Pátého prosince do pražského centra moderního umění DOX dorazí kromě Mikuláše s čertem a a andělem také čeští učitelé. Člověk v tísni, respektive jeho vzdělávací projekt „Jeden svět na školách“, tak pro ně pořádá konferenci Jak na dezinformace.
Zváni jsou vyučující ze základních a středních škol, také metodici prevence, ale rovněž další „vzdělavatelé“, třeba knihovníci.
Na konferenci moderované Barborou Kroužkovou z České televize má být nejprve vysvětleno, jaké nástrahy představují dezinformace pro společnost a proč je důležité o nich se studenty mluvit.
Poté se výklad zaměří na dezinformace na sociálních sítích.
Líbil se vám projev prezidenta Pavla pronesený 28. října?Anketa
Jeden z přednášejících, Nikola Hořejš ze společnosti STEM, se aktuálně věnuje bádání o dezinformacích k tématu dekarbonizace a kvitoval, že česká společnost ještě není rozhodnuta, zda je elektromobil „ďábelský nástroj“, takže jí lze přesvědčit, že rozhodně není.
Pan Hořejš také kritizoval novináře, kteří se investigativně zabývají zakázkami na ministerstvu obrany. „Důvěra ohledně vojenských zakázek je v současné situaci války s Ruskem extrémně důležitá. Kdo si zahrává s takovými pseudokauzami, ten si hraje s ohněm v muničním skladu,“ varoval na konci září.
Analytik Hořejš bude sdílet panel s ředitelem Jednoho světa na školách Karlem Strachotou a vyslanou zástupkyní ministerstva vnitra.
Po obědě pak je na programu „Okénko JSNS“, ve kterém bude přítomným učitelům Jeden svět na školách prezentovat, co pro ně má připraveného pro letošní školní rok.
Program Jeden svět na školách v Česku funguje od roku 2001, kdy jej rozjela nezisková organizace Člověk v tísni.
Psali jsme:
„Cílem programu je přispět k výchově zodpovědných mladých lidí, kteří se orientují v současném světě, otevřeně a kriticky přistupují k informacím, nejsou lhostejní, chtějí ovlivňovat a také skutečně ovlivňují dění kolem sebe,“ říká o něm sama organizace.
Tato činnost má podobu oficiálně prezentovanou jako „poskytování metodických materiálů“, které mají reagovat na situaci ve společnosti a aktuální výzvy u nás i ve světě.
V rámci tohoto projektu funguje i akce nazvaná Týdny mediálního vzdělávání. Ta funguje od roku 2017, kdy se po referendu o brexitu a vítězství prezidenta Trumpa v USA stalo z „dezinformací“ oblíbené vysvětlení nevyhovujícího výsledku hlasování.
Pod heslem „na pravdě záleží“ byli žáci poučeni, že „každý den probíhá zápas mezi pravdou a lží“, kterou představují „statisíce dezinformací a hoaxů“, které kolují po internetu, zatímco kdysi uznávaná média ztrácejí svou váhu a prestiž.
Hned v prvním roce se akce účastnilo 167 škol, kterým přednášeli lidé jako Erik Tabery, Sabina Slonková, Marek Wollner nebo Jindřich Šídlo.
Psali jsme:
V roce 2018 se zapojilo už 153 škol, v roce 2019 byly Týdny mediálního vzdělávání rozšířeny o působení youtubera Kovyho, který školáky učil, jak posuzovat důvěryhodnost mediálního sdělení. V roce 2020 se působení rozšířilo i na školáky na prvním stupni, kteří byli poučeni prostřednictvím kresleného seriálu.
Mediální výchova je pouze jedním z témat, kterými se projekt zabývá. Jinak se věnuje lidským právům, moderním československým dějinám a mnoha dalším tématům.
Jeho portál poskytuje učitelům výukové materiály a pořádá pro školáky přednášky a další akce.
