Ostravský hudební festival Colours of Ostrava nabízí tradičně i pódium pro diskuse a přednášky. A to je vhodným prostor pro návštěvníky, kteří mají publiku co říci. V sobotu večer do pohodlného gauče moderátorka Českého rozhlasu Lucie Výborná pozvala prezidenta Petra Pavla.
Ten se mimo jiné svěřil, že doposud pro něj prezidentování bylo příjemnou záležitostí, ale to by se mohlo změnit, pokud by do vlády usedla současná opozice. „Dá se očekávat, že názorových střetů bude více. Že budou ostřejší, protože se budou dotýkat témat, která vnímám jako zásadní pro budoucnost naší země,“ vysvětloval.
Máte důvěru ve velení Armády České republiky?Anketa
Moderátorka z něj ale začala mámit vyjádření, že bude kandidovat znovu. „Podívejte, je tady tolik senzačních lidí, kteří teď visí na vašich rtech,“ nabádala. Prezident začal vysvětlovat, že dva a půl roku v atmosféře konfrontace vydá za pět let v atmosféře pohody.
„Takže si to druhé volební období tady nevytleskáme,“ zkonstatovala moderátorka akce pořádané veřejnoprávním rozhlasem, který pak právě tuto část debaty šířil na svých sociálních sítích.
„Od moderátorky veřejnoprávního média je to zvláštní,“ poznamenal k tomu pro ParlamentníListy.cz politolog Lukáš Valeš.
Podle komentátora Erika Besta ale v tomto případě nejde jen o chvilkové nadšení, ale je zřejmé, že veřejnoprávní média už na Pavlově druhé kandidatuře začínají pracovat.
„Sem tam se objeví nějaké zmínky a vypadá to, že ho už podporují. Zatím nemá protikandidáta, takže to může být logické,“ říká pro ParlamentníListy.cz.
Máte důvěru ve velení Armády České republiky?Anketa
Vítězství Petra Pavla podle Lukáše Valeše nelze oddělit od atmosféry určité „euforie pražské kavárny“, povzbuzené rok předtím nečekaným vítězstvím koalice SPOLU. Ta už v příštích volbách k dispozici nebude. Ale vidí jinou výhodu, která může hrát do karet obhájce hradního klíče. „Bude to přesně uprostřed volebního období, kdy je popularita vlády pravidelně nejníže. A český volič má sklon k vyvažování. Takže pokud bude ve vládě hnutí ANO, může to pomoci Petru Pavlovi,“ říká pro ParlamentníListy.cz.
Nikdo se dobrovolně nevzdává vlivu
Mnozí se domnívají, že k příští kandidatuře Petra Pavla mnohé řekne nejen prezident sám a případně první dáma, ale také lidé kolem něj. Náznaky se objevily již v minulosti, když Petr Pavel uvedl, že by rád byl prezidentem pouze po jedno období, a krátce poté tento výrok revidoval, když v mezidobí o jeho druhém mandátu promluvil Petr Kolář.
Několikrát bylo popsáno, že tento podnikatel a bývalý diplomat patří k lidem, kteří mají na prezidenta největší vliv.
Petr Kolář stál už za první Pavlovou prezidentskou kandidaturou, a to od počátku, který lze časově určit podpisem zakládací listiny spolku Pro bezpečnou budoucnost před koncem roku 2019. V něm kromě obou pánů figuroval například současný zaměstnanec Hradu Radko Hokovský, předtím předseda spolku Evropské hodnoty. O Kolářově vlivu se hovoří celou dobu, v oslavujícím volebním štábu byl představen jako „přítel po boku“, ačkoliv sám Pavel ujišťoval že „jediný Kolář na Hradě bude protokolář“.
Druhým z „mužů za prezidentem“ je miliardář Jan Dobrovský, který podle některých informací z Hradu s Kolářem do značné míry soupeří. Výsledkem těchto střetů byl například odchod kancléřky Jany Vohralíkové a její nahrazení Milanem Vašinou.
Znají se z doby, kdy byl mladý důstojník Petr Pavel v devadesátých letech asistentem tehdejšího ředitele vojenského zpravodajství Radovana Procházky, který si byl blízko s jeho otcem Lubošem Dobrovským, tehdy ministrem obrany a poté vedoucím kanceláře prezidenta Havla.
Já mám jasno, tak jsem musel říct proč... pic.twitter.com/KLOxTuWuq9
— Jan Dobrovský (@JanDobrovsky) January 6, 2023
„Myslím si, že Pavlovo okolí bude chtít, aby znovu kandidoval. Zvláště ti, kteří budou chtít místo na Ústavním soudu nebo v ČNB. Mandát dosavadního guvernéra centrální banky skončí až po zvolení nového prezidenta. Jde přitom o klíčové místo, což se týká i řadových členů bankovní rady. Toto jsou faktory, které budou hrát velkou roli,“ připomíná pro ParlamentníListy.cz politický pozorovatel Erik Best.
