„I když trh se zemním plynem funguje v Evropě i Spojených státech bez problémů, idea vytvoření jednotného světového trhu je zatím v podstatě nereálná. Trvalé cenové výkyvy mezi hlavními zákazníky ze států nacházejících se v Evropě, Severní Americe a asijsko-pacifické oblasti jsou však důkazem, že by sjednocený trh s plynem mohl být v celosvětovém měřítku mnohem efektivnější," tvrdí Kurdin.
„V současné době však ceny plynu nevykazují žádné známky toho, že by se k sobě začaly přibližovat. Na konci letošního léta byla v americkém Henry Hub v Louisianě cena zemního plynu 150 dolarů za 1000 kubíků. Zatímco na evropském velkoochodním trhu se cena za stejné množství plynu pohybovala mezi 250 až 400 dolary. Zkapalněný plyn (LNG) se zase od katastrofy v japonské Fukušimě prodává za cenu v rozmezí 600 až 700 dolarů," zmiňuje Kurdin.
„Stále rozdílnější ceny zemního plynu v různých koutech světa v posledních čtyřech letech paradoxně signalizují spíš deglobalizaci trhu než jeho postupné sjednocování. Zpočátku se tak dělo v důsledku nepříliš rychlého rozvoje na trhu s LNG. Tento trh v posledních letech stagnoval z důvodu nedostatečně rozvinuté infrastruktury," konstatuje Kurdin.
„Pro tradiční dodavatele plynu je limitující, že mezi Evropou a Asií je doposud vystavěno příliš málo potrubí. Rusko sice nyní začalo pracovat na výstavbě plynovodu do Číny, ale zatím neexistuje žádný projekt, který by počítal s plynovodem vedoucím z Evropy do Asie. Vedle Ruska by ještě teoreticky mohl vyvážet plyn do Číny i Evropy Turkmenistán. Tato země se řadí co do světových zásob zemního plynu na šesté místo. V současné době však dodává plyn zejména do Číny. Větším dodávkám plynu do Evropy brání nedostatečná produkce a problémy s infrastrukturou," píše Kurdin.
„Rozdělené regionální trhy jsou pro výrobce a spotřebitele výhodné v krátkodobém horizontu, protože jim zaručují možnost udržet si své dominantní postavení. Přesto takové rozdělení světového trhu s plynem způsobuje mnohá rizika a pro plynárenský průmysl jako celek jde o ztrátovou záležitost. Zejména pro ty společnosti, které jsou vyloučeny z jednoho trhu a nemají přístup na jiný," poukazuje Kurdin.
„Gazprom podepsal smlouvu ve výši 400 miliard dolarů s čínskou National Petroleum Company, podle které bude příštích třicet let dodávat velké množství plynu do Číny. To by mohlo částečně pomoci překonat současnou situaci a stát se základem pro vytvoření užších vazeb mezi evropskými a asijskými trhy. Tato smlouva podepsaná ruským prezidentem Vladimirem Putinem v květnu otevírá možnosti k rozšíření dopravní infrastruktury i samotné těžbě plynu ve východních oblastech Ruska," upozorňuje Kurdin.
„Díky tomuto kroku dojde nejenom k vybudování dalšího potrubí, ale začne se rovněž těžit na dalších ropných polích a v budoucnu dojde i k výstavbě nových terminálů pro LNG. V konečném důsledku se zvýší vývoz LNG ze Severní Ameriky do Evropy a Asie, což bude mít pozitivní dopad na světový trh s plynem," je přesvědčen Kurdin.
Celý článek v angličtině najdete ZDE
„Snahy o sjednocení trhu s plynem přispějí k posílení pozice zemního plynu v rámci světového trhu s energiemi a rovněž pomohou k postupnému rozvoji nových zdrojů energie, zejména těch z obnovitelných zdrojů," věří Kurdin.
„Je jasné, že ze smlouvy mezi Gazpromem a Čínou budou nejvíce těžit obě dvě tyto strany. Gazprom si zajistí přístup na stále rostoucí činský trh, kde se v současné době spotřebuje 50 miliard metrů krychlových ročně. Do roku 2020 bude Čína potřebovat dalších 150 miliard metrů krychlových a po roce 2030 možná dalších 200 miliard metrů krychlových. Čína zase bude moci využívat obrovských ruských zásob plynu, které jsou skutečně největší a zároveň nejbližší čínským hranicím," vypočítává výhody pro obě strany Kurdin.
„V důsledku uzavření této dohody také dojde k zesílení konkurence mezi partnery Gazpromu a Číny. Dohoda umožňuje dodavatelské i spotřebitelské straně nahrazovat dodávky, což v konečném výsledku dává oběma stranám širší manévrovací prostor u jednacího stolu. Takové smluvní podmínky pro Gazprom znamenají, že společnost může posílit svoji vyjednávací pozici s evropskými spotřebiteli. Byť je třeba říci, že dohoda s Čínou příchází v době, kdy ostatní země zvyšují dovoz LNG do Evropy," píše Kurdin.
„Objem ruského vývozu plynu na východ se nebude rovnat vývozu do Evropy minimálně do roku 2020, takže v tuto chvíli Gazprom nezískává žádný velký bonus. V dlouhodobém výhledu však bude Evropa, Rusko i Čína z rychlejšího vývoje produkce plynu i jeho přepravy v Rusku bezpochyby silně profitovat," věří Kurdin.
„Díky nové smlouvě mezi Gazpromem a Čínou může Rusko nastartovat své výrobní kapacity plynu a do budoucna si zajistí možnost přesunout svůj export na Východ, Západ, ale i v rámci svého území. Tato dohoda pomůže zabránit tomu, aby se na jednotlivých trzích projevoval nedostatek či naopak nadbytek plynu, a pro mnoho plynařských společností také zmírní výkyvy cen," uzavírá Kurdin.
Psali jsme:
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
