Banky totiž nemají důvod předcházet si spořivé klienty alespoň trochu atraktivními úroky. Ty dnešní často nepokryjí dokonce ani inflaci.
„Důvodem je to, že banky vlastně jejich peníze ani tolik nepotřebují. Rozhodně ne tolik, aby jim stálo za to zvýšit úroky a tím získat od vkladatelů více peněz. Banky totiž mají dost svých peněz vlastních. Mají už teď více peněz z vkladů a rezerv než jsou schopny a ochotny rozpůjčovat,“ vysvětluje ekonom. A tři roky intervencí České národní banky prý tento přebytek ještě navýšily.
„V důsledku intervence tak dochází k přesunu celospolečenského bohatství od střadatelů k bankám, které jsou aktuálně rekordně ziskové,“ vysvětluje ekonom Kovanda.
EKONOMICKÝ ROZBOR, PROČ K TOMU DOŠLO, SI MŮŽETE PROSTUDOVAT ZDE
Kromě toho Česká národní banka vysílá všem lidem v této zemi signál, že spořit se nevyplácí, že je mnohem lepší si půjčit a pak splácet dluh. A když lidi takto navnadila k půjčování, tak výrazně zpřísnila podmínky pro poskytování hypoték.
Chování České národní banky má podle Kovandy dva důsledky, oba negativní. Tím prvním je znehodnocení měny, ačkoliv má trochu jinou podobu, než klasické inflace. Tím druhým je posílení nedůvěry k uvážlivému, hospodárnému a úspornému nakládání s penězi. A to je průšvih, který nás může trápit celé generace.
autor: jav