poslanci možná ano, ale ti lidé nedostanou zaplaceno, protože ty firmy nebudou fungovat,“ namítl. Jako další zmínil roli, kterou plyn hraje ve výrobě hnojiv, tedy při odstřižení se od plynu nebude mít ČR hnojiva a nebude je mít zřejmě ani Evropa.
„Připravit se na to nemůžeme,“ vyloučil Janeček, že by bylo možné nějakým způsobem se přizpůsobit. Kritizoval ministra průmyslu a obchodu Síkelu, že v tomto ohledu nedělá dost a nejedná v Bruselu. „Jiná alternativa není. My doporučujeme, abychom zvažovali i platbu v rublech,“ pokračoval a dodal, že Maďarsko i Slovensko jsou k tomu ochotné, tedy není v EU jednota. Velice jednoduše vysvětlil, že aby Česko mohlo dále pomáhat Ukrajině, tak musí zůstat silné, a to bez plynu nepůjde. Odstřižení plynu a zakonzervování nalezišť by samozřejmě bolelo i Rusko, ale Evropu mnohonásobně víc, doplnil.
Kromě toho – dle Janečka tvoří příjmy ruského rozpočtu z prodeje plynu 6 %. „Což Rusko zabolí, ale nejsem si jist, jestli ty škody na naší straně nebudou výrazně, výrazně větší,“ zhodnotil.
Komentoval dále naděje, že Evropu zachrání zkapalněný zemní plyn z USA. Dle Janečka je namístě se ptát, zda ho má Amerika dost, protože největší spotřebitel zkapalněného zemního jsou asijské státy, které mají dlouhodobé kontrakty. A sám odpověděl: „Nemá. Amerika nemá ani těžební zdroje, ani dostatečné zkapalňovací stanice, ale co je ještě horší, ty odpařovací stanice nestačí pro potřeby Evropy jako takové.“ Podotkl, že už jenom fronty lodí u odpařovacích stanic by znemožnily efektivní dodávky zkapalněného plynu do Evropy.
Varoval, že se lidé pletou, když si myslí, že nedostatek plynu je jen otázka topení a vaření. V průmyslu a zemědělství se jedná o zásadní komoditu. „To není něco, bez čeho my umíme žít. Česká republika je pořád průmyslová velmoc a ten plyn je jeden ze základních komponentů, aby mohla fungovat,“ deklaroval Pavel Janeček.
Redakci PL můžete podpořit i zakoupením předplatného. Předplatitelům nezobrazujeme reklamy.
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Stručné informace týkající se tohoto konfliktu aktualizované ČTK několikrát do hodiny naleznete na této stránce. Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
autor: kas