Eurozónu čeká peklo, varuje známý server. A ekonom Kovanda přikládá temná čísla z Česka

04.05.2020 20:25

Zatímco český schodek se propadá, tak zaznívají varovné zprávy o ekonomice v eurozóně. Ekonom a člen NERV Lukáš Kovanda předpokládá schodek až ve výši 600 miliard korun, a prý to není vina pouze koronaviru. A eurozóna? Server Zero Hedge přišel s výstražnou analýzou: „Očekává se, že téměř 30 % pracovní síly v eurozóně bude pod nějakou formou programů nezaměstnanosti.“ Jaké jsou hlavní body problémů v ekonomice?

Eurozónu čeká peklo, varuje známý server. A ekonom Kovanda přikládá temná čísla z Česka
Foto: Hans Štembera
Popisek: Ekonom Lukáš Kovanda
reklama

Na serveru zerohedge.com vyšel článek, ve kterém rozebrali budoucnost vývoje ekonomiky v eurozóně, tedy v oblasti, kde je měnou euro. Ta by měla dle této analýzy zažít neobvyklý kolaps, některé země by mohly zažít pokles o více než 9 procent HDP. Například takové země jako Itálie a Španělsko. Každopádně, klíčem zůstává porozumět tomu, kdy a jak se ekonomiky eurozóny obnoví.

Celý článek ZDE

Jsou zde tři body, které bychom měli do úvah zahrnout.

Prvním je to, že je třeba si uvědomit, že již v roce 2019 eurozóna zažila zpomalení. Přes masivní rozpočtovou pomoc, měnové uvolnění, záporné úrokové sazby, tak přes to vše země jako Francie či Itálie vykazovaly stagnaci ve čtvrtém kvartálu roku 2019. Německo jen tak tak uniklo recesi, tedy poklesu HDP ve dvou po sobě jdoucích čtvrtletích. Oslabení ekonomik však začalo mnohem dříve, již v roce 2017, potom se to jen zhoršovalo. Mnoho vlád z toho viní složitosti kolem brexitu či obchodní války, ale problém je mnohem více strukturální. Země eurozóny opustily od strukturálních reforem ekonomiky, když v roce 2014 Evropská centrální banka (ECB) spustila program kvantitativního uvolňování, následkem čehož narostla rozvaha ECB do nebývalých výšin.

Anketa

Chcete, aby byl Pavel Novotný zvolen poslancem PS PČR?

4%
96%
hlasovalo: 26409 lidí

PMI (PMI indikuje ekonomickou sílu zpracovatelského průmyslu s ohledem na statistiku zaměstnanosti, úroveň zásob, dodávky a výrobu) se zmenšoval, vlády utrácely příliš moc peněz a zvýšené daně zhoršovaly ekonomický růst a růst zaměstnanosti. V roce 2019 téměř 22 % HDP eurozóny pocházelo ze sektoru cestovního ruchu, který se rozhodně brzy nezotaví. Vývoz též bude pravděpodobně trpět delší slabostí.

Další bod, který ztíží obnovu zemí eurozóny, je slabý bankovní sektor. V eurozóně je 80 % reálné ekonomiky financováno skrz bankovní sektor, zatímco v USA to je 15 %. Banky eurozóny mají v pohledávkách více než 600 miliard v nesplacených úvěrech, což představuje 3,3 % všech aktiv; v USA to je 1 %. V důsledku záporných úrokových sazeb se může jednat až o téměř nerentabilní sektor, což výrazně sníží kapitálovou sílu v dalších měsících. Většina vlád v Evropě spoléhá na banky v rámci obnovy ekonomik. Masivní nárůst půjček, a to i přes určité formy státní záruky, pravděpodobně v příštích letech způsobí značné tlaky na úvěrovou kapacitu a solventnost.

Třetím bodem, dle Zero Hedge je to, že většina vládních plánů na obnovu ekonomik zvýší zadlužení, což následně povede k vyšším daním, které ovlivní ekonomický růst a nezaměstnanost. Zdanění práce a investic je již v současné době v eurozóně velké. Dle zprávy Paying Taxes 2019 většina ekonomik eurozóny vykazuje široce nekonkurenční úrovně zdanění. Protože většina vlád bude masivně zvyšovat státní schodky v boji proti krizi covid-19, tak existuje vysoká pravděpodobnost masivního zvýšení daní, což ztěžuje přilákání růstu investic a pracovních míst. Většina plánů obnovy je také zaměřena na záchranu minulosti, a budoucnost nechává zemřít.

