Dobroseři nám chtějí říkat, co máme dělat, rozjel se senátor Valenta před studenty. V devadesátých letech to prý byla jiná...

23.03.2016 19:18

REPORTÁŽ Na půdu Vysoké školy ekonomické zavítal v rámci přednáškového cyklu Cesta úspěšných senátor a majitel holdingu Synot Ivo Valenta. Budoucím ekonomům líčil, nejen jak dynamickým vývojem prošla jeho firma, ale i to, jak se vinou neustále přibývajících administrativních překážek zhoršují podmínky pro živnostníky a podnikatele. Přiznal, že do politiky chtěl svým vstupem vnést zkušenosti z podnikání, a to od živnostníka až po majitele mezinárodního holdingu.

Dobroseři nám chtějí říkat, co máme dělat, rozjel se senátor Valenta před studenty. V devadesátých letech to prý byla jiná...
Foto: Hans Štembera
Popisek: Senátor Ivo Valenta

Anketa

Kterému vrcholnému představiteli EU věříte?

0%
0%
1%
hlasovalo: 29414 lidí

V rámci přednáškového cyklu Cesta úspěšných vystoupil na půdě Vysoké školy ekonomické v Praze před studenty a zájemci z řad veřejnosti senátor Ivo Valenta. Věnoval se tomu, jak probíhal vývoj jeho firmy, ale především otázkám, které se dotýkají podnikatelů a živnostníků, jako jsou elektronická evidence tržeb nebo obecně hrozba regulokracie v České republice. Posluchače seznámil také s podporou nově vznikajícím projektům či začínajícím firmám a prospěšnost start-upů ilustroval na konkrétních příkladech. Nevyhnul se ani politice, do níž chtěl přenést své zkušenosti z podnikání, přičemž zkritizoval neustále rostoucí počet zákonů, díky nimž stát bude zanedlouho rozhodovat takřka o veškerém konání jedinců nebo firem.

Začátky svého podnikání datuje ještě před rok 1989, kdy pracoval ve Slušovicích, a tam bylo možné si vzít do ekonomického pronájmu provozovnu či středisko. „Tehdy byly platy kolem osmnácti set a my jsme si vydělali šest, sedm tisíc, což byly tehdy velké peníze. A hned na začátku roku 1990 jsem odešel ze zaměstnání a začal jsem se věnovat živnostenskému podnikání. Žádný kapitál jsme neměli, půjčili jsme si první peníze. Pamatuji si, že to bylo sedmdesát tisíc. Založili jsme rodinnou firmu Synot. Otevřeli jsme si potravinový obchod, první na cestě z Brna do Zlína. Otevřeno jsme měli přes soboty, neděle, dělali jsme tam celá rodina. Ať už za kasou nebo při shánění zboží,“ zavzpomínal Ivo Valenta na své začátky v podnikání.

V minulosti nebylo tolik zábran, kolik nyní překáží podnikatelům v rozvoji

Zároveň se tehdy naučil ctít práci drobného živnostníka. „Bylo to hodně složité, ale na druhou stranu nás nikdo nereguloval. Nebyla taková byrokracie, nebylo tolik úředníků, neexistovalo takové množství zábran, které dnes živnostníkům a malým i středním firmám tolik překážejí v rozvoji. Dnes, když se pustíte do podnikání, musíte počítat s tím, že se budete muset více věnovat administrativě nebo vyplňování různých dokumentů než svému vlastnímu podnikání. Musíte odevzdávat různá hlášení a hlavně na vás chodí tisíce kontrol, které vydělávají na pokutách. Takže hodně obdivuji ty lidi, kteří do toho dnes jdou,“ vysekl poklonu čerstvě začínajícím.

V té souvislosti upozornil na zásadní rozdíl mezi tehdejšími a nynějšími podnikatelskými začátky. „Mladí lidé se dnes mohou dívat na ekonomiku globálně. Vy uvažujete úplně jinak, než jsme uvažovali my. My jsme se viděli v regionu, naším cílem bylo otevřít obchod nebo ho rozšířit, otevřít si hospodu a jako rodina na ní dělat. To už je dnes pryč,“ připomněl studentům Ivo Valenta s tím, že z malé firmy, kde pracovalo pět lidí, a to vesměs rodinných příslušníků, se Synot stal mezinárodním holdingem s působností ve dvaceti zemích světa.

Reakcí na absenci nápadů byla podpora start-upů

Je mezi nimi nejen Vietnam, ale i takové státy, do nichž si ne každý se svým podnikáním troufne. „Dokonce jsme se před třemi čtyřmi roky rozhodli vstoupit do Afriky, konkrétně jde o Kamerun, Tanzanii, Libérii. Tam se musí počítat s úplně jinou mentalitou, protože v Africe se lidem nechce dělat. Je strašně složité je aktivovat, postavit tam ten pracovní tým. My jsme softwarová firma, takže na trhy dodáváme hlavně softwary, ať jsou to hry či jiné aplikace. Na Slovensku jsme vybudovali datové centrum a odtud v těch zhruba dvaceti státech operujeme,“ vysvětlil majitel firmy Synot.