Třeba putovní filmový festival dokumentů o lidských právech Jeden svět, cena Gratias Tibi, kterou naposledy dostali mladí bojovníci proti dezinformacím ze spolku Fakescape, nebo speciální edice výukových materiálů Příběhy bezpráví.
V rámci Jednoho světa na školách se pořádají třeba i studentské volby, které vždy o několik týdnů předcházejí volbám reálným. Zveřejnění výsledků vstupuje do předvolební kampaně vzkazem, koho by chtěla „budoucnost národa“. V roce 2010, když se volby konaly poprvé, je vyhrála TOP 09, naposledy letos v jednu získal Petr Pavel proti Andreji Babišovi ve druhém kole téměř 86 procent hlasů.
Nad výukou mediální výchovy, jejíž metodika před rokem 2017 prakticky neexistovala, má ale Člověk v tísni dohled od samého počátku. A boj proti dezinformacím je od samého začátku jeho základem.
„Jeden svět podporuje 16 velvyslanectví či zahraničním státem podporovaných neziskovek. Jsem vždy ostražitější, když výchova našich dětí a mládeže je ovlivňována ze zahraničí. Nemluvě o zakladatelích Člověka v tísni, o. p. s., kterými jsou Česká televize, Jaromír Štětina, Šimon Pánek. To je vypovídající samo o sobě,“ říká k tomu pro ParlamentníListy.cz docent Lubomír Pána, někdejší rektor vysoké školy, který coby pedagog prošel všemi stupni českého školství.
Rodiče by se měli obracet na ředitele školy
Příkladem Člověka v tísni se inspirovaly další neziskové organizace, které začaly působit na školách.
Za všechny jmenujme třeba neziskovou organizaci Post Bellum, kterou založil v roce 2001 Mikuláš Kroupa. Ta se kromě zaznamenávání historie věnuje též prezentaci moderních dějin generaci školáků. Kromě projektu Příběhy našich sousedů pro ně pořádá různé workshopy a provozuje internetovou učebnici dějepisu My jsme to nevzdali.
„Dá se říci, že za vše ve škole odpovídá její ředitel. Pokud ve škole působí nějaká externí organizace na žáky, ať už neziskovka nebo komerční firma, musel to schválit ředitel školy. Na ředitele školy by se také měli obracet rodiče žáků, pokud se jim některý program nelíbí,“ říká k tomu pro ParlamentníListy.cz Radek Sárközi, prezident Pedagogické komory.
Podle Lubomíra Pány existují v této zemi tři druhy neziskovek. Ty které působí v sociální a humanitární oblasti, a které by si možná zasloužily ještě o něco více peněz, než mají nyní. Druhé jsou ty, které záměrně ideologicky působí na obyvatelstvo a nebo dokonce na děti ve školách a ty by podle něj neměly být z peněz daňových poplatníků dotovány vůbec.
Zcela specifickou kategorií jsou organizace dotované ze zahraničí, ať už přímo státy, tamním občanským sektorem nebo jednotlivci. K nim Pána podotýká, že například v USA už od roku 1938 podléhají zákonu o registraci zahraničních agentů.
Nedávno jsme psali o tom, jak se organizace pracující s migranty snaží systematicky vychovávat žáky, učitele i občany k přijetí multikulturního pohledu na svět.
Lubomír Pána ale připomíná, že indoktrinování žáků politickou agendou je zcela jednoznačně zakázáno školským zákonem.
„V kapitole Zákaz činnosti a propagace politických stran a hnutí, zákaz reklamy je uvedeno v § 32, odst. 1 „Ve školách a školských zařízeních není povolena činnost politických stran a politických hnutí ani jejich propagace,“ cituje.
Pokud se taková akce koná v době školní výuky, musí na ni být přítomen učitel, který v danou hodinu má ve třídě učit. „Podle mého názoru by se ale podobné programy měly konat mimo běžnou výuku a účast na nich by tudíž měla být čistě dobrovolná,“ uzavírá Radek Sárközi.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jakub Vosáhlo
FactChecking BETA
Faktická chyba ve zpravodajství? Pomozte nám ji opravit.
mbau
