S netradičním nápadem ohledně tibetské vlajky přišel teplický primátor poté, co nechtěl vyhovět opozičnímu kolegovi s tím, aby vlála na městské radnici, jak je zvykem v některých obcích.
„I symbolické věci mají smysl“
S každoroční zvyklostí přišel Jan Hadraba (TOP 09, zvolen za VOLBA PRO! TEPLICE). „Mám dotaz na Radu, a protože názor primátora už znám, zeptám se pana náměstka, zda by nezvážil projednat, zda by se Teplice nepřipojily ke kampani Vlajka pro Tibet. Řada měst tento den vyvěšuje tibetskou vlajku jako symbol solidarity v den výročí povstání Tibeťanů proti čínské okupaci. Přestože souhlasím s názorem primátora, že není smyslem města nebo zastupitelstva dělat mezinárodní politiku, tak bych chtěl vyzdvihnout symbolický smysl této akce. I takové věci mají své opodstatnění,“ sdělil zastupitelům.
„Zamyslím se nad tím, probereme v rámci vedení a pak vám dám vědět,“ zareagoval zaskočený náměstek primátora Jiří Štábl (ANO).
Každý si přinese vlastní křídu
Do věci se vložil primátor Hynek Hanza. „Tibetská vlajka je nekonečné téma. Nechci to nikterak snižovat, ale napadlo mě řešení, které kdysi realizoval Jaroslav Kubera: Než aby na radnici visela tibetská vlajka, pojďme se u ní v ono datum sejít a na parkovišti před radnicí namalovat křídami velkou tibetskou vlajku. Myslím, že tím symbolika může být zachována,“ navrhnul.
Odmítavé stanovisko k tomu nikdo neměl. „Pan Hadraba zorganizuje schůzku na určitou hodinu. My se sejdeme s křídami a můžeme prokázat náš umělecký charakter,“ shrnul rychle vzniklou dohodu Hanza a rychle dodal: „Každý si přinese vlastní křídu, nebudou městské křídy.“
Nejsme ministerstvo zahraničních věcí, říkával Kubera
V Tibetu jsou desítky let porušována základní lidská práva, včetně systematického potlačování svobody slova, politického a náboženského vyznání, národní a kulturní identity.
Tibeťané nemohou používat své státní symboly (například tibetskou vlajku, státní znak), dochází k diskriminaci tibetského jazyka (na úřadech, v nemocnicích a většině škol je úředním či vyučovacím jazykem čínština) a v důsledku cílené migrace čínských obyvatel na území Tibetu také k diskriminaci rasové.
Od roku 2006 úřady nechaly přemístit přes dva miliony Tibeťanů kvůli výstavbě nových domů pro čínské přistěhovalce.
Dochází k cenzuře sdělovacích prostředků a internetu.
Lidé jsou zatýkáni, zadržováni a souzeni bez práva na obhájce a řádný soudní proces. Dochází k mučení politických vězňů a k diskriminaci jejich rodinných příslušníků.
V posledních letech je závažným problémem také drancování nerostného bohatství a ničení životního prostředí. Protesty proti výstavbě dolů v blízkosti některých hor a jezer, které Tibeťané považují za posvátné, jsou hrubě potlačovány.
Pokračuje perzekuce mnichů. Téměř před každým klášterem se nachází minimálně jedna policejní stanice. (Zdroj: Lungta)
Infobox
Vlajka pro Tibet - důvody
Ani v březnu 2018 – za Jaroslava Kubery – na radnicích v Teplicích tibetské vlajky nevlály, a tak si je ve statutárním městě sami namalovali obyvatelé, v sousedním městě Bílina pro změnu protestovali. Veřejný happening se před dvěma lety konal u Fokus Cafe v centru města, tedy nedaleko od radnice, a k tématu lidských práv promluvil kněz Petr Kalas. Akci organizovalo Divadlo Orry, které i nyní už má na Facebooku titulní fotografii z loňské akce.
V Bílině měla loni akce protestní charakter. „Vlajka na radnici vlála v letech 2007 až 2015. Nové vedení ale rozhodlo, že tomu tak již už nebude. Jako občanka Bíliny a volička, která se účastní voleb, se za toto rozhodnutí stydím. Proto jsem stála u radnice s vlajkou Tibetu já,“ sdělila tehdy novinářům Mária Fafejtová, která demonstrativně před bílinskou radnicí stála tři hodiny.
Akci Vlajka pro Tibet v teplickém okrese přitom podpořily obce jako Proboštov, Duchcov, Hrob, Ledvice a další. Loni nevlála ani v dalších dvou statutárních městech Ústeckého kraje, v Mostě a v Chomutově. Solidaritu s Tibetem naopak projevily Ústí nad Labem a Děčín. Z menších měst pak Litoměřice, Litvínov, Lovosice nebo Žatec.
10. března 2020 si připomeneme již 61. výročí tibetského povstání z roku 1959, při kterém přišlo o život více než 80 tisíc Tibeťanů, přes milion jich pak zemřelo v následujících letech ve vězeních, v pracovních táborech nebo v důsledku hladomoru.
V roce 1996 se k akci připojila první čtyři česká města, v loňském roce už to bylo 817 měst, obcí, městských částí a krajů.
Psali jsme:
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
autor: Lucie Bartoš