V další fázi své přednášky se věnoval start-upům, tedy podpoře nově vznikajícím projektům či začínajícím firmám. „My jsme v určité fázi dospěli k takové stagnaci. Stagnaci myslím v tom smyslu, že se nám nedostávalo nápadů. Proto jsme si zhruba před třemi lety řekli, že začneme podporovat mladé lidi nejenom ve školách při nějakých akcích, ale že začneme vyhledávat projekty, které už jsou na trhu. Tehdy se na něm objevili mladí lidé z Brna, měli už malou firmičku, jmenovala se Madfinger a zabývala se vývojem a vydáváním her pro mobilní telefony a tablety,“ poukázal Ivo Valenta na začátky firmy, která si během pár let získala reputaci herního vývojáře, jenž vyrábí mobilní hry s vysokou grafickou kvalitou.

Investice za pět milionů a firma dnes vydělává dvě stě milionů ročně

„Když jsem to viděl, tak se mi to zalíbilo. Investice nebyla moc velká, zhruba ve výši pěti milionů korun. Po čtyřech letech začala firma vydělávat dvě stě milionů ročně. Je to jedna z těch start-upových firem, která se podařila. Byla první, a to nás navnadilo, tak jsme šli do dalších. Některé vyšly, jiné nevyšly. Poslední start-up, na jehož prezentaci jsem byl, je zajímavý pro ty z vás, kteří hrajete počítačové hry, hlavně isporty. To je něco, co má obrovskou dynamiku a podle mého soudu to do budoucna nahradí i živé sporty a sázení na ně. Je to předvoj toho, že digitalizace her donutí živé sporty, aby se digitalizovaly,“ zaprognózoval majitel Synotu.

Pak obrátil svou pozornost na politiku a vysvětloval, proč do ní vůbec vstoupil. „Původně jsem do ní nechtěl jít. Můj otec zkoušel před devatenácti lety poprvé kandidovat do senátu, ale nevyšlo to. Ale před rokem a půl, když mohlo Slovácko volit svého senátora, tak jsme si řekli po diskusi s rodinou a s okolím, že bych to mohl zkusit také. Rozhodl jsem se i proto, že jsem do politiky chtěl vnést zkušenosti z podnikání, od toho živnostníka až po mezinárodní holding. Zároveň jsem si chtěl sám vyzkoušet, jestli to, co jsme dělali v regionu celou dobu, má nějaký efekt a nějakou důvěru lidí. A vyšlo to,“ poznamenal vítěz senátních voleb v roce 2014 v obvodu 81 Uherské Hradiště.

Podnikatelé by do politiky vnesli rozhodování a zodpovědnost

Je přesvědčen, že by v politice bylo zapotřebí podnikatelů mnohem více. „Měli by jít do politiky a přinést do ní rozhodování, zodpovědnost i procesování. Tohle všechno se z ní vytratilo, a to jak na komunální úrovni, tak i ve velké politice. Nikdo už pomalu nemá odvahu se pod něco podepsat. I když svým způsobem se ani nedivím té nechuti do politiky jít, protože lidé od vstupu do politiky odrazuje možná až přehnaná kriminalizace jak komunálu, tak celé politické scény, takže lidé pak mají i strach se do politiky pustit,“ upozornil Ivo Valenta.

Vyhnout se nemohl ani elektronické evidenci tržeb, jíž je velkým odpůrcem. „Mně je vyčítáno, že EET kritizuji proto, že straním těm, kteří vydělávají černé peníze někde pod stolem. Není to pravda. EET je zbytečná byrokratická překážka, která nic dobrého nepřinese. Protože kdo chce podvádět, podvádět stejně bude. Kdo chce prodávat bez bločku, bude prodávat bez bločku. Na druhou stranu pokud člověk ‚vyroste‘ a z rodinné firmy se stane malinko něco většího, tak si sám tu kasu také pořídí, aby ho neobírali nepoctiví zaměstnanci, kteří by takovou snahu měli,“ argumentoval senátor.

V Chorvatsku stejně elektronická evidence tržeb nefunguje

Na vlastní kůži se přesvědčil minulý rok v Chorvatsku, že tam elektronická evidence tržeb nefunguje. „Nikdo nedává bloček, žádné účetnictví nikdo nevede. To znamená, že si ti lidé zase našli nějakou svoji cestičku. A vždycky si ji najdou. A pokud si ji nenajdou, tak si zboží vyměňují navzájem. Jeden přinese olivy, druhý víno a vyměňují si to, je to jako barterový obchod, takže EET nepomůže. Jsem zastánce jednoduchosti daňového systému, dát co nejvíc na paušály, ať nikdo nemusí platit byrokracii, kontroly a cokoli dalšího, nezatěžovat živnostníky kontrolními hlášeními a podobně,“ přiznal Ivo Valenta.

