Myšlenka je jednoduchá. Doposud platil za studenty, děti a seniory odvody na zdravotním pojištění stát. Podle informací serveru iHNed počítá Ministerstvo zdravotnictví na letošní rok s náklady ve výši 73 miliard korun. Nově by však na zdravotní pojištění přispívali pouze firmy a zaměstnanci a tyto odvody by měly stačit na zdravotní péči pro celou populaci. Výpadek příjmů od státu by se kompenzoval zvýšením odvodů. Za to resort slibuje snížení daňové zátěže po zrušení takzvané superhrubé mzdy. „Tento závazek platí, v tuto chvíli vedeme intenzivní jednání o jeho podobě,“ řekla Schillerová pro HN.
K jakému volebnímu výsledku směřuje ČSSD v příštích sněmovních volbách?Anketa
Adam Vojtěch je prý k návrhu zatím rezervovaný, protože státem garantovanou platbu za pojištěnce považuje za větší jistotu a záruku stability. Resort zdravotnictví by naopak každoročně zvyšoval státní odvody. „Je to o těchto dvou pohledech, jak situaci řešit. Náš návrh je odlišný, a to je automatická valorizace plateb za státní pojištěnce,“ řekl Vojtěch. „Návrh Ministerstva financí je nyní předmětem jednání na expertní úrovni. Je nutné, aby zdravotnictví mělo zajištěné, že zdroje veřejného zdravotního pojištění budou růst,“ tvrdí ministr zdravotnictví podle serveru iHNed.
Podle Jiřího Sezemského z Fora24 spolu přímo souvisí tyto plány ministryně Schillerové s těmi na zrušení superhrubé mzdy a zavedení paušálu pro malé podnikatele. Počet státem placených pojištěnců přitom podle Fora24 dosahuje čísla 5,9 milionu obyvatel, tedy přibližně 60 %. Podle serveru se tak budou opět nalévat peníze do bezedného systému, ale nedojde k žádné skutečné reformě. „Pokud by současný objem 73 miliard korun neplatil stát, musely by se sazby zdravotního pojištění zvýšit zaměstnancům ze současných 13,5 procenta na 17 procent hrubé mzdy, částečně placených zaměstnavateli,“ vpočítává Sezemský a dodává, že by fakticky došlo ke zvýšení celkové odvodové zátěže a nákladů práce, které jsou už dnes jedny z nejvyšších v Evropě.
Fotogalerie: - Zdravotnictví v krizi
Podle Fora24 si za situaci, kdy je na jedné straně slíbeno snížení daní a na druhé se vláda snaží vybrat více peněz, může ANO samo, protože Sobotkův kabinet schválil zrušení poplatků u lékaře (tzv. Julínkovné) a Babišova vláda pak zrušila karenční dobu. „Problém českého zdravotnictví spočívá i v tom, že má jednu z nejnižších spoluúčastí pacientů v Evropě vůbec,“ tvrdí Sezemský a jako příklad dává Švýcarsko, kde je údajně spoluúčast dvojnásobně vyšší.
Této myšlence věnoval své Poslední slovo i Erik Best na webu Fleet Sheet. „Nápad ANO převést závazek placení zdravotního pojištění za 60 % populace (důchodci, děti, studenti, nezaměstnaní atd.) ze státu na zaměstnavatele, zaměstnance a osoby samostatně výdělečně činné je upřímně jedním z nejbizarnějších návrhů, se kterým kdy nějaká česká vláda přišla,“ tvrdí. V současné době prý každý ekonomicky aktivní člověk předpokládá, že jeho měsíční odvody na zdravotní pojištění víceméně pokrývají jeho zdravotní potřeby během celého života. Podle Besta by tato reforma společnost rozdělila, protože každá ekonomicky aktivní osoba by zodpovídala za další osobu a půl, a to aniž by měla sebemenší možnost ovlivnit její chování, takže by se lidé logicky ptali: „Za tohohle lenocha platím?“ Byrokracii by to prý také nesnížilo, takže Best se ptá, komu vlastně reforma prospěje.
Aktivista Jakub Pitron také návrh nepochválil. „Aneb když tvoje nejsilnější voličská skupina jsou senioři. Zpytujte svědomí všichni, kdo jste nasrali vaše rodiče a prarodiče. Rychle se jim běžte omluvit a výměnou za to, že nebudou hlasovat příště pro Babiše, jim nabídněte každou neděli oběd u nich! Jde o 70 miliard vole!“ apeluje.
Plán odsoudil i bývalý ministr financí a předseda poslaneckého klubu TOP 09 Miroslav Kalousek. „Tento návrh pokládám za scestný. Státních pojištěnců je 60 % občanů. Když za ně stát přestane pojistné platit, logicky už to nebudou pojištěnci. Navíc není fér nutit 4 miliony občanů, aby hradili zdravotní péči nejen sobě, ale i dalším 6 milionům,“ napsal na Twitter. Zde je ovšem dobré zdůraznit, že peníze, které stát vynakládá na studenty, důchodce a děti také pocházejí z kapes firem a ekonomicky aktivních daňových poplatníků.
Tento návrh pokládám za scestný. Státních pojištěnců je 60% občanů. Když za ně stát přestane pojistné platit, logicky už to nebudou pojištěnci. Navíc není fér nutit 4 miliony občanů, aby hradili zdr. péči nejen sobě, ale dalším 6 milionům. https://t.co/pK78k4Zwz3
— Miroslav Kalousek (@kalousekm) February 26, 2019
Sám Andrej Babiš se k reformě velice opatrně vyjadřoval na tiskové konferenci: „My to řešíme interně, není to dnes k tomu, abychom to zveřejňovali. Je to v rámci těch našich snah naplnit ty naše přísliby snižovat daně. My chceme zaměstnancům zásadně snížit daň. Je to jedině v rovině úvah a nemá to ještě žádné obrysy. Já to tady ani nechci komentovat,“ řekl Babiš a kopl si do ODS za superhrubou mzdu, že slíbila rovnou daň 15 %, ale když se ukázalo, že to nebude ekonomicky únosné, tak zvýšila základ na 134 %.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: kas
