Už teď je podle Švihlíkové jasné že na naši ekonomiku dopadne koronavirová pandemie tvrdě, a to především proto, že nevíme, jak dlouho budou trvat restriktivní opatření spojená s karanténou. Z celosvětového hlediska bude prý záležet na tom, jak se zotaví čínská, americká, ale např. i indická ekonomika, kde je momentálně v karanténě 1,3 miliardy lidí.

Hned poté však své spoluobčany poněkud uklidňovala. „Nemusí to vůbec být tak, že vstupujeme do krize, která potrvá spoustu let. To není žádní danost. My tady skutečně máme řadu makroekonomických nástrojů, kterými můžeme tu ekonomiku podpořit. A většina vlád už to dělá. Některé vlády to dělají skutečně masivně. Když se podíváme do Spojených států, tak tam ty balíky ekonomické pomoci jsou skutečně masivní,“ upozornila ekonomka v rozhovoru pro server Kupředu do minulosti, s tím, že Američané jsou dnes ekonomicky mnohem dál než za časů Velké hospodářské krize ze 30. let minulého století.

Současně však varovala, že si nesmíme myslet, že se po pandemii vrátíme do starých kolejí. „To myslím, že je úvaha dost naivní. Bude to jiný svět. ... Minimálně zmíním jednu tendenci, kterou ta pandemie velmi silně posiluje, a to je deglobalizace,“ zdůraznila, s tím, že některé výroby se budou přesouvat zpět do Evropy, do USA a tak podobně. Podle Švihlíkové na tomto procesu utrpí ztrátu nadnárodní korporace, ale národní státy posílí. „Najednou si víc politiků vzpomene na to, že ten národní stát má nějaké hranice a že by měl mít pod kontrolou nějakou základní ekonomickou infrastrukturu,“ zdůraznila dáma.