Posteskl si, že regulokracie jako taková se rozmohla do všech sfér podnikání. „Stát chce všechno rozhodovat o vás, o jedincích, o firmách. Dříve jsem si sobecky myslel, že se to týká jen nás v byznysu, ale poznal jsem, že je to úplně všude. Jak říká senátor Jaroslav Kubera, ti dobroseři se o nás chtějí postarat úplně ve všem. Chtějí rozhodovat, co máme jíst, kde máme sedět, kde se nesmí kouřit a tak dál. To je jeden zákon vedle druhého. Proto jsem s dalšími osmnácti senátory podal ústavní stížnost na kontrolní hlášení DPH, protože to pokládáme za velmi špatnou věc. Potrestáme tím všechny, nejen ty, kteří ty velké úniky na dépéháčku dělají,“ poukázal majitel Synotu.

Trump je tak kontroverzní, že to může vyvolat nějaký atak

Z dotazů, které na něj v následné diskusi směřovaly, se jeden týkal názoru, že by to chtělo více podnikatelů v politice. Jedním takovým je i Donald Trump, který se s velkou pravděpodobností stane republikánským kandidátem na prezidenta Spojených států. A tak jednoho ze studentů VŠE zajímalo, co si o něm senátor myslí. „Já jsem si ze začátku myslel, omlouvám se za ten jadrný výraz, ale řeknu to na plnou pusu, že si dělá prdel. Ale najednou se to všechno urvalo a on se může stát prezidentem,“ přiznal Ivo Valenta, jak ho průběh kampaně překvapil.

Nepochybuje však, že Donald Trump bude muset své chování změnit. „Především z toho pozérství a šaškářství, které předvádí, bude muset ustoupit a začít to brát vážně. Obzvlášť ve finále, pokud se stane prezidentem. Něco jiného si může dovolit v kampani a něco jiného pak skutečně v úřadu. Ale Amerika je zvláštní, něco se mu může i stát. On je tak kontroverzní a tak jde proti některým tématům, že by to mohlo přinést nějaký atak. Nicméně některé věci, myslím si, nazývá pravými jmény. Jiné pojmenovává tak, že probudí v Americe sounáležitost, ale může probudit i vášně, že se může stát něco ošklivého,“ řekl senátor.

Ambice na ministra financí nemá, ale zvědavý je na krajské volby

Přišel i dotaz na politické ambice Strany soukromníků, kterou podporuje, ale i jeho osobní. Konkrétně na to, zda by neměl zálusk stát se ministrem financí. „Takové ambice, abych se stal ministrem financí, nemám, protože nemám takové vzdělání, ani si na takovou pozici netroufám. Stranu soukromníků podporuji proto, že můj otec byl kdysi součástí Sdružení soukromníků, živnostníků a rolníků, z toho se později stala strana a můj otec byl u toho zakládání. Také za ni kdysi kandidoval, pro mě bylo proto zcela přirozené, abych ji podpořil. Do krajských voleb jde v mnoha krajích společně se Svobodnými, uvidíme, co se z toho urodí. Ve Zlínském kraji jsme nabízeli spolupráci ODS, že bychom šli v trojkoalici, ale tam k tomu nebyla vůle, a tak to neprošlo,“ uzavřel Ivo Valenta své vystoupení na půdě Vysoké školy ekonomické.


 

Pozn. redakce: 79,920 % podíl ve společnosti OUR MEDIA a.s., provozující server Parlamentní listy vlastnila do 5.6.2023 společnost SYNOT INVEST LIMITED podnikatele a bývalého senátora Iva Valenty.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

Synot

79,920 % podíl ve společnosti OUR MEDIA a.s., provozovatele www.parlamentnilisty.cz vlastnila do 5.6.2023 společnost SYNOT INVEST LIMITED podnikatele a bývalého senátora Iva Valenty. Dalšími vlastníky společnosti OUR MEDIA a.s. jsou Michal Voráček, Jan Holoubek a Jiří Čermák.

Ivo Valenta

79,920 % podíl ve společnosti OUR MEDIA a.s., provozovatele www.parlamentnilisty.cz vlastnila do 5.6.2023 společnost SYNOT INVEST LIMITED podnikatele a bývalého senátora Iva Valenty. Dalšími vlastníky společnosti OUR MEDIA a.s. jsou Michal Voráček, Jan Holoubek a Jiří Čermák.

autor: Jiří Hroník

Radek Rozvoral byl položen dotaz

koalice

K čemu je, když uspějete ve volbách, když stejně nejste schopni se s nikým domluvit na koalici? Myslím teď hlavně ve sněmovně. Proč si z ANO děláte za každou cenu nepřítele, když by to mohl být potencionálně váš jediný koaliční partner, s kterým byste získali většinu ve sněmovně?

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Zákaz Orbána v Bruselu neprošel. Konference NatCon pokračuje. Nový vývoj

16:50 Zákaz Orbána v Bruselu neprošel. Konference NatCon pokračuje. Nový vývoj

V Bruselu se začátkem týdne konala Konference o národním konzervatismu (NatCon), tu se bruselské úřa…