Fotogalerie: - Věnec řeporyjským vlasovcům

Starosta městské části Řeporyje Pavel Novotný polo...
Pamětní deska Ruské osvobozenecké armádě (ROA), te...
Pomník pražského povstání na Řeporyjském náměstí
Starosta vozil věnce na obecní multikáře, s níž kd...
Starosta vozil věnce na obecní multikáře, s níž kd...
Pamětní deska Ruské osvobozenecké armádě (ROA), te...

Jsou připravené velké záchranné balíčky, ty jsou však zaměřeny na velké, tradiční evropské konglomeráty – ale investice do technologií a výzkumu a vývoje jsou i nadále zatíženy vysokou daňovou zátěží a žádnou podporou. Lze s jistotou říct, že „Nový zelený úděl“ pravděpodobně nepodpoří růst a nesníží dluh. Hlavním problémem těchto velkých investičních plánů je to, že jsou politicky zaměřené a jako takové mají velkou tendenci k selhání, jak jsme viděli v Plánu zaměstnanosti a růstu z roku 2009.

Očekává se, že téměř 30 % pracovní síly v eurozóně bude pod nějakou formou programů nezaměstnanosti, ať už jde o dočasné, trvalé nebo samostatně výdělečné činnosti. Eurozóna také čelí důležitým výzvám k oživení kvůli nedostatku technologického a duševního vlastnictví.

Odhady ukazují, že i při velkých rozpočtových a měnových pobídkách ekonomika eurozóny neobnoví svou produkci a pracovní místa až do roku 2023. A vzrůstající dluh k rekordním maximům i měnová nerovnováha v důsledku masivní nabídky eur v prostředí klesající poptávky může způsobit značné problémy pro stabilitu eurozóny.

Ekonom a člen NERV (Národní ekonomická rada vlády) Lukáš Kovanda varoval před dluhem v České republice, když okomentoval poslední čísla státního schodku.

Anketa

Věříte, že Kreml vyslal agenta, který měl odpravit starostu Prahy 6 Koláře?

hlasovalo: 35788 lidí

„Státní rozpočet vykazuje nejhorší dubnové plnění v historii ČR, zvláště varovné je to kvůli stále nízké nezaměstnanosti. Schodek letos převýší 400 miliard korun, může dosáhnout až 600 miliard. Dubnové hospodaření státního rozpočtu dopadlo nejhůře v novodobé historii ČR od roku 1993. Výsledkem je totiž schodek ve výši 93,8 miliardy korun. Hůře státní kasa během prvních čtyř měsíců roku dosud nikdy nehospodařila. A to ani v roce 2009 nebo 2010, kdy se v plnění rozpočtu bezprostředně promítaly dopady světové finanční krize a míra nezaměstnanosti byla tehdy citelně vyšší než dnes.

Takto hluboký schodek je v době, kdy se koronakrize ještě zdaleka neprojevila v kompletní podobě a míra nezaměstnanosti je stále nízko, obzvláště varovný. Ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová dnes uvedla, že míra nezaměstnanosti v ČR v dubnu činila 3,4 procenta, což je stále suverénně nejnižší údaj v rámci EU. S růstem míry nezaměstnanosti v průběhu letošního roku lze očekávat další nápor na státní kasu, neboť bude klesat daňové a odvodové inkaso za zaměstnané osoby, přičemž zároveň poroste objem výdajů ve formě sociálních dávek, například podpory v nezaměstnanosti.

I s přihlédnutím k dubnovému plnění rozpočtu je třeba konstatovat, že podruhé revidovaný předpoklad vlády, že letos dosáhne schodku 300 miliard korun, je nemístně optimistický. Realisticky je třeba počítat s deficitem přesahujícím 400 miliard korun, který se ale může prohloubit až na 500 až 600 miliard korun. 

Opatření zaváděná za účelem boje s koronavirem se v dubnovém plnění rozpočtu navíc odrážejí pouze do určité míry. I bez úderu koronaviru by schodek za celý letošní rok činil zhruba padesát miliard korun. Několik desítek miliard dubnového deficitu tudíž nemá s koronavirem vlastně nic společného,“ varoval Kovanda.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

reklama
autor: tle
reklama


Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Kdo na Hrad? Xaver a Šídlo u Soukupa, padla šokující jména. Šéf Barrandova kopnul do Zemana

8:51 Kdo na Hrad? Xaver a Šídlo u Soukupa, padla šokující jména. Šéf Barrandova kopnul do Zemana

Po konfrontacích Pavla Novotného a Jaroslava Foldyny či Václava Klause ml. s Mikulášem Minářem si Ja…