Podle Faltové se za uplynulé měsíce změnil pouze tón společenské debaty. „Argumenty jsou vyhrocenější, ale kontext zůstává stejný. Loni požádalo o azyl 700 lidí, letos zatím 850,“ uvedla s tím, že nejvýznamnější uprchlickou vlnu jsme zaznamenali v letech 2003–2004, kdy o azyl požádalo téměř 16 tisíc lidí z kavkazské oblasti, především z Čečenska. „Od zavedení Schengenu v roce 2007 ta čísla klesají,“ řekla.
Podle Faltové nesmíme zapomínat, že lidé jsou v ubytovnách umístěni jen dočasně, většinou tu nechtějí zůstávat. „Nikdo jim to ostatně nenabízí. Jsou na cestě do Německa, obvykle za rodinou nebo známými,“ řekla. „Ale samozřejmě se na přijetí uprchlíků musíme připravit a do budoucna rozšířit stávající kapacity – jak v uprchlických, tak v integračních zařízeních,“ doplnila. Zůstávají tady prý zhruba šest týdnů, čímž přijdou obvykle o všechny peníze, protože si detenční pobyt musí platit.
Tento článek je uzamčen
Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PLPřidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
