Podle zdroje z americké administrativy dokument odráží rostoucí frustraci nad některými evropskými zeměmi, které odmítly poskytnout americké armádě přístup na své základny, do vzdušného prostoru či logistickou podporu během konfliktu s Íránem. Právě tyto podmínky, označované jako ABO (access, basing, overflight), považuje Washington za „naprostý základ“ fungování aliance.

E-mail, který podle agentury Reuters koloval na vysoké úrovni Pentagonu, navrhuje několik variant reakce. Vedle symbolických kroků, jako je odstavení „problematických“ zemí z vlivných pozic v NATO, se objevila i možnost přehodnotit americkou podporu některým evropským zájmům – například britskému nároku na Falklandské ostrovy.

Nejtvrdší návrh se týká Španělska, které odmítlo umožnit využití svých základen a vzdušného prostoru pro útoky proti Íránu. Právě Madrid tak v očích části americké administrativy patří mezi země, které „nestály po boku USA, když to bylo potřeba“.

Americký prezident Donald Trump dlouhodobě kritizuje evropské spojence za nedostatečnou podporu a nevylučuje ani radikálnější kroky. Napětí nyní ještě přiostřil ministr obrany Pete Hegseth, který podle stanice Fox News vzkázal Evropě i Asii jasně: „Časy, kdy se vezli zadarmo, skončily.“

„Amerika a svobodný svět si zaslouží spojence, kteří jsou schopní a loajální. Aliance není jednosměrná ulice,“ uvedl Hegseth. Zároveň naznačil, že Evropa má na stabilitě v Hormuzském průlivu větší zájem než samotné Spojené státy. „Možná by měli méně mluvit a více jednat,“ dodal s tím, že by se evropské státy měly více zapojit i vojensky.

Pentagon ale podle zdroje zatím neplánuje ani odchod z aliance, ani uzavírání základen v Evropě. Cílem podobných návrhů má být spíše vyslat tvrdý signál evropským partnerům a „snížit jejich pocit nároku“ na americkou ochranu.

Napětí v alianci se přitom dále prohlubuje. Evropské státy, včetně Británie či Francie, odmítly zapojit své námořnictvo do americké blokády Hormuzského průlivu s tím, že by to znamenalo přímý vstup do války. Washington však trvá na tom, že NATO nemůže fungovat jako „jednosměrná ulice“.

Španělský premiér Pedro Sánchez zprávu zlehčil s tím, že Madrid reaguje pouze na oficiální dokumenty, nikoli na interní komunikaci. Samotný fakt, že se podobné návrhy objevují, ale podle analytiků ukazuje na bezprecedentní napětí uvnitř aliance, která existuje už více než 75 let.

O tom, že by Španělsko mělo být vyloučeno z NATO, mluvil už minulý rok Donald Trump. Tehdy šlo o to, že Španělsko odmítlo, že by mělo za vojenské výdaje utrácet 5 % HDP. Tím spory neskončily, španělská vláda sociálních demokratů také patří k otevřeným kritikům Izraele, což ji také dostává do křížku s americkou vládou.