Zákonodárci Marta Balaštíková a Zdeněk Podal přišli s návrhem zákona, podle něhož by se v českých obchodech měly přednostně prodávat české potraviny. V roce 2021 by mělo být v regálech obchodů 55 procent českých potravin a do roku 2027 by se tento poměr měl zvednout až na 85 procent. Poslanci věří, že toto pravidlo pomůže české ekonomice i českému venkovu, udrží zde zaměstnanost a povede k tomu, se zbrzdí vylidňování venkova. V neposlední řadě prý zákon pomůže i životnímu prostředí, protože se omezí přeprava různých potravin tisíce kilometrů daleko.
„Za 30 let se ukázalo, že gentlemanská dohoda s nadnárodními řetězci není možná a že je třeba to dělat jinak než dohodou,“ uvedla v pořadu Pro a proti Českého rozhlasu předkladatelka návrhu, poslankyně Balaštíková. Podle jejího názoru je třeba bojovat proti nadnárodním řetězcům.
Europoslankyně Veronika Vrecionová nabídla na celou problematiku trochu jiný pohled. Prý by také byla ráda, kdyby se na pultech českých obchodů objevovalo 90 procent českých potravin. Ale nařizovat to zákonem podle Vrecionové není správné.
„Máme spoustu malých českých lokálních producentů a zemědělců, kteří produkují velice kvalitní potraviny, ale nejsou schopni konkurovat cenou velkým agrokomplexům a potravinářům. Problém je nastavení dotací, které směřují z 80 % těm 10 % našich největších producentů... My a Slováci jsme jediné unijní země, které nemají zastropovány dotace pro velké firmy,“ uvedla europoslynkyně.
Balaštíkovou tím rozesmála. „Chtěla bych, ať mi paní europoslkyně ukáže nějaké výsledky, protože za těch 30 let je zatím ODS opravdu nepředvedla,“ vypálila členka hnutí ANO.
Psali jsme:
Zdůraznila také, že když bude zákonem nařízeno, aby na pultech bylo 85 procent českých potravin, tak to povede k tomu, že řetězce budou kupovat produkty i od malých českých zemědělců, aby byly schopni naplnit tuto kvótu.
Balaštíková odmítla, že by tímto návrhem vycházela vstříc Agrofertu předsedy vlády Andreje Babiše. Podnik je dočasně odložen ve svěřeneckém fondu a Babiš tvrdí, že na Agrofert nemá žádný vliv a mluví o něm jako o své „bývalé firmě“.
„My bojujeme s nadnárodními giganty celého světa. Ať si to proboha už konečně ona uvědomí. Já bych byla ráda, za to já bojuju, na rozdíl od ní, aby dostávali dotace ti, kteří produkují, které to živí. Ať přestane zemědělce neustále dělit na velké a malé a dělí je na ty, kteří něco produkují a neprodukují," rozohnila se v rozhlase Balaštíková.
Že by zákon byl šit na míru Agrofertu odmítl v rozhovoru pro Aktuálně.cz i exministr zemědělství Marian Jurečka (KDU-ČSL).
„Já už mám fakt pocit, že cokoliv se řekne okolo zemědělství a potravin, tak někteří lidé měří pouze optikou Agrofertu. Neporovnávejme všechno s Agrofertem. Nevím o zemědělském podniku, který je ve skupině Agrofert a který by ve větší míře produkoval ovoce, zeleninu či brambory,“ uvedl Jurečka.
Proti takovému zákonu ostře vystoupil také prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR Tomáš Prouza.
„Především musím pochválit paní poslankyni Balaštíkovou a další poslance z hnutí ANO, kteří velmi dobře vědí, co prospěje velkým potravinářským koncernům v České republice a dělají všechno pro to, aby ty koncerny na tom vydělaly, protože to číslo (55 procent) je samozřejmě úplně nereálné. Spousta ovoce a zeleniny se v České republice vůbec nepěstuje a některé ovoce se pěstuje jen v sezóně,“ upozornil Prouza na CNN Prima News s poukazem na jahody, které většinu roku musíme dovážet.
A není to jen o jahodách. „Tady neexistuje jediný český výrobce kojeneckého mléka," zvedl varovný prst Prouza.
Nemá prý vůbec nic proti tomu, aby se pomáhalo zemědělcům, ale pomáhalo se tam, kde je třeba. To jest např. v oblasti zpracovávání masa na českém území, protože dnes je to tak, že se česká zvířata odvezou do Německa, tam je zpracují a připravené maso prodají zpátky do České republiky. To je podle Prouzy jednoznačně špatně.
Podobných příkladů by se našla celá řada. Kupříkladu tvrdé sýry se dají z Holandska dovést a jsou i s dopravou o 30 procent levnější než české. „A tady je prostě vidět, že je něco špatně,“ podotkl Prouza s tím, že by čeští producenti sýrů měli být schopní konkurovat, pokud ušetří na dopravě sýrů stovky kilometrů. Pokud se Čechům nařídí zákonem kupovat české sýry, tak spotřebitelé jen zaplatí vyšší cenu, ale jiný efekt to podle jeho názoru mít nebude.
Jurečka to viděl jinak.
„A pokud jde o ceny, kdyby byla u nás silná produkce ovoce a zeleniny, tak by například květák dnes stál určitě méně. Navíc ceny jsou odvislé od komoditních burz, zemědělci v České republice si opravdu ceny nediktují,“ uvedl exministr.
Prouza si však trval na tom, že zákon je šit na míru především velkým zemědělcům, na které prý vláda myslí mnohem víc, než např. na cestovní ruch, který byl koronakrizí zasažen snad nejvíc ze všech odvětví.
„Cestovní ruch, který je brutálně postižený, nedostal od vlády ani korunu a zemědělství, které není nijak postiženo, tak už na konci března dostalo 4,3 miliardy korun. To prostě jasně ukazuje, na koho vláda myslí a kdo je jí úplně ukradený."
Psali jsme:
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
