„Máme týden po invazi a výsledky ruské agrese vůči Ukrajině jsou katastrofální. Máme již několik rozbitých měst, tisíce mrtvých jak na straně ukrajinských civilistů, tak ruských vojáků. Invaze je protiprávní, v rozporu se všemi normami a principy mezinárodního práva,“ říká bývalý místopředseda Evropského parlamentu Libor Rouček.
„Je to výraz ruské frustrace z rozpadu Sovětského svazu, ztráty impéria a zoufalých pokusů nějakým způsobem ho obnovit. Jak vidíme na odporu Ukrajinců jak ozbrojeném, tak morálním, Rusové nikdy nedosáhnou cíle, kterého by dosáhnout chtěli. Výsledek je tragický. Je to tragédie pro Ukrajinu, Rusko, pro nás všechny,“ konstatuje. Nejrozumnější by teď bylo zastavit boje, vyjednat mír a začít žít zpátky relativně normálním životem. „Nikdo na invazi nevydělá,“ dodává s tím, že životní úroveň v Rusku se vrátí o desetiletí zpátky. „I z toho důvodu, že Rusko bylo odkázáno na západní technologie, nejen na spotřební zboží, jako jsou auta a výbava do domácností, ale také technologie do těžebních zařízení, do celého plynárenského a ropného průmyslu. Pod sankcemi jsou aerolinky. Nebudou jim dodávána letadla, náhradní díly atd.,“ vypočítává Rouček.
Jako bývalý místopředseda Evropského parlamentu, má co říct k pozici Evropské unie. „Rusko se roky snažilo rozdělit Evropskou unii, rozložit společnosti v jednotlivých zemích, země mezi sebou, oddělit Evropu od Ameriky. Dosáhlo pravého opaku. Západ nikdy nebyl tak sjednocen jako nyní. Opět Rusko v cílech neuspělo. Opak je pravdou,“ uvedl Rouček. Zdůraznil, že nejde o krátkodobou reakci. „Bude taková minimálně dvacet nebo třicet let dopředu. Naprostá většina Čechů vidí, že je to brutální agrese, jaká tady od dob Hitlera nebyla. Češi si mohou vše srovnat s rokem 1938. Reakci hitlerovského Německa s dnešní reakcí Putinovského Ruska. Princip je stejný. Naprosté pošlapání lidských práv pod záminkou, že jsou utlačováni krajané na hranici. Nastala invaze a rozbití země,“ říká.
Navýšit zbrojní rozpočet? Dřív nepřijatelné
Pomůžete uprchlíkům z Ukrajiny, když to bude třeba? (od 26.2.)Anketa
K projektu Nord Stream 2 dodává: „Rusové nejenže dodávali plyn, ale vlastnili i roury a zásobníky v Německu. Jen to dokazuje, jak se Němci snažili o spolupráci, jak jim věřili. To všechno Rusko prohrálo. Prohrálo na generace dopředu,“ říká Rouček. „Evropa se sjednotila, je schopná reagovat a koordinovat veškeré akce jak mezi sebou, tak se Spojenými státy a i v rámci Severoatlantické aliance. Jestli NATO po rozpadu Sovětského svazu a Varšavské smlouvy hledalo smysl své existence, nyní ho na dlouhá desetiletí a generace našlo,“ dodává.
Rouček: Postoj ČR je obdivován v zahraničí
Postoj České republiky je, jak říká Rouček, obdivuhodný. „Je obdivován i v zahraničí. Často se o něm například v Německu i na BBC, CNN mluví. Jak se země, které v uprchlické krizi 2015 nebyly schopné přijímat uprchlíky, zachovaly naopak. V Polsku je snad šest set tisíc uprchlíků, u nás zatím asi třicet tisíc. Nejde jen o pomoc státu, ale obětavost lidí. Jednotlivci, nevládní organizace vybírají peníze, posílají humanitární pomoc na Ukrajinu, pomáhají uprchlíkům tady. Jsou organizovány odvozy uprchlíků do vnitrozemí. Přístup je obdivuhodný. Myslím si, že to spojilo jak českou společnost, tak jsme si udělali dobré jméno na venek. Moc dobré jsme ho v minulých letech neměli. Nyní jsme sobě i Evropě dokázali, že jsme schopní i velkých obětí. Pomoc probíhá a probíhat bude,“ popisuje Rouček.
Psali jsme:
Upozorňuje, že s přijímáním uprchlíků je potřeba se připravit i na problémy. „Je důležité, jak se zachoval český stát. Každý, kdo přijde, najde práci,“ podotýká Rouček s tím, že v některých zemích po roce 2015 byli uprchlíci držení v uprchlických zařízeních a nemohli pracovat. „Zažil jsem to na vlastní kůži, když jsem byl uprchlík. Jakmile jsem dostal tenkrát ve druhé polovině 70. let papíry a mohl jsem okamžitě pracovat… Právě bylo vinobraní, tak jsem trhal hrozny vína. Pomáhal jsem obkládat dlaždičky, třídil jsem flašky,“ vzpomíná. „Je jedno, co uprchlík, ať je to muž nebo žena, zpočátku dělá, ale je dobré, když si může vydělat peníze, získá přátele a postaví se na vlastní nohy. Je důležité, že toto český stát příchozím umožňuje. Pomůžeme lidem co nejdříve se začlenit. Jak víme z minulosti, Ukrajinci jsou pilní v práci a snadno se naučí řeč,“ komentuje Rouček.
Rouček mluví z vlastní zkušenosti. „Poznal jsem to na vlastní kůži. Je důležité postavit se, jak se říká, na vlastní nohy. Snažit se dělat to, co by člověk chtěl. Měl jsem jasnou vizi, jasný koncept: pracovat, vydělat si na studia a studovat. Konkrétně studovat politologii, abych se něco naučil a pak pomohl svrhnout totalitní režim, který u nás byl. Lidé si mysleli, že jsem snílek nebo blázen. Ale mně se sen naplnil,“ popisuje. Většina uprchlíků nějaký svůj sen má. „Každý jsme jiný, každý má jinou představu o životě. Je důležité, aby lidé za tím šli a abychom jim pomohli. Vítám pomoc jak od českého státu, tak od nadací,“ říká Rouček.
Oceňuje pomoc ukrajinským dětem i studentům. „Budou tady tisíce dětí. Je nejlepší od malinka je poslat do školky, kde se během půl roku naučí řeč. Když pak dítě půjde do školy, bude už mluvit perfektně česky. Koneckonců, zažil jsem to na vlastním synovi, který se v pěti začal učit francouzštinu, v šesti šel do školy a v sedmi nikdo nepoznal, že není Francouz. Je důležité pomoct dětem a rodičům začlenit se do společnosti,“ říká.
Část lidí se vrátí zpátky domů, část zůstane. „I pokud by se nevrátili, je to dobré pro naši zemi. Budou tady žít, děti budou vzdělané, vystudované a přínosem pro naši zem. Jsme jediná postkomunistická země, kde počet obyvatel neklesl, ale o nějaké procento vzrostl. Za poslední roky hlavně díky Ukrajincům. Naše pomoc je naprosto správná. Jde ve správném směru,“ uvedl Rouček.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
autor: Daniela Černá
