Přestože jím Weber nakonec není, přichází s návrhem na velkou změnu v celé EU. Volá po tom, aby byly azylové zákony jednotlivých členských zemí nahrazeny jedním celounijním zákonem, který by platil pro všechny země. Česká republika už by tak sama nemohla rozhodovat o tom, koho vpustí na své území.
Weber svůj návrh vysvětluje tak, že se musí ulevit jižním státům EU v migrační krizi, jako je Itálie či Řecko, a nařídit povinné přerozdělování žadatelů o azyl i zemím, které odmítají žadatele přijímat – jako je Maďarsko, Česko nebo Rakousko.
„Všechny státy musí sdílet břemeno žadatelů o azyl spravedlivě a solidárně,“ zdůraznil Weber v rozhovoru pro Frankfurter Allgemeine Zeitung. Jeho vyjádření převzal i německý deník Bild.
V této souvislosti hovořily PL se zdravotnicí z Rakouska, která nám popsala několik zážitků s migranty. Samozřejmě nebudeme upřesňovat ani místo, dokonce ani čas, kdy k těmto prohlídkám došlo.
„Nejednalo se o akutní zákroky, ale o standardizované postupy. Je potřeba pacienta vyšetřit, přiřadit mu kartu, sledovat jeho zdravotní stav, znát medikaci kvůli kontraindikaci a podobně," sděluje tato žena úvodem. „Mnohokrát jsem u těchto prohlídek byla, má zkušenost s migranty rozhodně není negativní. Ti, které jsem navštívila, se chovali velice slušně, měli základní znalosti jazyka nebo se alespoň snažili osvojit termíny, vůbec s nimi nebyl problém. Ale rozumím, že Rakousko není Německo, kde se ta situace značně vymyká," dodává.
Fotogalerie: - Migranti v Bělehradě
I přesto si tato zdravotnice všimla jednoho společného symptomu. Týkal se především mužů.
„Muž má v mnoha státech mimo Evropu zásadní povinnosti. Žena je obvykle brána jako ta druhá, o živobytí se musí postarat právě hlava rodiny. A tento přístup se mnohým nelíbil. Mysleli si navíc, že Evropa funguje ještě radikálněji. Řekla bych, že měli hodně zprostředkované informace od převaděčů nebo někoho jiného. Jejich pohled na věc byl ten, že chlapi v Evropě dělají snad nonstop, ženy nemusí vůbec nic. Žili v představě, kdy vlastně každý žadatel o azyl je jakoby na dovolené, dostává peníze, hlavně ale telefon, kredit a připojení k internetu," dodává.
Mnohdy prý šly situace během vyšetření do úplného extrému.
Podobných historek má prý na rozdávání, a proto se k nim PL v budoucnu vrátí.
List Wiener Zeitung v březnu uvedl, že Rakousko posílá na hranice celkem 2.200 vojáků. Mají bránit zemi před migranty. Rakouská vláda totiž nechtěla opakovat scénář z roku 2015 a vítat nově příchozí. Lidovecká ministryně obrany Klaudia Tannerová a ministr vnitra Karl Nehammer z téže strany očekávali, že vojáci budou kontrolovat hranice jak kvůli koronaviru, tak kvůli nové možné vlně migrace.
V březnu hranice našich jižních sousedů střežilo asi 850 příslušníků ozbrojených sil. V budoucnu to má být až 2.200 vojáků.
„Nebudeme mávat uprchlíkům. Z chyb z roku 2015 jsme se poučili,“ uvedla ministryně obrany. Oba členové kabinetu poté společně zkritizovali Turecko, které ponouká uprchlíky a migranty k další cestě do EU. Ministr vnitra Nehammer poznamenal, že teď je na Evropské unii, aby táhla za jeden provaz a nenechala se Tureckem vydírat.
Rakousko je jak tranzitní zemí migrantů na Balkánské trase na cestě do Německa, tak i jejich častou cílovou zemí. Migranti, kteří Rakouskem pouze projíždějí a míří do dalších bohatých států západní a severní Evropy, se přes tuto zemi přepravují většinou vlaky. Rakousko patří mezi státy s největším počtem žádostí v přepočtu na počet obyvatel, ve třetím čtvrtletí roku 2015 bylo v počtu žadatelů, kteří se v zemi chtěli usadit, vůbec na prvním místě. Začátkem srpna 2015 odhadla rakouská vláda počet žádostí podaných do konce roku 2015 na 80 000, ve skutečnosti představoval počet žadatelů o azyl podle Wikipedie asi 90 000 lidí. Kapacity pro ubytování migrantů byly vlivem jejich velkého náporu na mnoha místech zcela vyčerpané a imigranti tak museli dočasně přenocovat v provizorních podmínkách.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Tomáš A. Nový