Podle jeho slov budou výraznou roli v Pavlově rozhodování o další kandidatuře hrát právě tyto faktory, na to navázaní lidé z jeho okolí a hlavní sponzoři. „Je to svým způsobem logické. Pokud tito lidé kolem něho mají momentálně nějaký vliv, tak je přirozené, nic ve zlém, že budou chtít pokračování Petra Pavla. Funguje to tak všude. Nikdo se dobrovolně nevzdává moci a vlivu a z jejich hlediska dělá Pavel svou práci dobře,“ míní Best.
Jediná změna by podle něj mohla nastat, kdyby prezidentovo okolí a sponzoři pochopili, že Pavel vyhrát nemůže. V takovém případě by se jejich podpora mohla upřít na jiného adepta. „Zatím ale žádné takové náznaky nemáme,“ dodává Erik Best.
Zážitková agentura Hrad
Petr Pavel je podle Lukáše Valeše unikátní také tím, že je to první prezident, který se do funkce dostal bez jakékoliv politické minulosti. „Masaryk by se divil, kam byl ten prezidentský úřad doveden, Havel by se divil také. Oba to byli prezidenti s velkými politickými ambicemi,“ připomíná docent Valeš.
Po Miloši Zemanovi, kterého tyto ambice opakovaně vedly až na hranu ústavy, je možné, že někteří voliči záměrně volili nepolitického kandidáta v touze po změně, ale podle Valeše je otázkou, zda toto pojetí prezidentského úřadu bude přitažlivé i po pěti letech. „Je vždycky hezky oholen a ustrojen, fotografuje se s dětmi a hraje si s kůzlátky, leze po štaflích v katedrále, což skutečně nikdo z prezidentů před ním nedělal. Ale někdo toto pojetí prezidentské funkce zkrátka může vnímat jako „prázdnou nádobu“.
Už nyní kritika ze strany prezidentových odpůrců nemíří až tolik na to, co prezident dělá, ale spíše na to, čemu se vyhýbá. Zatímco všichni jeho předchůdci po roce 1989 přicházeli na Hrad s velmi konkrétním programem a ambicemi ovlivňovat politický vývoj země, současný prezident tak doposud nečiní a jeho politické intervence se omezují na verbální výzvy, třeba když v novoročním projevu podpořil přijetí eura.
Část veřejnosti toto „lidové“ pojetí prezidentství oceňuje. Současně ale toto pojetí prezidentské funkce, ve spojení s oblibou armádního veterána v adrenalinových zážitcích na motorce či v letadlech, jiné vede ke kritickým poznámkám, že z prezidentské agendy se stala spíše „zážitková agentura Hrad“.
Nedávno k příští prezidentské volbě zveřejnila agentura STEM/MARK průzkum, z něhož vyplynulo, že Petr Pavel je pro dotazované stále hlavním favoritem. Určitě by jej volilo 31 procent, dalších 21 by to zvažovalo.
Průzkum ale ukázal, že příčinou může být nedostatek či spíše absolutní absence konkurence.
Dva a půl roku před volbami se ještě neobjevil zájemce, který by jasně deklaroval svůj zájem o Hrad. V průzkumu se tak po Pavlovi a Andreji Babišovi, který byl jeho soupeřem v druhém kole prezidentské volby minule (a zájem o opakování kandidatury doposud ani nenaznačil), umístil na třetím místě moderátor Marek Eben, který je stálicí spíše v recesistických průzkumech a jakékoliv reálné nabídky politické kariéry se smíchem odmítá.
Kandidáti na dalších místech (Tomio Okamura, Danuše Nerudová, již dvakrát neúspěšně kandidující Pavel Fischer) doposud vůbec nevyjádřili zájem a průzkum jim připisoval méně než deset procent podpory.
Ze současné opozice zájem o kandidaturu nevyjádřil zatím nikdo, pouze Jindřich Rajchl kdysi v hypotetické rovině prohlásil, že jeho strana PRO by v nejvyšším úřadě ráda viděla profesora Jiřího Berana, známého kritika pandemických opatření.
Z průzkumu tak jako zajímavější vypadá spíše popis, jak by příští prezident měl vypadat. Podle respondentů by měl hlavně spojovat a nepoužívat vulgární výrazy, jako ideální profesní příprava se lidem jeví diplomacie nebo ekonomie.
Zdroj: Průzkum agentury STEM/MARK
V tomto směru prezident Pavel představy značné části veřejnosti patrně naplňuje.
Lukáš Valeš si přesto myslí, že pokud se objeví „zajímavá rebelská osobnost“, může podle něj být pro Petra Pavla velmi silným vyzyvatelem.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jakub Vosáhlo
FactChecking BETA
Faktická chyba ve zpravodajství? Pomozte nám ji opravit.