„Něco tak příšerného jsem neviděl, ani nepamatuju. Pokud by tohle mělo být jakýmsi koncentrátem výsledku třiceti let budování demokracie v České republice, pak jsme těmi klíči zvonili naprosto zbytečně. To jsme zrovna mohli u moci ponechat starou bolševickou gardu,“ neudržel se hned v úvodu svého komentáře k Čulíkově a Kartousově rozpravě Štěpánek. „Podívejte se sami, uvidíte čtvrthodinový výlev čistokrevné totality,“ doporučuje čtenářům.
Následně Čulíka a Kartouse popsal jako „dvě individua, jež si sama o sobě myslí, že snědla veškerou moudrost světa, mudrují nad stavem naší společnosti, mistrují média, pomlouvají, urážejí, nadávají. A zároveň se navzájem ubezpečují, že jejich totalitní praktiky jsou přesně to, bez čeho náš svět nemůže existovat.“ Prostě prý ukázkoví majitelé jediné pravdy. „Vše ostatní, co se nenachází v koridoru jejich totalitního nazírání na svět, to dle jejich scestného uvažování je třeba eliminovat, zcenzurovat, zakázat,“ glosuje jejich výstup publicista.
Drzost a sprostota, s jakou Jan Čulík a Bohumil Kartous vykazují konkrétní lidi z veřejného prostoru, a to jen proto, že tito lidé mají na svět a jeho fungování jiné názory než oni, je bezmezná, všímá si Štěpánek. Kouzelné však zároveň prý je, že názoru ostatních se bojí tak moc, že pod videem zveřejněném na YouTube.com ani nepřipouštějí obvyklou diskusi. „Nepochybuji, že vědí, že by se se zlou potázali. Byla by to smršť. Ale to jejich samolibou bohorovností nikterak neotřásá,“ poznamenává Štěpánek.
Jejich deklarované úsilí upozorňovat na lži či fake news prý není vůbec chvályhodné, jak se zdá. Nemají právo rozhodovat o tom, jaký názor je správný, dodává s velkým důrazem publicista. „V demokracii mají právo vést polemiku. Ale nemají právo jiné názory eliminovat, odstraňovat, zakazovat. Pokud dovolíme, aby podobná individua ovládla náš veřejný prostor, bude to znamenat konec demokracie,“ varuje Štěpánek, podle něhož jsme tomu blíž, než si možná uvědomujeme.
Je přesvědčen, že lidé tohoto totalitního ustrojení již dávno řádí na sociálních sítích, ve státní správě i v Bruselu. „Mažou, cenzurují, blokují, banují, ba dokonce kriminalizují s takovým nasazením, že ve svém odporném nadšení vysoce překonávají i uvědomělé úderníky a modrokošilaté svazáky ze staveb socialismu,“ konstatuje.
Čulík se, podle Štěpánka, v čase velmi změnil. „Zacyklil se uvnitř sebe samého, své názory povýšil na jediné správné, lidi jiných názorů vypudil a z Britských listů učinil doupě levicových pokrokářů,“ nebere si publicista servítky. Lidé se dnes od médií hlavního proudu odvracejí, protože dnes nešíří informace, nýbrž propagandu. Stejně jako za komunistů. A řešením není potírání alternativních médií, nýbrž náprava hlavního proudu.
Největším dezinformačním médiem naší současnosti je podle Štěpánka Česká televize, nikoli alternativní weby. „Kupříkladu takové Parlamentní listy, které dávají prostor všem názorům, odprava doleva, odshora až dolů, jsou na rozdíl od České televize otevřeným, vyváženým, demokratickým médiem,“ míní publicista.
- Původní zdroj ZDE
„Co svobodnou společnost zabíjí a co demokracie nepřežije, je, když se jeden názorový proud prohlásí za jediný správný a jeho praporečníci svobodnou výměnu názorů a soutěž idejí potírají a likvidují. Čulík, Kartous a další elfové jsou to nejodpornější, co nová doba, vykloubená ze svých tradic, přináší,“ dodává rozezleně publicista.
V souvislosti s tím by nám prý nemělo unikat, že právě Kartouse si svazáci z kampaně Milionu chvilek pro demokracii pozvali jako jednoho z hlavních řečníků na letenskou demonstraci. „Čtvrt milionu letenských demonstrantů dělá kompars likvidaci svobody slova,“ podotýká Štěpánek, který pochybuje o tom, že právě to většina z lidí, kteří přišli na Letnou protestovat proti Babišovi a jeho praktikám, chce. „Někdo je k tomu totiž zneužívá, měli by vědět, u čeho asistují,“ uzavírá Štěpánek s tím, že Babiš dříve či později zmizí, svobodu zničenou samozvanými bojovníky za jediný správný pohled na svět ale něco hned tak nevzkřísí.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: nab
